Matthäus 9 | Slovo na cestu

Ježíš uzdravuje ochrnutého

1 Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum. 2 Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“ 3 Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“ 4 Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“ Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“ 8 Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

9 Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“ vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho. 10 Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky. 11 Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“ 12 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví. 13 Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“

Spor o půst

14 Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“ 15 Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem. 16 To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší. 17 Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“

Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče

18 Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela,“ řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“ 19 Ježíš i jeho učedníci šli s ním. 20 Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha. 21 Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím. 22 Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“ A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení. 23 Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav. 24 Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“ Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu. 25 Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo. 26 Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje slepého a němého

27 Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“ 28 Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“ 29 „Určitě, Pane,“ ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“ 30 V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“ 31 Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili. 32 Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem. 33 Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“ 34 Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“

Ježíš nabádá učedníky k modlitbám za dělníky ke žni

35 Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu. 36 Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře. 37 Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců. 38 Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“

Nádej pre kazdého

Uzdravenie porazeného

1 Ježiš teda opäť nastúpil do člna, preplavil sa na druhý breh a prišiel do Kafarnauma, do mesta, kde býval. 2 Čoskoro doniesli k nemu na nosidlách porazeného človeka. Keď Ježiš videl ich vieru, povedal chorému: „Teš sa, syn môj, odpúšťajú sa ti hriechy!“ 3 Ale niektorí z učiteľov Zákona sa pohoršovali: „Ten človek sa rúha! Na to má právo len Boh!“ 4 Ale Ježiš čítal ich myšlienky a spýtal sa: „Prečo tak zle zmýšľate vo svojom srdci? 5 Čo je ľahšie povedať: Odpúšťajú sa ti hriechy, alebo: Vstaň a choď!? 6 Ale aby som vám dokázal, že mám tu na zemi moc odpúšťať hriechy, uzdravím tohto človeka.“ Nato sa obrátil k porazenému a povedal mu: „Vstaň a odnes si nosidlá domov!“ 7 A porazený vstal a odišiel.

Povolanie Matúša

8 Toto sa odohralo pred očami zhromaždeného zástupu. Všetci žasli a ďakovali Bohu, že dal človeku takú moc. 9 Keď sa Ježiš uberal ďalej, zazrel muža, ktorý sa volal Matúš, ako v colnici vyberá poplatky.„Poď so mnou a staň sa mojím učeníkom!“ vyzval ho. Matúš hneď vstal a išiel za ním. 10 Neskôr, keď Ježiš spolu s učeníkmi večeral v Matúšovom dome v spoločnosti mnohých ľudí pochybnej povesti, zbožní farizeji sa pohoršovali a vraveli jeho učeníkom: 11 „Ako si váš majster môže sadnúť za jeden stôl s takou spodinou?“ 12 Keď to Ježiš počul, odpovedal im: „Lekára nepotrebujú zdraví, ale chorí. 13 Zamyslite sa nad tým, čo znamenajú staré slová Písma: Nechcem vaše obete a dary, ale chcem, aby ste boli milosrdní. Mojím poslaním tu na zemi je volať k Bohu hriešnikov, a nie spravodlivých.“ 14 Jedného dňa prišli za Ježišom žiaci Jána Krstiteľa s otázkou. „My a farizeji často zachovávame pôst. Prečo sa tvoji učeníci takisto nepostia, ako to majú vo zvyku zbožní ľudia?“ 15 Ježiš im odpovedal: „Žiada niekto od svadobčanov, aby boli smutní a odmietali jedlo, kým je medzi nimi ženích? Ale prídu dni, keď ženícha vytrhnú z ich stredu, a potom sa budú postiť. 16 Nový život z Boha sa nedá vtesnať do starých zvykov. To akoby niekto prišil na staré šaty záplatu z novej látky. Čo sa stane? Záplata sa vytrhne zo starého tkaniva a diera sa ešte zväčší. 17 Mladé víno predsa takisto nenalievate do mechov zo starej kože, lebo by popraskali a víno by vytieklo. Nové víno potrebuje nové mechy!“

Moc nad chorobou a smrťou

18 Kým Ježiš hovoril, prišiel jeden z predstaviteľov miestnej synagógy a poklonil sa mu. „Práve mi umrela dcéra,“ povedal, „ale ty jej môžeš vrátiť život. Poď, polož na ňu ruku a ožije.“ 19 Ježiš a jeho učeníci šli s ním. 20 Vtom k nemu pristúpila zozadu jedna žena, ktorá už dvanásť rokov krvácala, a dotkla sa okraja jeho šiat, 21 lebo si pomyslela: „Stačí, ak sa dotknem aspoň lemu jeho šiat, určite sa uzdravím.“ 22 Ježiš sa obrátil, pozrel sa na ňu a povedal: „Teš sa, dcéra moja. Tvoja viera ťa uzdravila.“A naozaj, v tej chvíli bola žena zbavená svojho trápenia. 23 Keď Ježiš vošiel do domu predstaveného synagógy, kde hrala pohrebná hudba a nariekal zhromaždený dav, 24 povedal im: „Rozíďte sa, veď dievčatko neumrelo, iba spí.“ Ale nikto jeho slová nebral vážne a posmievali sa mu. 25 Keď napokon všetkých poslali preč, vstúpil do miestnosti, chytil dievčatko za ruku a ono vstalo. 26 Správa o tomto zázraku sa rozniesla po celom kraji.

Slepí vidia

27 Len čo Ježiš vyšiel z domu predstaveného synagógy, do cesty mu vstúpili dvaja slepci a volali naňho: „Syn kráľa Dávida, zmiluj sa nad nami!“ 28 Šli za ním až do domu, kde býval. Spýtal sa ich: „Naozaj veríte, že mám moc vrátiť vám zrak?“„Áno, Pane,“ ubezpečovali ho. 29 Tu sa dotkol ich očí a povedal: „Staň sa vám, ako veríte.“ 30 V tej chvíli sa im otvorili oči. Dôrazne im prikázal, aby o tom nikomu nehovorili, 31 ale oni chodili po celom kraji a všade to rozhlasovali.

Nemý hovorí

32 Keď odtiaľ odchádzali, priviedli k Ježišovi nemého človeka, posadnutého zlým duchom. 33 Ježiš démona vyhnal a muž ihneď začal hovoriť. Zástupom prebehla vlna prekvapenia: „Jakživ sme nevideli podobné zázraky!“ volali. 34 Ale farizeji vysvetľovali: „Vyháňa diablov, lebo jeho samého ovláda diabol, kráľ zlých duchov.“

Ježiš si povoláva apoštolov

35 Potom Ježiš prechádzal všetkými mestami a dedinami, učil v židovských synagógach a hlásal radostnú zvesť o Božom kráľovstve. A všade, kde prišiel, liečil choroby každého druhu. 36 Bolo mu ľúto ľudí, ktorí prichádzali za ním, lebo nevedeli, na koho sa obrátiť so svojimi problémami a kde hľadať pomoc. Boli ako ovce bez pastiera. 37 Vtedy povedal svojim učeníkom: 38 „Žatva je veľká, ale žencov je málo. Preto proste Pána žatvy, aby vyslal robotníkov na svoje polia.“

Matthäus 9 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého