Matthäus 18 | Slovo na cestu

Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší

1 Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“ 2 Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně 3 a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete. 4 Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat. 5 Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně. 6 Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.

Ježíš varuje před pokušením

7 Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha. 8 I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. 9 A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení.

Ježíš varuje před pohrdáním jinými

10 Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem. 11 Přišel jsem zachránit ztracené. 12 Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou? 13 A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly. 14 A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.

Ježíš učí, jak jednat s tím, kdo zhřešil

15 Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra. 16 Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru. 17 Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen. 18 Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi. 19 A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší. 20 Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“

Ježíš vypráví podobenství o nemilosrdném věřiteli

21 Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“ 22 Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. 23 Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými. 24 Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh. 25 Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh. 26 On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘ 27 Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil. 28 Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘ 29 Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘ 30 Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. 31 Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi. 32 Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil! 33 A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘ 34 A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí. 35 Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“

Nádej pre kazdého

Buďte ako malé deti

1 Tu obstúpili Ježiša jeho učeníci a spytovali sa ho: „Kto z ľudí je v nebeskom kráľovstve najväčší?“ 2 Zavolal malé dieťa, postavil ho medzi nich 3 a povedal: „Nuž, ak vám ide o popredné miesta, do Božieho kráľovstva sa vôbec nedostanete. 4 Ubezpečujem vás, že iba s pokornou mysľou dieťaťa ta môžete vstúpiť a niečo znamenať. 5 Kto si vie vážiť takéhoto nepatrného človeka, preukazuje tým úctu mne. 6 Kto by zlým príkladom narušil vieru jedného z týchto maličkých, čo veria vo mňa, tomu by sa lepšie stalo, keby ho hodili do mora s mlynským kameňom na krku. 7 Beda svetu, ak sa na ňom dejú veci, pre ktoré človek stráca vieru. Pokušenia sú síce nevyhnutné, ale beda tomu, kto ich spôsobuje! 8 Neváhaj odložiť všetko, čo ťa odvádza od Boha. A keby to mala byť tvoja ruka alebo noha, radšej si ju odtni a zahoď. Lepšie je vstúpiť do Božieho kráľovstva chromý, ako skočiť oboma nohami do záhuby. 9 A keby ťa aj tvoje oko navádzalo na zlé, zbav sa ho! Je lepšie získať večný život s jedným okom, než upadnúť s oboma očami do večného zatratenia.“

Ježiš hľadá stratených

10 „Dajte si pozor, aby ste nepohŕdali ani tým najnepatrnejším človekom. Lebo každý z nich má anjela, ktorý je stále v blízkosti môjho nebeského Otca. 11 A ja, Mesiáš, som prišiel zachrániť stratených. 12 Ak má niekto sto oviec, a jedna z nich sa mu stratí, čo myslíte, že urobí? Či nenechá tých deväťdesiatdeväť na pastvinách a nepôjde hľadať tú, čo sa mu stratila? 13 A keď ju nájde, má z nej väčšiu radosť ako z tých deväťdesiatich deviatich, čo mu zostali. 14 A takisto môj Otec nechce, aby ani ten najnepatrnejší človek zahynul.“

Treba odpúšťať

15 „Ak sa previní proti tebe niektorý z bratov, vyhľadaj ho a pozhováraj sa s ním medzi štyrmi očami. Ak uzná svoju chybu, získal si znovu brata. 16 Ak bude neústupný, pozvi si jedného alebo dvoch, aby boli svedkami rozhovoru. 17 Keby si ani tak nedal povedať, povedz to zhromaždeniu veriacich. Ak neposlúchne ani ich, nech je vylúčený. 18 Nezabudnite, že čo rozhodnete tu na zemi, bude platiť aj v nebi. 19 A takisto platí: ak sa spoja dvaja z vás v modlitbách za akúkoľvek vec, nebeský Otec ich vypočuje. 20 Naozaj, tam, kde sa dvaja alebo traja zídu v mojom mene, tam som ja medzi nimi.“ 21 Potom sa ho Peter spýtal: „Pane, keď sa môj blížny proti mne jednostaj prehrešuje, koľko ráz mu mám odpustiť? Sedem ráz?“ 22 Ježiš mu odpovedal: „Nie sedem ráz, ale až sedemdesiatkrát sedem ráz. 23 Pán Boh s nami zaobchádza ako kráľ, ktorý sa rozhodol urobiť vyúčtovanie so svojimi poddanými. 24 Medzi prvými mu priviedli jedného, ktorý mu bol dlžný vyše milióna. 25 Ten muž však nemal čím zaplatiť. Tu kráľ prikázal, aby ho s celou rodinou predali do otroctva, rozpredali jeho majetok a tak uhradili dlžobu. 26 On sa však hodil pred kráľa na kolená a prosil ho: ‚Pane, maj so mnou strpenie a všetko ti vrátim!‘ 27 Kráľovi prišlo toho človeka ľúto, nechal ho beztrestne odísť, ba odpustil mu aj celú dlžobu. 28 No len čo ten muž odišiel od kráľa, stretol známeho, ktorý mu bol dlžný nepatrnú sumu. Schmatol ho a kričal: ‚Hneď mi vráť, čo si mi dlžný!‘ 29 Ten chudák si pred ním kľakol a zúfalo ho prosil: ‚Maj so mnou strpenie a všetko ti vrátim!‘ 30 Ale veriteľ bol neoblomný a dal ho zavrieť do väzenia, kým dlžobu nezaplatí. 31 Svedkov tej udalosti to pobúrilo a šli to oznámiť kráľovi. 32 Tu si ho kráľ dal zavolať a povedal mu: ‚Ty naničhodník! Takú veľkú dlžobu som ti odpustil, lebo si ma prosil. 33 A ty si nemohol odpustiť svojmu druhovi takú smiešnu sumu?‘ 34 Rozhnevaný kráľ ho potom dal zavrieť, kým celú dlžobu nezaplatí. 35 Tak bude zaobchádzať môj nebeský Otec s vami, ak nebudete ochotne odpúšťať iným.“

Matthäus 18 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého