Markus 8 | Slovo na cestu

Ježíš sytí čtyři tisíce

1 Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili. 2 „Je mi líto těch lidí,“ řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst. 3 Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“ 4 „Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ ulekli se učedníci. 5 „Kolik chlebů máte?“ zeptal se Ježíš. „Sedm,“ odpověděli. 6 Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním. 7 Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli. 8 Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů 10 a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.

Náboženští vůdcové žádají znamení z nebe

11 Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat: „Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“ 12 „Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“ povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“

Ježíš varuje před falešným učením

13 Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam. 14 Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku. 15 Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“ 16 Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace! 17 Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví? 18 ‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘ Cožpak si nic nepamatujete? 19 Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli. 20 „A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“ „Sedm plných košů,“ přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“

Ježíš vrací zrak slepému muži

22 Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil. 23 Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se: „Vidíš něco?“ 24 Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“ 25 Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny. 26 Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“

Petr vyznává, že Ježíš je Mesiáš

27 Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“ 28 „Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“ 29 „A za koho mne považujete vy?“ otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus,“ zvolal Petr.

Ježíš poprvé předpovídá svou smrt

30 Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali, 31 a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých. 32 Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit. 33 Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“ 34 Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad. 35 Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život. 36 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní? 37 Dostane snad ještě jednou takovou příležitost? 38 Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.

Nádej pre kazdého

Nasýtenie štyroch tisícov ľudí

1 Okolo Ježiša sa opäť zhromaždilo veľké množstvo ľudí. Boli s ním tak dlho, že sa im minuli všetky zásoby. Ježiš si zavolal učeníkov a povedal im: 2 „Je mi ľúto týchto ľudí. Sú tu so mnou už tri dni a nemajú čo jesť. 3 Ak ich pustím domov hladných, môžu cestou odpadnúť od vysilenia, veď niektorí prišli zďaleka. 4 Učeníci sa zľakli: „Hádam len nechceš, aby sme v tejto pustatine zháňali niečo na jedenie pre toľký národ?“ – 5 „Koľko chlebov tu máte?“ spýtal sa ich. „Sedem,“ odpovedali mu. 6 Nato poprosil všetkých zhromaždených, aby si posadali na zem. Potom vzal tých sedem chlebov, poďakoval za ne Bohu, odlamoval z nich a dával svojim učeníkom, aby ich poroznášali ľuďom. 7 Mali pri sebe aj niekoľko neveľkých rýb. Ježiš sa aj za ne poďakoval a dal ich učeníkom, aby ich poroznášali. 8 Všetci sa dosýta najedli a ešte sa aj nazbieralo sedem košov zvyškov. 9 Tentoraz sa nasýtilo asi štyritisíc ľudí. Potom ich pustil Ježiš domov, 10 sám nastúpil do člna aj so svojimi učeníkmi a preplavili sa do dalmanutského kraja.

Túžba po zázrakoch

11 Keď sa o jeho príchode dozvedeli tamojší farizeji, prišli k nemu a pokúšali ho: „Urob nejaký zázrak! Chceme vidieť nejaké znamenie z neba, až potom ti uveríme!“ 12 Ježiš si smutne vzdychol a povedal: „Koľko znamení by ste ešte chceli? Jedno je isté: ľudia ako vy nedostanú od Boha nijaké znamenie!“ 13 Nechal ich tam, nastúpil do člna a odplavil sa na druhý breh jazera.

Aj na Božie zázraky možno zabudnúť

14 Učeníci zabudli nakúpiť potraviny, a tak mali v člne iba jeden chlieb. 15 Za plavby im Ježiš kládol na srdce: „Dajte si pozor na kráľa Herodesa i na kvas farizejov!“ – 16 „Čo tým myslí?“ spytovali sa jeden druhého. Napokon sa zhodli, že akiste naráža na to, že zabudli kúpiť chlieb. 17 Ježiš vedel, o čom sa dohadujú, a povedal: „Nie, nejde o to. Naozaj mi nerozumiete? Je to možné, že ste takí nechápaví? 18 Ako to, že sa na nič nepamätáte? 19 A koľko košov zvyškov ste nazbierali, keď som rozlámal päť chlebov piatim tisícom?“ – „Dvanásť,“ odpovedali mu. 20 „A keď som nasýtil štyritisíc ľudí iba siedmimi chlebmi, koľko ešte zostalo? Spomínate si?“ – „Sedem plných košov,“ priznali. 21 „A ešte vždy nechápete?“

Uzdravenie slepého v Betsaide

22 Keď došli do Betsaidy, priviedli k nemu slepca a prosili, aby ho dotykom uzdravil. 23 Ježiš ho vzal za ruku a vyviedol za dedinu. Tam sa naslinenými prstami dotkol očí slepca a spýtal sa ho: „Vidíš niečo?“ 24 Muž sa poobzeral a zvolal: „Áno, vidím ľudí, ale nejasne, vyzerajú ako chodiace stromy.“ 25 Ježiš sa ešte raz dotkol jeho očí. Keď sa muž znova rozhliadol okolo seba, videl všetko zreteľne a jasne, oči mal úplne zdravé. 26 Pri lúčení mu Ježiš povedal: „Cez dedinu radšej nechoď a nikomu o tom nehovor.“

Kto je Kristus?

27 Potom Ježiš so svojimi učeníkmi opustil Galileu a prechádzal dedinkami v okolí Cézarey Filipovej, na úpätí vrchu Hermon. Cestou sa spýtal svojich učeníkov: „Za koho ma ľudia pokladajú?“ 28 Odpovedali mu: „Niektorí sa domnievajú, že si Ján Krstiteľ, iní vravia, že si Eliáš alebo iný veľký prorok.“ – 29 „A za koho ma pokladáte vy?“ spytoval sa ďalej. „Ty si ten zasľúbený Mesiáš, ty si Kristus!“ zvolal Peter. 30 Ale Ježiš im prikázal, aby o tom nikomu nehovorili.

Ježiš predpovedá svoje utrpenie

31 V ten deň im prvý raz hovoril o tom, že bude musieť strašne trpieť. Veľkňazi, učitelia Zákona aj židovskí vodcovia ho odsúdia, zabijú, ale tretí deň vstane z mŕtvych. 32 Rozprával o tom celkom otvorene, preto si ho Peter odvolal nabok a usiloval sa ho od toho odhovoriť. 33 Ježiš sa však obrátil k učeníkom a pokarhal Petra: „Odíď mi z cesty, pokušiteľ, lebo nemyslíš na veci Božie, ale na ľudské.“ 34 Potom si pozval k sebe zástup aj učeníkov a povedal im: „Kto ma chce nasledovať, musí sa vzdať svojich vlastných záujmov, dobrovoľne niesť svoj kríž a ísť za mnou. 35 Komu ide len o jeho vlastný život, stratí ho, ale kto je ochotný obetovať ho pre mňa a pre zvesť evanjelia, získa život večný. 36 Lebo čo prospeje človeku, ak získa aj celý svet, a večný život pritom stratí? 37 Je azda na svete niečo cennejšie ako život? 38 Ak sa niekto hanbí za mňa a za moje slová v týchto dňoch nevery a hriechu, za toho sa budem hanbiť aj ja, Mesiáš, keď sa vrátim so svätými anjelmi v sláve svojho Otca.“

Markus 8 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého