1Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.2V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.3Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“4To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.5Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“6A zase nevěděli, co na to odpovědět.
Ježíš hovoří o povyšování se
7Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:8„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘ To ti bude v očích druhých ke cti.11Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“12A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.13Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.14Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
Ježíš vypráví podobenství o velké hostině
15Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“16Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.17Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘18Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘19Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘20Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘21Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘22Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘23Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.24Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘ “
Ježíš říká, co znamená být jeho učedníkem
25Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:26„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.27Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.28Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.29Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:30‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘31A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?32Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?33A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.34Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?35Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
Nádej pre kazdého
Uzdravenie chorého na vodnatieľku
1Raz v sobotu istý popredný farizej pozval Ježiša do svojho domu na obed.2Bol tam aj človek chorý na vodnatieľku. Farizeji striehli, či ho Ježiš uzdraví.3Tu sa Ježiš obrátil na farizejov a učiteľov Zákona s otázkou: „Je dovolené v sobotu uzdravovať, alebo nie?“4Keďže mu neodpovedali, vzal Ježiš chorého za ruku, uzdravil ho a poslal domov.5Potom sa ich spýtal: „Ak niekomu z vás spadne v sobotu do studne syn alebo vôl, nevytiahnete ho z nej hneď v sobotu?“6Ani teraz mu nevedeli odpovedať.
Prvé a posledné miesto
7Keď si všimol, ako sa niektorí hostia usilujú zaujať popredné miesto pri stole, dal im túto radu:8„Ak vás niekto pozve na svadbu, nesadajte si na predné miesto. Lebo by sa mohlo stať, že príde niekto váženejší ako vy9a hostiteľ by prišiel za vami a požiadal vás, aby ste si presadli a uvoľnili mu miesto. A vy by ste si so zahanbením museli ísť sadnúť kdesi na koniec stola.10Naopak, ak vás pozvú, sadnite si celkom dozadu, keď vás hostiteľ uvidí, príde a povie vám:‚Poď, priateľ môj, presadni si dopredu!‘ A to vás pozdvihne v očiach ostatných hostí.11Lebo ten, kto sa povyšuje, bude ponížený a ten, kto sa ponižuje, bude povýšený.“12A hostiteľovi povedal: „Keď dávaš obed alebo večeru, nepozývaj svojich priateľov, bratov, príbuzných či bohatých susedov, inak by zasa oni pozvali teba a dostal by si odplatu.13Radšej pozvi chudobných, zmrzačených, chromých a slepých.14Tí sa ti nemajú čím odmeniť, ale ty budeš mať v srdci radosť. A pri vzkriesení spravodlivých ťa Boh za to odmení.“
Podobenstvo o veľkej hostine
15Jeden z hostí, čo sedel pri stole s Ježišom, zvolal: „Aké to bude šťastie pre každého, kto bude pozvaný k stolu v Božom kráľovstve!“16Na to mu odpovedal Ježiš týmto podobenstvom: „Istý muž chystal veľkú hostinu a pozval na ňu mnoho ľudí.17Keď sa priblížil ten slávnostný deň, poslal svojho sluhu k pozvaným s odkazom:‚Príďte, všetko je už pripravené!‘18Ale pozvaní sa začali svorne vyhovárať. Jeden povedal:‚Kúpil som pole a musím si ho ísť pozrieť. Prosím ťa, ospravedlň ma.‘19Druhý sa vyhovoril:‚Žiaľ, nemôžem prísť. Kúpil som päť párov volov a musím ich vyskúšať.‘20Tretí sa ospravedlňoval:‚Práve som sa oženil. Uznaj, že nemôžem prísť.‘21Keď sa sluha vrátil a všetko rozpovedal pánovi, ten sa rozhneval a prikázal sluhovi:‚Choď rýchlo do ulíc a na námestia a pozvi sem chudobných, zmrzačených, slepých a chromých.‘22Sluha sa vrátil a povedal:‚Splnil som tvoj príkaz, ale ešte ostalo dosť miesta.‘23Tu mu pán prikázal:‚Choď na poľné cesty a medzi ohrady a každého, koho stretneš, doveď sem, nech sa naplní môj dom.24Z tých, čo boli pozvaní, však ani jeden neokúsi nič z mojej hostiny.‘ “
Ježišovi praví nasledovníci
25Šli za ním obrovské zástupy. Ježiš sa k nim obrátil a povedal:26„Kto ma chce nasledovať, musí ma mať radšej ako svojho otca a matku, ako svoje deti, bratov a sestry, ba väčšmi ako sám seba, ináč nemôže byť mojím učeníkom.27Kto nie je ochotný znášať ťažkosti, ktoré mu nastanú, keď ma bude nasledovať, nemôže byť mojím učeníkom.28Kto chce stavať dom, musí si najprv urobiť rozpočet a odhadnúť, či bude mať dosť prostriedkov na jeho dokončenie.29Inak, ak postaví iba základy a stavbu nedokončí, všetci sa mu budú vysmievať:30‚Pozrite, to je ten, čo začal stavať, ale nedokončil, lebo nemal na to.‘31Alebo ak niektorému kráľovi hrozí vojna, či najprv nezvolá vojenskú radu a neporadí sa, či môže so svojimi desaťtisíc vojakmi čeliť dvadsiatim tisícom?32Ak sa ukáže, že nie, či nepošle svojich poslov vyjednávať o mier skôr, ako ho nepriateľ napadne?33A tak sa nikto z vás nemôže stať mojím učeníkom, kým si dobre nerozváži, čoho by sa musel pre mňa vzdať.“
O soli
34„Soľ je dobrá, ale ak stratí svoju slanosť, čo s ňou? Soľ bez chuti sa nehodí na nič,35ani len na hnojenie, musí sa vyhodiť. Kto má uši, nech počuje.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.