Johannes 12 | Slovo na cestu

Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí

1 Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar. 2 Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar. 3 Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům. 4 Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí: 5 „Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“ 6 Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil. 7 Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb. 8 Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“ 9 Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara. 10 Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara, 11 protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo.

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

12 Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. 13 Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“ 14 Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka: 15 „Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“ (Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. 16 Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.) 17 Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, 18 a tím zástup narůstal. 19 Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“

Ježíš vysvětluje, proč musí zemřít

20 V Jeruzalémě bylo i několik Řeků, kteří přišli oslavit velikonoční svátky spolu s Židy. Chtěli Ježíše poznat, 21 a tak poprosili o pomoc Ježíšova učedníka Filipa: „Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“ 22 Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi. 23 Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno. 24 Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek. 25 Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost. 26 Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží. 27 Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání. 28 Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“ Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“ 29 Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“ 30 „Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám,“ vysvětloval Ježíš. 31 „Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena. 32 Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“ 34 „Mluvíš o smrti?“ ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“ 35 Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu. 36 Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“ Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.

Většina v Ježíše neuvěřila

37 I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili 38 a tak se potvrdila slova proroka Izajáše: „Pane, kdo uvěřil našim slovům? Kdo poznal Boží moc?“ 39 Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry. 40 „Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce, takže nevidí a nechápou. Neobrátí se k Bohu, aby jim mohl pomoci.“ 41 Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu. 42 V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení. 43 Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.

Ježíš shrnuje své učení

44 Ježíš mluvil naléhavě k lidem: „Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal. 45 Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím. 46 Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě. 47 Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit. 48 Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den. 49 Říkám jen to, čím mne Otec pověřil, a moje poselství přináší věčný život. To, co vám říkám, jsou Otcova slova.“

Nádej pre kazdého

1 Asi týždeň pred Veľkou nocou sa Ježiš vrátil do Betánie, kde žil Lazár, ktorého vzkriesil z mŕtvych. 2 Na Ježišovu počesť pripravili slávnostnú večeru. 3 Marta obsluhovala pri stole a Lazár sedel ako hosť za stolom. Mária vzala nádobu s drahým olejom vyrobeným z nardu. Natierala ním Ježišovi nohy a utierala ich vlastnými vlasmi. Vôňa nardu naplnila celý dom. 4 Jednému z učeníkov – Judášovi Iškariotskému, ktorý Ježiša neskôr zradil – sa nepáčilo Máriino počínanie. 5 Vyčítal jej: „Prečo si taký vzácny olej radšej nepredala? Mohlo sa zaň získať tristo strieborniakov a peniaze sa mohli rozdať chudobným.“ 6 Ale nepovedal to preto, že by cítil s chudobnými, ale že bol zlodej. Mal na starosti spoločnú pokladnicu a neraz si z nej pre seba niečo potiahol. 7 Ježiš mu na to povedal: „Nechaj ju. Tým ma pripravila na pohreb. 8 Chudobných budete mať medzi sebou vždy, ale ja už nebudem dlho s vami.“ 9 Keď sa rozchýrilo, že Ježiš je v Betánii, pobrali sa za ním z Jeruzalema celé zástupy. Priťahoval ich však nielen Ježiš, chceli vidieť aj vzkrieseného Lazára. 10 Preto sa veľkňazi uzniesli, že zabijú aj Lazára, 11 lebo bol presvedčivým dôkazom Ježišovej moci. Mnohí ľudia kvôli nemu uverili v Ježiša ako Mesiáša.

Ježiš vstúpi do Jeruzalema ako kráľ

12 Na druhý deň sa po celom Jeruzaleme rozniesla správa, že do mesta prichádza Ježiš. Zhromaždil sa veľký zástup a šiel ho vítať. 13 Ľudia nalámali palmové konáre a nadšene volali: „Sláva Bohu! Sláva tomu, ktorý prichádza v mene Pánovom! Nech žije izraelský kráľ!“ 14 Ježiš vstúpil do mesta na oslíkovi, a tak sa naplnila predpoveď dávneho izraelského proroka: 15 „Neboj sa, izraelský ľud. Tvoj kráľ prichádza. Skromne sa nesie na osľati.“ 16 Ježišovi učeníci si vtedy túto súvislosť neuvedomili. Až potom, keď sa Ježiš vrátil do svojej slávy v nebesiach, pochopili, že sa vtedy pred ich očami splnili mnohé proroctvá. 17 V zástupe boli mnohí očití svedkovia Lazárovho vzkriesenia a rozprávali o tomto zázraku, 18 preto sa zástup čoraz väčšmi zväčšoval. 19 Farizejov sa zmocnila panika: „Sme stratení. Nič nezmôžeme! Všetci sa k nemu pridávajú!“

Chceli by sme vidieť Ježiša

20 V Jeruzaleme bolo aj niekoľko Grékov, ktorí prišli na veľkonočné sviatky spolu so Židmi. 21 Aj oni chceli spoznať Ježiša, preto sa obrátili na Ježišovho učeníka Filipa, ktorý bol z Betsaidy v Galilei. Poprosili ho: „Pane, chceli by sme vidieť Ježiša!“ 22 Filip to povedal Andrejovi a spolu to oznámili Ježišovi. 23 Ježiš im na to povedal: „Nastala chvíľa, keď má byť Syn človeka oslávený. 24 Počúvajte pozorne: Ak pšeničné zrno nepadne do pôdy a nezomrie, neprinesie úžitok – zostane samo. Ak však zomrie, prinesie mnoho úžitku. 25 Kto svoj život miluje nadovšetko, stratí ho. Ale kto mi zverí svoj život, bude zachránený pre večnosť. 26 Zveriť mi svoj život znamená dôsledne nasledovať môj príklad. To znamená ísť cestou radosti aj utrpenia. Takého služobníka si váži aj môj Otec.“

Ježiš hovorí o svojej smrti

27 „Teraz ma zviera úzkosť. Mám azda poprosiť:‚Otče, zachráň ma pred tým, čo ma čaká?‘ Nie, veď tým by som zradil svoje poslanie. 28 Otče, osláv svoje meno!“A vzápätí zaznel hlas z neba: „Už som oslávil a ešte oslávim!“ 29 Ježiš v tej chvíli stál uprostred veľkého zástupu. Niektorí tvrdili, že zahrmelo, iní sa nazdávali, že to k nemu prehovoril anjel. 30 „Hlas, ktorý ste počuli, nezaznel kvôli mne, ale kvôli vám!“ vysvetlil Ježiš. 31 „Práve sa bude konať súd nad týmto svetom. Satan, vládca tohto sveta, bude zvrhnutý. 32 Ale keď ja budem vyvýšený, všetkých pritiahnem k sebe.“ 33 Týmito slovami naznačil, že má zomrieť na kríži. 34 Zástup mu odporoval: „Zo Zákona sme sa predsa dozvedeli, že Mesiáš má zostať naveky. Prečo teda hovoríš, že Syn človeka musí byť vyvýšený? A kto je vlastne ten Syn človeka?“ 35 Ježiš im na to povedal: „Ešte malú chvíľu bude svetlo medzi vami. Vážte si ho, kým svieti. Choďte za svetlom, inak sa ocitnete v tme. A bez svetla stratíte cestu. 36 Uverte tomu svetlu a dajte sa ním ožiariť, aby z vás svietilo ďalej, až tu nebude.“ Po týchto slovách sa Ježiš vytratil zo zástupu a skryl sa pred nimi. 37 Hoci Ježiš urobil mnoho zázrakov, ľudia mu predsa neuverili, 38 a tak sa potvrdili slová proroka Izaiáša: „Pane, kto uveril našim slovám? Kto poznal Božiu moc?“ 39 Prorok Izaiáš ďalej ukazuje, aký dôsledok vyvodil Boh z ich nevery. 40 „Zaslepil im oči a zatvrdil srdce, takže nevidia a nechápu. Neobrátia sa k Bohu, aby im pomohol.“ 41 Prorok tu hovorí o Mesiášovi a o jeho sláve. 42 A predsa aj medzi poprednými ľuďmi boli mnohí, ktorí v neho uverili, ale verejne sa k nemu nepriznali, lebo sa báli o svoje postavenie. 43 Väčšmi im záležalo na ľudskej sláve ako na Božej. 44 Ježiš naliehavo hovoril k ľuďom: „Kto verí vo mňa, verí vlastne v Boha, ktorý ma poslal. 45 A kto mňa vidí, vidí toho, z ktorého vôle prichádzam. 46 Prišiel som na svet ako svetlo, a kto vo mňa verí, nezostane v tme. 47 Kto počuje moje slová, ale nekoná podľa nich, toho nesúdim. Neprišiel som na svet, aby som ho súdil, ale zachránil. 48 Kto mňa odmieta a moje slová neprijíma, ten už má svojho sudcu: moje slová ho budú súdiť v posledný deň. 49 Nehovoril som vlastné myšlienky, hovorím len to, čím ma poveril Otec. 50 A jeho posolstvo prináša večný život. A tak vám hovorím len to, čo som sa dozvedel od Otca.“

Johannes 12 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého