Galater 4 | Slovo na cestu

Nedospělý dědic je podřízen poručníkovi, dospělý se svobodně rozhoduje

1 I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek. 2 Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba. 3 V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi. 4 Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč? 5 Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny. 6 A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem. 7 Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl. 8 Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli. 9 Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků? 10 Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů? 11 Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.

Rozdílné názory rozbíjejí přátelství

12 Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře. 13 Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu. 14 Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista. 15 Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo. 16 A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství? 17 Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu. 18 Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás. 19 Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu. 20 Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.

Abrahamův příběh k našemu poučení

21 Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli? 22 Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého. 23 Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu. 25 Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů. 26 Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka. 27 O ní prorokoval Izajáš: „Raduj se neplodná, která nemáš děti, jásej ty, kterás nepoznala, co je to být matkou! Mnoho potomků dá Bůh tobě, ponížené a opovržené, víc než otrokyni, která má tvého muže.“ 28 Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi. 29 Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes. 30 Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“ 31 Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.

Nádej pre kazdého

Sluha a syn

1 Veď aj s dedičstvom je to tak, že kým dedič nie je plnoletý, nieto rozdielu medzi ním a sluhom, hoci mu patrí všetko. 2 Musí poslúchať svojich poručníkov a správcov otcovho majetku až do času, ktorý otec určil. 3 Takisto aj my. Ako nedospelí boli sme vydaní všetkým mocnostiam a tlakom tohto sveta, 4 ale keď nadišiel určený čas, poslal Boh svojho Syna. Narodil sa ako každý iný človek a ako taký sa musel podrobovať zákonu, 5 aby nás, ktorí sme boli otrokmi zákona, mohol oslobodiť, a tak aby nás Boh mohol znova prijať za svoje deti. 6 A keďže sme Božími deťmi, dal nám Boh do srdca aj Ducha svojho Syna, takže s ním môžeme volať Boha svojím Otcom. 7 Nie sme už otrokmi, ale Božími deťmi, a ako takí aj dedičmi jeho kráľovstva.

Dôrazné varovanie

8 Kým ste ešte nepoznali Boha, slúžili ste bohom, ktorých si ľudia vymysleli sami. 9 Ale teraz, keď ste našli Boha, alebo skôr, keď on našiel vás, ako je možné, že sa zase chcete vracať k tomu úbohému náboženstvu nespočetných príkazov a zákazov a stať sa ich otrokmi? 10 Prečo pripisujete taký význam dodržiavaniu židovských sviatkov? 11 Bojím sa o vás. Azda len všetka práca, ktorú som u vás vykonal, nebola zbytočná. 12 Prosím vás, bratia, usilujte sa ma pochopiť, ako aj ja chápem vás. V ničom ste mi neublížili. 13 Keď som vám prvý raz hovoril o Kristovi, neprekážala vám moja telesná slabosť. 14 A hoci moja choroba mohla vo vás vzbudzovať ošklivosť, neodvrátili ste sa odo mňa s pohŕdaním, ale prijali ste ma ako Božieho posla, ba priam ako samého Ježiša Krista. 15 Akí ste boli vtedy šťastní. Veď keby to bolo možné, vlastné oči by ste si boli vylúpili a darovali ich mne! 16 A teraz iba zato, že vám hovorím pravdu, stal som sa vaším nepriateľom? 17 Falošní učitelia, ktorí sa tak horlivo uchádzajú o vašu priazeň, to s vami nemyslia dobre. Chcú nás rozdeliť, získať vás pre seba. 18 Ich horlivosť by bola chvályhodná, keby šlo o dobrú vec, a to nielen vtedy, keď som u vás. 19 Deti moje, som vaším duchovným otcom a trpím pre vás, ako keď žena privádza na svet dieťa, aby som váš život formoval na Kristov obraz. 20 Ako rád by som bol teraz medzi vami a našiel pre vás to pravé slovo, lebo už naozaj neviem, ako vás vyviesť z bludu.

Dvaja Abrahámovi synovia

21 Počujte vy, čo si myslíte, že je nevyhnutné dodržiavať predpisy židovského zákona, aby ste mohli byť spasení! Či nechápete, aký je ich skutočný význam? 22 V Mojžišových knihách sa píše, že Abrahám mal dvoch synov: jedného so svojou otrokyňou, druhého s manželkou. 23 Prvý sa narodil z vôle Abraháma, druhý však podľa Božieho zasľúbenia. 24 Táto skutočná udalosť je alegóriou: dve ženy tu predstavujú dve zmluvy. 25 Otrokyňa Hagar zmluvu z hory Sinaj a v našej alegórii predstavuje Jeruzalem, „matku Židov“, ktorí plnením predpisov zákona chcú byť spravodliví pred Bohom, a tak zostávajú otrokmi zákona i so svojimi deťmi. 26 Abrahámova manželka Sára je však obrazom nebeského Jeruzalema, Kristovej cirkvi, novej zmluvy, ktorú Boh uzavrel s človekom prostredníctvom Ježiša Krista. 27 O Sáre povedal Izaiáš: „Raduj sa, neplodná, ktorá nerodíš, jasaj ty, ktorá si nemala deti. Lebo viac potomkov dá Boh tebe, opovrhnutej a poníženej, ako tej, ktorá má muža.“ 28 Týmito potomkami sme my, bratia, sme ako Izák deťmi zasľúbenia. 29 Ale ako už vtedy syn narodený z otrokyne prenasledoval toho, ktorý sa narodil podľa zasľúbenia, tak je aj dnes. 30 Čo však vraví Písmo? „Vyžeň otrokyňu aj jej syna. Lebo syn otrokyne nebude dedičom spolu so synom slobodnej!“ 31 Bratia, my nie sme synmi otrokyne, nemanželskými deťmi, sme zákonnými deťmi a dedičmi.

Galater 4 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého