Johannes 7 | Slovo na cestu Český ekumenický překlad

Johannes 7 | Slovo na cestu

Ježíš je nepochopen svými bratry

1 Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život. 2 Když se blížily židovské svátky díkůvzdání, 3 Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy! 4 Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“ 5 Oni ho totiž nechápali. 6 Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv, 7 protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů. 8 Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“

Ježíš káže veřejně v chrámu

9 Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán. 11 O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu. 13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné. 14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat. 15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“ 16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh. 17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova. 18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha. 19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“ 20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu. 21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry. 22 Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví? 24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“ 25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít? 26 Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“ 28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal. 29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“ 30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili. 31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“

Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše

32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla. 33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal. 34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“ 35 Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“ 37 Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“ 39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří. 40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“ 41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje! 42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“ 43 Nakonec se pohádali. 44 Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“ 46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“ 47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové. 48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás? 49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“ 50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl: 51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“ 52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“ 53 A s tím se rozešli.

Slovo Na Cestu TM (Czech Living Bible TM) Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Český ekumenický překlad

— Vystoupení o slavnosti stánků

1 Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život. 2 Byly blízko židovské svátky stánků, 3 a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. 4 Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“ 5 Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili. 6 Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas. 7 Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků. 8 Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“ 9 To jim řekl a zůstal v Galileji. 10 Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo. 11 Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“ 12 Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“ 13 Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně. 14 Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil. 15 Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ 16 Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. 17 Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. 18 Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. 19 Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“ 20 Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“ 21 Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete. 22 Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu. 23 Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? 24 Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ 25 Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít? 26 A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš? 27 Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“ 28 Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte. 29 Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“ 30 Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina. 31 Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“ 32 Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli. 33 Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. 34 Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“ 35 Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit? 36 Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“ 37 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! 38 Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ 39 To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. 40 Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ 41 Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje? 42 Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“ 43 A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce. 44 Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku. 45 Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ 46 Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“ 47 Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést? 48 Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů? 49 Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“ 50 Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl: 51 „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ 52 Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“

— Ježíš a cizoložnice

53 Všichni se vrátili do svých domovů.