1Jinak vás musím pochválit, že na mne nezapomínáte a držíte se toho, co jsem vás naučil. Nelíbí se mi však móda, jakou u vás některé ženy začínají pěstovat: když ve veřejných shromážděních vzývají Boha nebo o něm hovoří, nezahalují si hlavu. Vždyť je to stejný projev neúcty, jako když muž si nechá ve společnosti na hlavě pokrývku. Platí-li v důstojnosti pořadí Bůh – Kristus – muž – žena, pak si má žena hlavu zahalovat, jako si ji zahalují andělé před Bohem. Muž to nedělá proto, že má nezakrytě zrcadlit Boží slávu, a žena to má dělat proto, že tím uznává vyšší autoritu muže. Takový je aspoň všeobecný zvyk. Jinak jsou si ovšem obě pohlaví rovna v tom, že jako žena pochází z muže, tak se muž zase rodí z ženy; oba stejně vděčí za svůj život Bohu.17Když už jsem v tom napomínání, ještě jedna věc mě rmoutí. Vidím, že vaše shromáždění začínají být spíš ke škodě než k užitku. Slyšel jsem – a něco pravdy na tom zřejmě je, že do vašich shromáždění pronikají různice. Na tom je dobré snad jedině to, že se aspoň jasně odliší zdravé od nezdravého mezi vámi. Výsledkem však je, že se ani nedá společně zasednout ke stolu Páně, protože každý honem spěchá sníst to, co si přinesl, a pak už často nemůže pozřít sousto s těmi, kdo přišli hladoví.22Copak se nemůžete najíst už doma? Nebo se snad chcete vychloubat svou kuchyní před méně zámožnými bratry a zlehčovat tak Boží církev? Za to tedy ode mne pochvalu nečekejte.
Správný přístup k Večeři Páně
23Učil jsem vás přece, co mi Kristus svěřil: v tu noc, kdy byl zrazen,24vzal chléb, poděkoval za něj Bohu, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás obětuje. Čiňte to na mou památku.“25Po večeři pak pozvedl kalich se slovy: „Hle, nová smlouva, kterou zpečetím svou krví. Ten kalich vám ji připomene, kdykoliv z něho budete pít.“26Jedením toho chleba a společným pitím z kalicha tedy hlásáte Kristovu smrt až do jeho příchodu.27To ovšem znamená, že kdo bere ten chléb nebo to víno na lehkou váhu, znevažuje tím Kristovu smrt.28Ať tedy každý nejdřív sám sebe zkoumá, než sáhne po chlebu a kalicha. Jinak na sebe přivolává odsouzení, protože pohrdá Kristovou obětí.30Proto je vás tolik nemocných, slabých a umírajících.31Nemuselo by to být, kdybychom byli sami na sebe přísnější.32Takto nás však musí trestat Pán, aby nás pak nemusel odsoudit s ostatním světem.33Proto vás prosím, bratři, abyste při takových setkáních čekali, až se sejdete všichni.34Kdo by nemohl vydržet hladem, ať se nají doma a nepřivolává Boží trest. Ostatní zařídím, až přijdu.
Český ekumenický překlad
1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
— Ženy při modlitbě a proroctví
2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou ; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
— Řád při večeři Páně
17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí. 20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím! 23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,24 vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“ 26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.