Apostelgeschichte 12 | Slovo na cestu

Modlící se křesťané byli silnější než králova zloba: Anděl vyvádí Petra z vězení

1 Tehdy začal pronásledovat církev také král Herodes. 2 Apoštola Jakuba, bratra Janova, dal popravit mečem. 3 Když viděl, jak se tím zalíbil židovským předákům, dal o Velikonocích zatknout i Petra. 4 Vsadil ho do žaláře, který hlídalo šestnáct vojáků. Střídali se po čtveřicích; z toho dva strážili přede dveřmi a dva byli stále uvnitř s Petrem, který měl s každým z nich spojenu jednu ruku řetězem. 5 Tak pečlivě dal král svého vězně hlídat a po Velikonocích ho chtěl okázale soudit. Po celou tu dobu se církev za Petra nepřetržitě modlila. 6 V noci před chystaným procesem, když Petr spal mezi svými strážci, rýpl ho někdo do boku a probudil ho. 7 Petr vidí, že kobka je plná světla a řetězy z jeho rukou dole. Před ním stojí Boží anděl a říká: „Rychle, vstávej, oblec se a obuj!“ Petr poslechne a dostává další příkaz: „Vezmi si plášť a pojď za mnou!“ 9 Anděl jde napřed, Petr ho následuje, ale neví, zda bdí či sní. 10 Minou bez potíží vnitřní i vnější stráž a už přicházejí k železné hlavní bráně. Ta se před nimi sama otevírá! Vycházejí do ulice, projdou ji a tu se anděl Petrovi ztrácí. 11 Tehdy jako by se Petr probral ze sna; stál na ulici a teprve si plně uvědomil, že to Pán poslal svého anděla, vytrhl ho z Herodových rukou a tak zmařil plány Židů. 12 Když si to Petr ujasnil, spěchal do domu Marie, matky Jana Marka. Tam se právě sešli křesťané a modlili se. 13 Petr zabušil na dveře a služebná jménem Rodé se přišla zeptat, kdo to je. 14 Když se Petr ohlásil, poznala ho Rodé po hlase, ale samou radostí zapomněla otevřít a běžela zvěstovat dovnitř, kdo to stojí u dveří. 15 Nikdo jí nechtěl uvěřit: „To není možné, tys to popletla!“ Rodé však trvala na svém: „Poznala jsem přece Petrův hlas!“ Usoudili tedy, že apoštol byl zabit a že přišel jeho anděl. 16 Vtom však Petr zaklepal znovu. Otevřeli a celí užaslí uvítali Petra živého. 17 Když je konečně utišil, vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl ze žaláře. Ještě je požádal, aby podali zprávu Ježíšovu bratru Jakubovi a ostatním křesťanům; pak odešel, aby se ukryl. 18 Ráno vypukl mezi strážci poplach: Kam se poděl vězeň? 19 Herodes ho dal hledat, ale marně. Vyslýchal vojáky, a když se od nich nic nedozvěděl, dal je popravit. 20 Záhy nato se Herodes odebral z Judska do Césareje, kde se nějaký čas zdržel. Měl tehdy spory s obyvateli přístavů Týr a Sidón. Ti se nakonec zalekli jeho výhrůžek a chtěli raději uzavřít příměří, protože byli na Herodově území hospodářsky závislí. Poslali společného vyslance a úplatkem získali přízeň předního králova dvořana Blasta. 21 V den audience usedl Herodes ve slavnostním rouchu na trůn a přednesl řeč. 22 Lid začal provolávat: „Nemluvil člověk, to promluvil bůh!“ 23 Herodes tu božskou poctu přijímal jako samozřejmost, ale náhle se zhroutil; Bůh ho ranil pro jeho pýchu. Zemřel pak velice bídně, plný červů. 24 Navzdory pronásledování se Boží poselství rozmáhalo a šířilo. 25 Barnabáš a Saul splnili svoje poslání v Jeruzalémě a vrátili se do Antiochie, kam s sebou vzali Jana Marka.

Bible, překlad 21. století

Herodův marný boj

1 V té době král Herodes* krutě napadl některé z těch, kdo patřili k církvi. 2 Jakuba, bratra Janova, popravil mečem, 3 a když viděl, že se to Židům líbí, rozhodl se zatknout i Petra. (Bylo to během Svátku nekvašených chlebů.)* 4 Když se ho zmocnil, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi čtveřicemi vojáků. Po Velikonocích ho totiž chtěl předvést k veřejnému slyšení. 5 Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu. 6 Noc předtím, než ho chtěl Herodes předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení. 7 Vtom vedle něj stanul Hospodinův anděl a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho: „Rychle vstávej!“ Řetězy mu spadly z rukou 8 a anděl mu řekl: „Oblékni se a obuj.“ Když to udělal, anděl pokračoval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“ 9 Petr ho následoval ven, ale nevěděl, že to s tím andělem je doopravdy; myslel si, že má vidění. 10 Když minuli první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, přešli jednu ulici a vtom jej anděl opustil. 11 Když Petr přišel k sobě, řekl si: „Teď vidím, že to bylo doopravdy! Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“ 12 Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám. 13 Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé. 14 Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou. 15 Říkali jí: „Blázníš?!“ Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: „To musí být jeho anděl.“ 16 Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni. 17 Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: „Povězte to Jakubovi a bratrům.“ Vyšel ven a zamířil jinam. 18 Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem. 19 Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal. 20 Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území). 21 Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč. 22 Lid začal volat: „Hlas boží, ne lidský!“ 23 A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy. 24 Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se.

Barnabáš a Saul vysláni na cestu

25 Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z* Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka.

Apostelgeschichte 12 | Slovo na cestu Bible, překlad 21. století

Modlící se křesťané byli silnější než králova zloba: Anděl vyvádí Petra z vězení

Herodův marný boj

Barnabáš a Saul vysláni na cestu