Psalm 73 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Psalm 73 | Neue evangelistische Übersetzung

Drittes Buch: Das scheinbare Glück der Gottlosen

1 Ein Psalmlied von Asaf. Ich weiß, Gott ist gut zu Israel, / zu denen mit reinem Gewissen. 2 Aber ich, ich wäre fast gestolpert, / um ein Haar wäre ich gestürzt. 3 Als ich sah, wie gut es den Gottlosen ging, / wurde ich selbst auf die Maulhelden neidisch. 4 Sie leiden keine Qualen, / sie sind gesund und wohlgenährt. 5 Sie sind frei von den Lasten gewöhnlicher Menschen / und werden nicht mit den anderen geplagt. 6 Darum tragen sie ihren Stolz wie eine Kette am Hals, / Gewalt umhüllt sie wie ein Gewand. 7 Aus dem Fett glotzt ihr Auge hervor, / Einbildungen überfluten ihr Herz. 8 Höhnisch und boshaft reden sie, / setzen zynisch Menschen unter Druck. 9 Sie reißen ihr Maul bis zum Himmel hin auf, / ihre Zunge verschont nichts auf der Erde. 10 Darum läuft selbst Gottes Volk ihnen nach / und lauscht begierig auf ihr Geschwätz. 11 „Gott merkt ja doch nichts“, sagen sie. / „Wie will der Höchste das wissen?“ 12 Ja, das sind die, die Gott verachten; / ungestört mehren sie ihre Macht. 13 Ganz umsonst hielt ich mein Herz rein, / wusch in Unschuld meine Hände; 14 war ich doch geplagt den ganzen Tag / und bin jeden Morgen schon gestraft. 15 Hätte ich gesagt: „Ich will ebenso reden!“, / dann hätte ich die Generation deiner Kinder verraten. 16 Da dachte ich nach, um das zu begreifen. / Es war eine große Mühe für mich, 17 bis ich in Gottes Heiligtum ging / und dort ihr Ende bedachte. 18 Ja, du stellst sie auf rutschigen Grund / und stürzt sie in ihr Verderben. 19 Wie plötzlich waren sie vor Entsetzen erstarrt, / sie alle nahmen ein Ende mit Schrecken. 20 Wie einen Traum nach dem Erwachen, / so verachtest du, Herr, / wenn du aufstehst, ihr Bild. 21 Als mein Herz verbittert war / und ich stechenden Schmerz in den Nieren verspürte, 22 da war ich dumm und ohne Verstand, / wie ein Stück Vieh stand ich vor dir. 23 Trotzdem bleibe ich immer bei dir. / Du hältst mich an der rechten Hand. 24 Mit deinem Rat leitest du mich / und nimmst mich am Ende in Ehren auf. 25 Wen hab ich im Himmel außer dir? / Und neben dir wünsch ich mir nichts auf der Erde. 26 Auch wenn ich Leib und Leben verliere, / bleibt Gott auf ewig der Fels meines Herzens und mein Teil. 27 Ja, wer sich fern von dir hält, geht zugrunde. / Du bringst jeden zum Schweigen, der dir die Treue bricht. 28 Doch mir tut Gottes Nähe gut. / Ich fand meine Zuflucht bei Jahwe, dem Herrn. / Nun will ich erzählen von all deinem Tun.
Bible, překlad 21. století

Třetí kniha

1 Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají! 2 Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily. 3 Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných: 4 Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady. 5 Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi. 6 Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí. 7 Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit. 8 Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím. 9 Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi. 10 Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají, 11 když jim říkají: „Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“ 12 Nuže, takto se mají ničemní – ve stálém pohodlí kupí bohatství! 13 Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti – zbytečně! 14 Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest. 15 Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně! 16 Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem, poznal jsem ale, jak je to nesnadné. 17 Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu jsem začal rozumět: 18 Na kluzké cesty jsi je postavil, vydals je napospas hrozné záhubě! 19 V jediném okamžiku budou zahubeni, hrůzy dočista zničí je! 20 Jako sen po probuzení, Pane, zaženeš jejich přelud, až procitneš! 21 Když moje srdce hořkost naplnila, v útrobách když mě bolest bodala, 22 nechápavý jsem byl, nic jsem neznal, jak tupé zvíře jsem ti musel připadat! 23 Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici. 24 Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy. 25 Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi! 26 I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky! 27 Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní. 28 Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš – o všech tvých skutcích proto vyprávím!