1Hört her, ihr Nachkommen Jakobs, / die ihr den Namen Israel tragt, / aus Judas Stamm hervorgegangen seid! / Ihr schwört beim Namen Jahwes / und bekennt euch zu Israels Gott –, aber doch nicht aufrichtig und treu.2Ihr nennt euch nach der heiligen Stadt / und stützt euch auf Israels Gott, / dessen Name Jahwe, der Allmächtige, ist.3Was früher geschah, hatte ich lange vorher gesagt. / Es kam aus meinem Mund, / ich ließ es hören, / und plötzlich tat ich es, und es trat ein.4Weil ich wusste, dass du starrsinnig bist, / dein Nacken wie aus Eisen ist / und deine Stirn wie aus Erz,5so habe ich dir alles vorher schon gesagt. / Bevor es eintraf, hast du es gehört – sonst sagst du noch: 'Mein Götze hat es getan. / Das hat mein Schnitz- oder Gussbild befohlen.'6Du hast es gehört, nun schau dir alles an! / Wollt ihr das nicht weitersagen? / Von jetzt an lasse ich dich Neues hören; / bisher war es verborgen, / du hast nichts davon gewusst.7Jetzt erst habe ich es geschaffen / und nicht schon früher. / Vor dem heutigen Tag hast du nichts davon gehört, / damit du nicht sagen kannst: 'Ich habe es ja schon lange gewusst!'8Nein, du hast nichts davon gewusst / und noch nie etwas davon gehört! / Denn ich wusste, dass du völlig treulos bist / und dass man dich nicht umsonst nennt: / 'aufsässig von Mutterleib an'.9Doch weil es um meinen Namen geht, / bezwinge ich meinen Zorn, / nur wegen meiner Ehre bezähme ich mich und vernichte dich nicht!10Seht, ich habe euch geläutert, / im Schmelzofen des Elends habe ich euch geprüft, / aber ich fand kein Silber darin.11Nur um meinetwillen handle ich jetzt, / denn sonst würde mein Name entweiht. / Meine Ehre gebe ich keinem anderen preis!
Israel durch Kyrus befreit
12„Jakob, hör auf mich! / Höre mich, Israel, den ich berief! / Ich bin es, ich, der Erste und auch der Letzte.13Mit meiner Hand habe ich die Erde gegründet, / mit meiner Rechten den Himmel ausgespannt. / Ich rief ihnen zu, schon standen sie da.14Kommt alle her und hört zu! / Wer von den Göttern hat so etwas jemals gesagt? / Der, den Jahwe liebt, vollstreckt seinen Willen an Babylon, / die Chaldäer spüren seine Macht.15Ich selbst, ich habe es gesagt, / und ich habe ihn gerufen! / Ich ließ ihn kommen, damit sein Vorhaben gelingt.16Kommt her und hört zu! / Von Anfang an habe ich dies öffentlich gesagt, / und seitdem es geschieht, bin ich dabei.“ / Und nun hat Jahwe, der Herr, mich gesandt und seinen Geist.17So spricht Jahwe, dein Erlöser, Israels heiliger Gott: / „Ich bin Jahwe, dein Gott, / der dich zu deinem Nutzen belehrt, / der dich auf den Weg führt, den du gehen sollst.18Hättest du doch auf meine Gebote gehört! / Dann wäre jetzt dein Frieden wie ein Strom, / deine Gerechtigkeit wie die Wogen im Meer.19Die Menge deiner Nachkommen wäre wie Sand, / deine Sprösslinge wie seine Körner. / Ihr Name würde nie beseitigt, / nie ausgelöscht vor mir.20Zieht aus Babel fort, / rennt mit Jubel aus Chaldäa heraus! / Macht es bekannt bis an das Ende der Erde: / 'Jahwe hat Jakob, seinen Diener, erlöst!'21Er führt sie durch Wüsten, doch sie leiden keinen Durst. / Er sorgt, dass Wasser aus dem Felsen rinnt, / er spaltet Gestein, damit das Wasser fließt.22Doch für Gottlose gibt es keinen Frieden“, spricht Jahwe.
Bible, překlad 21. století
Zatvrzelý lid
1Slyšte to, dome Jákobův, vy, kdo se nazýváte jménem Izrael, vy, kdo jste vzešli z Judova semene, vy, kdo přísaháte Hospodinovým jménem, vy, kdo Boha Izraele vzýváte, ale ne v pravdě a ne poctivě,2vy, kdo se na svaté město odvoláváte, vy, kdo se opíráte o Boha Izraele, jehož jméno je Hospodin zástupů:3Předem jsem oznamoval věci minulé, vlastními ústy ohlásil jsem je, náhle jsem jednal a staly se.4Že jsi zatvrzelý, věděl jsem, svaly tvé šíje že jsou železné a že máš čelo bronzové.5Proto jsem ti ty věci oznámil předem, předtím než přišly, ohlásil jsem je, abys neřekl: „Stalo se to dík mé modle, má socha to zařídila, můj odlitek!“6Slyšel jsi o tom, teď pohleď na to vše – kdy už to uznáte? Teď ti však ohlašuji nové věci, věci tajné, o nichž jsi nevěděl.7Teď byly stvořeny, a ne dřív, dodneška jsi o nich neslyšel, abys neřekl: „O tom já přece vím!“8Neslyšel jsi o tom, nic jsi nevěděl, tvé ucho bylo tehdy zavřené. Věděl jsem totiž, že jsi zrádce, že jsi od narození vzbouřenec.9Kvůli svému jménu svůj hněv zdržuji, kvůli své chvále se k tobě krotím, abych tě nezničil.10Hle – přetavil jsem tě, ač nejsi stříbrný, vyvolil jsem tě v peci soužení.11Kvůli sobě, sobě samému to činím – proč bych se měl nechat hanobit? O svoji slávu se s jiným nedělím!
Vyjděte z Babylonu
12Slyš mě, Jákobe, ty, Izraeli, můj povolaný: Já jsem – já jsem ten první a jsem i poslední.13Má vlastní ruka zemi založila, moje pravice nebe roztáhla; kdykoli je zavolám, v pozoru naráz musí stát.14Všichni se shromážděte a poslyšte: Kterýpak z bohů tohle předpověděl? Ten, jehož Hospodin miluje, vykoná jeho vůli s Babylonem, jeho ruka padne na Chaldejce.*15Já, já sám jsem promluvil, ano, já jsem ho povolal; přivedu ho sem a jeho cesta bude úspěšná.16Přistupte ke mně a tohle poslyšte: Od počátku jsem nikdy nemluvil skrytě a ve chvíli, kdy se to děje, já tam jsem. Teď mě posílá Panovník Hospodin spolu s Duchem svým.17Toto praví Hospodin, Svatý izraelský, jenž tě vykoupil: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě učí úspěchu a vede tě po cestě, po níž bys jít měl.18Kdybys tak poslouchal mé příkazy, tvůj pokoj by proudil jako potoky, jak mořské vlny by byl tvůj blahobyt.19Jako písku by bylo tvého semene a tvých potomků jako zrnek v něm; jejich jméno by nikdy nevymizelo, nebylo by vymýceno přede mnou.20Vyjděte z Babylonu, unikněte Chaldejcům! Zvěstujte zvučným jásotem, všude to rozhlaste, vyřiďte ve všech zemských končinách: „Hospodin vykoupil svého služebníka Jákoba!“21Nežíznili, když je vedl pouštěmi, vyvedl pro ně vodu ze skály; rozetnul skálu a vody vytryskly.22Hospodin praví: Není pokoje pro ničemy!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.