Psalm 105 | Menge Bibel

1 Preiset den HERRN, ruft seinen Namen an, macht seine Taten unter den Völkern bekannt!

2 Singt ihm, spielet ihm, redet von all seinen Wundern!

3 Rühmt euch seines heiligen Namens! Es mögen herzlich sich freun, die da suchen den HERRN!

4 Fragt nach dem HERRN und seiner Stärke*, suchet sein Angesicht allezeit!

5 Gedenkt seiner Wunder, die er getan, seiner Zeichen und der Urteilssprüche seines Mundes,

6 ihr Kinder Abrahams, seines Knechtes, ihr Söhne Jakobs, seine Erwählten!

7 Er, der HERR, ist unser Gott, über die ganze Erde ergehen seine Gerichte.

8 Er gedenkt seines Bundes auf ewig, des Wortes, das er geboten auf tausend Geschlechter,

9 (des Bundes) den er mit Abraham geschlossen, und des Eides, den er Isaak geschworen,

10 den für Jakob er als Satzung bestätigt und für Israel als ewigen Bund,

11 da er sprach: »Dir will ich Kanaan geben, das Land, das ich euch als Erbbesitztum zugeteilt!«

12 Damals waren sie noch ein kleines Häuflein, gar wenige und nur Gäste im Lande;

13 sie mußten wandern von Volk zu Volk, von einem Reich zur andern Völkerschaft;

14 doch keinem gestattete er, sie zu bedrücken, ja Könige strafte er ihretwillen:

15 »Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten nichts zuleide!«

16 Dann, als er Hunger ins Land ließ kommen und jegliche Stütze des Brotes zerbrach,

17 da hatte er schon einen Mann vor ihnen her gesandt: Joseph, der als Sklave verkauft war.

18 Man hatte seine Füße gezwängt in den Stock, in Eisen(-fesseln) war er gelegt,

19 bis zu der Zeit, wo seine Weissagung eintraf und der Ausspruch des HERRN ihn als echt erwies.

20 Da sandte der König und ließ ihn entfesseln, der Völkergebieter, und machte ihn frei;

21 er bestellte ihn über sein Haus zum Herrn, zum Gebieter über sein ganzes Besitztum;

22 er sollte über seine Fürsten schalten nach Belieben und seine höchsten Beamten Weisheit lehren.

23 So kam denn Israel nach Ägypten, und Jakob weilte als Gast im Lande Hams.

24 Da machte Gott sein Volk gar fruchtbar und ließ es stärker werden als seine Bedränger;

25 er wandelte ihren Sinn, sein Volk zu hassen und Arglist an seinen Knechten zu üben.

26 Dann sandte er Mose, seinen Knecht, und Aaron, den er erkoren;

27 die richteten seine Zeichen unter ihnen aus und die Wunder im Lande Hams:

28 Er sandte Finsternis und ließ es dunkel werden; doch sie achteten nicht auf seine Worte;

29 er verwandelte ihre Gewässer in Blut und ließ ihre Fische sterben;

30 es wimmelte ihr Land von Fröschen bis hinein in ihre Königsgemächer;

31 er gebot, da kamen Bremsenschwärme, Stechfliegen über ihr ganzes Gebiet;

32 er gab ihnen Hagelschauer als Regen, sandte flammendes Feuer in ihr Land;

33 er schlug ihre Reben und Feigenbäume und zerbrach die Bäume in ihrem Gebiet;

34 er gebot, da kamen die Heuschrecken und die Grillen in zahlloser Menge,

35 die verzehrten alle Gewächse im Land und fraßen die Früchte ihrer Felder.

36 Dann schlug er alle Erstgeburt im Lande, die Erstlinge all ihrer Manneskraft.

37 Nun ließ er sie ausziehn mit Silber und Gold, und kein Strauchelnder war in seinen Stämmen;

38 Ägypten war ihres Auszugs froh, denn Angst vor ihnen hatte sie befallen.

39 Er breitete Gewölk aus als Decke und Feuer, um ihnen die Nacht zu erhellen;

40 auf Moses Bitte ließ er Wachteln kommen und sättigte sie mit Himmelsbrot;

41 er spaltete einen Felsen: da rannen Wasser und flossen durch die Steppen als Strom;

42 denn er gedachte seines heiligen Wortes, dachte an Abraham, seinen Knecht.

43 So ließ er sein Volk in Freuden ausziehn, unter Jubel seine Erwählten;

44 dann gab er ihnen die Länder der Heiden, und was die Völker erworben, das nahmen sie in Besitz,

45 auf daß sie seine Gebote halten möchten und seine Gesetze bewahrten. Halleluja!

Public Domain

Český ekumenický překlad

CHVÁLU VZDEJTE HOSPODINU A VZÝVEJTE JEHO JMÉNO

1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,

2 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,

3 honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!

4 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.

5 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,

6 potomkové Abrahama, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!

7 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.

8 Věčně pamatuje na svou smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.

9 Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,

10 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:

11 „Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“

12 Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty.

13 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.

14 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:

15 „Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!“

16 Než přivolal na zemi hlad, než každou hůl chleba zlomil,

17 vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví.

18 Sevřeli mu nohy do okovů, do želez se dostal,

19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila.

20 Poslal pro něj král a pout ho zbavil, vládce národů ho osvobodil.

21 Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění,

22 aby jeho velmože k sobě připoutal a moudrosti učil jeho starce.

23 Pak přišel Izrael do Egypta, v zemi Chámově byl Jákob hostem.

24 Hospodin velice rozplodil svůj lid, dopřál mu, aby zdatností předčil protivníky,

25 jejichž srdce změnil, takže začali jeho lid nenávidět a záludně jednat s jeho služebníky.

26 Poslal k nim Mojžíše, svého služebníka, s Áronem, jehož si zvolil.

27 Jeho znamení jim předváděli, zázraky v Chámově zemi.

28 Seslal temnotu a zatmělo se, a nikdo se neodvážil vzepřít jeho slovu.

29 Jejich vody proměnil v krev, ryby nechal leknout.

30 V zemi se jim vyrojila žabí havěť, nalezla i do královských komnat.

31 Rozkázal a přiletěly mouchy a na celé jejich území komáři.

32 Přívaly dešťů jim změnil v krupobití, ohnivými plameny bil jejich zemi.

33 Potloukl jim vinice a fíkovníky, v jejich území polámal stromy.

34 Rozkázal a snesly se kobylky, nesčetné roje žravého hmyzu.

35 Sežraly jim vše, co v zemi rostlo, sežraly jim plody polí.

36 Všechno prvorozené jim v zemi pobil, každou prvotinu jejich plodné síly.

37 Ale své vyvedl se stříbrem a zlatem, nikdo z jejich kmenů neklopýtl.

38 Egypt se radoval, že už táhnou, neboť strach z nich na něj padl.

39 Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.

40 Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil.

41 Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji.

42 Neboť pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého služebníka.

43 Vyvedl svůj lid – a veselili se, svoje vyvolené – a plesali.

44 Daroval jim země pronárodů, výsledek námahy národů obdrželi,

45 aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony. Haleluja.

© 2001 Česká biblická společnost