Sprüche 8 | Hoffnung für alle

Die Weisheit ruft

1 Hört! Die Weisheit ruft, und die Einsicht lässt ihre Stimme erschallen! 2 Man sieht sie auf allen Straßen und Plätzen, an den Toren der Stadt – dort, wo jeder sie sehen kann – steht sie und ruft: 4 »Hört her, ja, ich meine euch alle! 5 Ihr Unerfahrenen, werdet reif und vernünftig! Ihr Dummköpfe, nehmt doch endlich Verstand an! 6 Hört auf mich, denn von mir bekommt ihr guten Rat. Auf meine Worte ist Verlass. 7 Ich halte mich immer an die Wahrheit, denn gottloses Gerede ist mir zuwider. 8 Alles, was ich sage, ist ehrlich; Hinterlist oder Betrug sind mir fremd. 9 Meine Worte sind klar und deutlich für jeden, der sie verstehen will. 10 Darum nehmt meine Ermahnung an, achtet sie mehr als Silber oder Gold. 11 Weisheit ist wertvoller als die kostbarste Perle, sie übertrifft alles, was ihr euch erträumt. 12 Ich bin die Weisheit, und zu mir gehört die Klugheit. Ich handle überlegt und besonnen. 13 Wer Ehrfurcht vor dem HERRN hat, der hasst das Böse. Ich verachte Stolz und Hochmut, ein Leben voller Bosheit und Lüge ist mir ein Gräuel! 14 Ich stehe euch mit Rat und Tat zur Seite, ich verleihe Klugheit und Macht. 15 Mit meiner Hilfe regieren Könige und erlassen Staatsmänner gerechte Gesetze. 16 Alle Machthaber der Welt, alle, die für das Recht sorgen, können nur durch mich regieren. 17 Ich liebe den, der mich liebt; wer sich um mich bemüht, der wird mich finden. 18 Ansehen und Reichtum biete ich an, bleibenden Besitz und Erfolg. 19 Was ihr von mir bekommt, ist wertvoller als das feinste Gold, besser als das reinste Silber. 20 Wo Menschen gerecht miteinander umgehen und nach Gottes Willen fragen, da bin ich zu Hause; 21 alle, die mich lieben, beschenke ich mit Reichtum; ja, es fehlt ihnen an nichts! 22 Der HERR schuf mich vor langer Zeit, ich war sein erstes Werk, noch vor allen anderen. 23 In grauer Vorzeit hat er mich gebildet; und so war ich schon da, als es die Erde noch gar nicht gab. 24 Lange bevor das Meer entstand, wurde ich geboren. Zu dieser Zeit gab es noch keine Quellen, 25 und es standen weder Berge noch Hügel. 26 Ich war schon da, bevor Gott die Erde mit ihren Wiesen und Feldern erschuf, ja, noch vor dem ersten Staubkorn. 27 Ich war dabei, als Gott den Himmel formte, als er den Horizont aufspannte über dem Ozean, 28 als die Wolken entstanden und die Quellen aus der Tiefe hervorsprudelten, 29 als er das Meer in die Schranken wies, die das Wasser nicht überschreiten durfte, als er das Fundament der Erde legte – 30 da war ich ständig an seiner Seite. Tag für Tag erfreute ich mich an Gott und seinen Werken, 31 ich tanzte vor Freude auf seiner Erde und war glücklich über die Menschen. 32 Darum hört auf mich, ihr jungen Männer! Richtet euch nach mir, und ihr werdet glücklich. 33 Nehmt Belehrung an und weist sie nicht zurück, dann werdet ihr klug! 34 Glücklich ist, wer auf mich hört und jeden Tag erwartungsvoll vor meiner Tür steht! 35 Wer mich findet, der findet das Leben, und an einem solchen Menschen hat der HERR Gefallen. 36 Wer mich aber verachtet, der zerstört sein Leben; wer mich hasst, der liebt den Tod.«

Bible Kralická

1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého? 2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí, 3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci: 4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským. 5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem. 6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu. 7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost. 8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného. 9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění. 10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. 11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. 12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. 13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. 14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. 15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. 16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. 17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. 18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. 19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. 20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, 21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. 22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. 23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. 24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami. 25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem; 26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského. 27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí; 28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti; 29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země: 30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; 31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými. 32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých. 33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se. 34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých. 35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina. 36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Sprüche 8 | Hoffnung für alle Bible Kralická

Die Weisheit ruft