Psalm 89 | Hoffnung für alle

Hat Gott sein Wort gebrochen?

1 Von Etan, dem Esrachiter. Zum Nachdenken. 2 HERR, von deiner Gnade will ich für immer singen; allen kommenden Generationen will ich erzählen, wie treu du bist. 3 Ich weiß: Deine Gnade gilt für alle Zeiten und deine Treue, solange der Himmel besteht. 4 Du hast gesagt: »Ich habe David auserwählt und einen Bund mit ihm geschlossen. Er ist mein Diener, dem ich versprach: 5 Für alle Zeiten sollen deine Nachkommen herrschen, für immer wird dein Königshaus bestehen!« 6 HERR, der Himmel lobt dich, denn du tust Wunder; die Schar deiner heiligen Engel* preist deine Treue. 7 Denn wer im Himmel ist dir gleich? Kein himmlisches Wesen* ist so mächtig wie du! 8 In der himmlischen Ratsversammlung fürchten sie Gott mit heiliger Scheu; ja, Ehrfurcht ergreift alle, die um ihn sind. 9 HERR, du allmächtiger Gott, niemand ist so stark wie du! Was du auch tust: Auf dich ist Verlass! 10 Du hast Gewalt über die tosenden Meere, und wenn sich die Wellen auftürmen, bändigst du sie! 11 Du hast das Meerungeheuer* besiegt und zermalmt; machtvoll hast du deine Feinde in alle Winde zerstreut. 12 Dir gehört der Himmel, und dir gehört die Erde, das weite Land mit all seiner Fülle: Es ist dein Werk. 13 Norden und Süden hast du geschaffen; der Berg Tabor und der Hermon jubeln dir zu. 14 Wie stark ist dein Arm, wie gewaltig deine Hand! Du erhebst sie zum Zeichen deines Sieges! 15 Gerechtigkeit und Recht sind die Säulen deiner Herrschaft; alles, was du tust, zeigt deine Liebe und Treue. 16 HERR, glücklich ist das Volk, das dich mit Jubelrufen feiert! Deine Nähe macht ihr Leben hell. 17 Jeden Tag bist du ihr Grund zur Freude, deine Gerechtigkeit erfüllt sie mit Glück. 18 Du selbst bist die Quelle ihrer Kraft, durch deine Liebe gelangen sie zu Ansehen und Macht. 19 HERR, du heiliger Gott Israels, dir gehört unser König, der uns beschützt.* 20 Vor langer Zeit sprachst du zu denen, die dir die Treue hielten, in einer Vision hast du ihnen offenbart: »Ich habe einen jungen Mann aus dem Volk ausgewählt, den ich zu einem starken Helden machen will. 21 David ist sein Name, ihn habe ich gefunden und mit heiligem Öl zum König gesalbt. 22 Ich werde ihn mit meiner Kraft begleiten, stark soll er werden, weil ich ihn stütze. 23 Kein Feind wird ihn jemals überwältigen, und kein Aufstand kann ihn stürzen. 24 Vor seinen Augen werde ich seine Feinde niedermachen; alle, die ihn hassen, will ich vernichtend schlagen. 25 Immer will ich treu zu ihm stehen; und durch mich wird er mächtig werden*. 26 Ich werde seine Herrschaft bis zum Meer ausdehnen – ja, über die großen Ströme wird er gebieten. 27 Im Gebet wird er zu mir sagen: ›Du bist mein Vater, mein Gott und mein Fels, bei dem ich Rettung finde!‹ 28 Und ich statte ihn mit allen Rechten eines erstgeborenen Sohnes aus, ich mache ihn zum größten König der Welt! 29 Für alle Zeiten darf er wissen: Ich bin ihm gnädig, mein Bund mit ihm wird für immer gelten. 30 Nie wird sein Königsgeschlecht aussterben, sein Thron wird bleiben, solange der Himmel besteht. 31 Wenn aber seine Nachkommen mein Gesetz übertreten und meine Weisungen in den Wind schlagen, 32 wenn sie meine Ordnungen missachten und meine Gebote nicht halten, 33 dann werde ich sie für ihre Treulosigkeit bestrafen und ihnen ihre Schuld mit Schlägen vergelten. 34 Aber meine Gnade will ich David nie entziehen, meine Zusagen werde ich halten. 35 Meinen Bund mit ihm werde ich niemals brechen, was ich versprochen habe, nehme ich nicht zurück! 36 Ein für alle Mal habe ich einen Eid geschworen und bürge dafür mit meinem heiligen Namen: Nie werde ich David täuschen! 37 Seine Nachkommen werden für alle Zeiten den Thron besitzen. Ihre Herrschaft soll so beständig sein wie Sonne und Mond – diese treuen Zeugen hoch oben am Himmel!« 39 Nun aber hast du deinen König doch aufgegeben und verstoßen, dein Auserwählter bekommt deinen großen Zorn zu spüren. 40 Du hast deinem Diener den Bund aufgekündigt, seine Krone in den Schmutz getreten und entweiht. 41 Die schützenden Mauern seiner Stadt hast du niedergerissen und alle seine Festungen in Trümmer gelegt. 42 Jeder, der vorüberzog, hat ihn ausgeplündert, und bei den Nachbarvölkern erntet er nur Hohn und Spott. 43 Seinen Feinden hast du den Sieg ermöglicht, jetzt ist ihre Schadenfreude groß. 44 Die Streitkräfte des Königs hast du zerschlagen, im Kampf hast du ihn im Stich gelassen. 45 Seinen Glanz und sein Ansehen hast du zerstört und seinen Thron zu Boden gestoßen. 46 Du hast ihn vorzeitig alt werden lassen; ja, mit Schimpf und Schande hast du ihn bedeckt. 47 HERR, willst du dich für immer verbergen? Wie lange soll dein Zorn noch brennen? 48 Bedenke doch, wie kurz mein Leben ist! Nur für einen flüchtigen Augenblick hast du uns Menschen geschaffen. 49 Welcher Mensch ist unsterblich? Wer kann dem Tod entrinnen? 50 HERR, wo sind die Beweise deiner Liebe geblieben? Du hast doch David deine Treue zugesichert und einen Eid darauf geschworen! 51 Höre doch, wie deine Diener beschimpft werden! Ich leide darunter, dass die Völker uns verachten! 52 Deine Feinde verspotten den König, den du erwählt hast; sie verhöhnen ihn auf Schritt und Tritt. 53 Gelobt sei der HERR für alle Zeit! Amen, so soll es sein!

Bible Kralická

1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. 2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými. 3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl: 4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, 5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah. 6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých. 7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných? 8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho. 9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol. 10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ. 11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své. 12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil. 13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají. 14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá. 15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou. 16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou. 17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se. 18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš. 19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš. 20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho. 22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. 23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti. 24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím. 25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho. 26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho. 27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. 28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. 29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude. 30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes. 31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili, 32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali: 33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich, 34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své. 35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním. 36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi, 37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, 38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. 39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. 40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. 41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. 42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. 43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. 44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. 45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. 46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. 47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? 48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? 49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. 50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. 51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, 52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

Psalm 89 | Hoffnung für alle Bible Kralická

Hat Gott sein Wort gebrochen?