Josua 19 | Het Boek

Land voor de overige stammen

1 De stam van Simeon kreeg als volgende een stuk land toegewezen dat midden in het eerder aan Juda toegewezen gebied lag.

2 Hun erfdeel omvatte de volgende zeventien steden met de daarbijbehorende dorpen: Berseba, Sema, Molada, Chasar-Sual, Bala, Esem, Eltolad, Betul, Chorma, Siklag, Bet-Hammarkabot, Chasar-Susa, Bet-Lebaot, Saruchen, Aïn, Rimmon, Eter en Asan.

8 De steden die zich naar het zuiden uitstrekten tot aan Baälat-Beër (ook wel Rama in de Negev genoemd), werden aan de stam van Simeon gegeven.

9 Zo kwam het erfdeel van Simeons stam uit het vroegere gebied van Juda, want dat gebied bleek te groot te zijn voor Juda.

10 De derde stam die land kreeg toegewezen, was die van Zebulon. De grens daarvan begon aan de zuidzijde van Sarid.

11 Vandaar ging hij in westelijke richting naar Marala en Dabbeset, tot hij de rivier ten oosten van Jokneam bereikte.

12 In de tegenovergestelde richting liep de grens naar het oosten, naar de grens van Kislot-Tabor en vandaar naar Daberat en Jafia.

13 Verder naar het oosten raakte de grenslijn Gat-Hachefer, Et-Kasin en Rimmon en draaide in de richting van Nea.

14 De noordgrens van Zebulon liep langs Channaton en eindigde bij de vallei van Jiftach-El.

15 De steden in deze gebieden, zonder de bovengenoemde, omvatten Kattat, Nahalal, Simron, Jidala, Bet-Lechem en alle omliggende dorpen. Samen waren er twaalf van zulke steden.

17 De vierde stam waaraan land werd toegewezen, was die van Issachar. Zijn grenzen omvatten de volgende steden: Jizreël, Kesullot, Sunem, Chafaraïm, Sion, Anacharat, Rabbit, Kisjon, Ebes, Remet, En-Gannim, En-Chadda, Bet-Passes, Tabor, Sachasim en Bet-Semes, in totaal zestien steden, elk met de haar omringende dorpen. De grens van Issachar eindigde aan de Jordaan.

24 De stam van Aser was de vijfde die land kreeg toegewezen. De grenslijnen omvatten de volgende steden: Chelkat, Chali, Beten, Achsaf, Allammelech, Amad en Misal. De westelijke grens liep van de Karmel naar de rivier Libnat,

27 ging daar in oostelijke richting verder naar Bet-Dagon en liep tot aan Zebulon in de vallei van Jiftach-El, noordelijk voorbij de steden Bet-Emek en Neïel. Daarna liep hij verder oostelijk naar Kabul,

28 Abdon, Rechob, Chammon, Kana en Groot-Sidon.

29 Vanaf dat punt liep de grens in de richting van Rama en de versterkte stad Tyrus en bereikte de Middellandse Zee bij Chosa. Het gebied omvatte ook Machaleb, Achzib,

30 Umma, Afek en Rechob, in totaal tweeëntwintig steden met de omringende dorpen.

32 De zesde stam die gebied kreeg toegewezen, was die van Naftali.

33 Zijn grens begon bij Juda bij Saänannim en strekte zich via Adami-Nekeb, Jabneël en Lakkum uit tot de Jordaan.

34 De westgrens liep naar Aznot-Tabor en via Chukkok naar de grens van Zebulon in het zuiden, met de grens van Aser in het westen en de Jordaan in het oosten.

35 De versterkte steden die in dit gebied lagen, waren: Siddim, Zer, Chammat, Rakkat, Kinneret, Adama, Rama, Hasor, Kedes, Edreï, En-Chasor, Jiron, Migdal-El, Chorem, Bet-Anat en Bet-Semes. Het gebied omvatte dus negentien steden met de omringende dorpen.

40 De laatste stam die zijn gebied kreeg toegewezen, was die van Dan.

41 De steden in zijn gebied waren: Sora, Estaol, Ir-Semes, Saälabbin, Ajjalon, Jitla, Elon, Timna, Ekron, Elteke, Gibbeton, Baälat, Jehud, Bene-Berak, Gat-Rimmon, Me-Hajjarkon, Rakkon en het gebied tegenover Jafo.

47 De Dannieten lieten zich terugdringen in het gebergte, waardoor hun gebied te klein werd. Daarom namen de Dannieten de stad Lesem in, doodden de inwoners en vestigden zich daar. Zij noemden die stad Dan, naar hun stamvader.

49 Zo werd al het land onder de stammen verdeeld en werden de grenslijnen getrokken. Het volk gaf een speciaal stuk land aan Jozua,

50 want de HERE had gezegd dat hij elke stad mocht hebben die hij maar wilde. Jozua koos Timnat-Serach in het heuvelgebied van Efraïm, hij herbouwde de stad en woonde er voortaan.

51 De priester Eleazar, Jozua en de stamleiders van Israël hadden de leiding van de heilige loting waarmee het land onder de stammen werd verdeeld. Dit had plaats onder het oog van de HERE bij de ingang van de tabernakel in Silo.

Het Boek TM Copyright © 1979, 1988, 1998, 2007 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Český ekumenický překlad

1 Druhý los vyšel Šimeónovi, totiž pokolení Šimeónovců pro jejich čeledi. Jejich dědičný podíl byl uprostřed podílu Judovců.

2 Patřila jim dědičným podílem: Beer-šeba, Šeba a Mólada,

3 Chasal-šúal, Bála a Asem,

4 Eltólad, Betúl a Chorma,

5 Siklag, Bét-markabót a Chasar-súsa,

6 Bét-lebaót a Šarúchen, třináct měst i s dvorci;

7 Ajin, Rimón, Eter a Ašan, čtyři města i s dvorci.

8 Také všechny dvorce, které byly v okolí těch měst až po Baalat-beer a Ramat-negeb. To je dědičný podíl pokolení Šimeónovců pro jejich čeledi.

9 Dědičný podíl Šimeónovců byl v oblasti Judovců. Protože podíl Judovců byl pro ně příliš velký, dostali Šimeónovci dědičný podíl uprostřed jejich podílu.

10 Třetí los byl vytažen Zabulónovcům pro jejich čeledi. Pomezí jejich dědičného podílu sahalo až k Sarídu.

11 Jejich hranice stoupá na západ, k Mareále. Dotýká se Dabešetu a sleduje potok naproti Jokneámu.

12 Od Sarídu jde zpět přímo na východ k pomezí Kislótu pod Táborem, táhne se k Daberatu a vystupuje k Jafíji.

13 Odtud pokračuje přímo na východ do Gat-cheferu a Et-kasínu, vede k Rimónu a zabočuje k Néji.

14 Tam se hranice stáčí na sever k Chanatónu a vybíhá do údolí Jiftách-elu.

15 Patří jim také Katat, Nahalal, Šimrón, Jidala a Bét-lechem, dvanáct měst i s dvorci.

16 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem Zabulónovců pro jejich čeledi.

17 Čtvrtý los vyšel Isacharovi, totiž Isacharovcům pro jejich čeledi.

18 Jejich pomezí sahalo až k Jizreelu a patří k němu Kesulót a Šúnem,

19 Chafarajim, Šíon a Anacharat,

20 Rabít, Kišjón a Ebes,

21 Remet, Én-ganím, Én-chada a Bét-pases.

22 Hranice se dotýká Tábora, táhne se k Šachasímu a Bét-šemeši a vybíhá k Jordánu, šestnáct měst i s dvorci.

23 Ta města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Isacharovců pro jejich čeledi.

24 Pátý los vyšel pokolení Ašerovců pro jejich čeledi.

25 Připadlo jim pomezí: Chelkat, Chalí, Beten a Akšáf,

26 Alamelek, Ameád a Mišál. Hranice se na západě dotýká Karmelu a ramene říčky Libnátu.

27 Obrací se na východ k Bét-dágonu, dotýká se území zabulónského a údolí Jiftách-elu na severu, táhne se k Bét-emeku a Neíelu a vede nalevo ke Kabúlu

28 a přes Ebrón, Rechób, Chamón a Kánu až k velkému Sidónu.

29 Pak se hranice vrací k Rámě a až k opevněnému městu Týru. Vrací se k Chóse a mezi Chebelem a Akzíbem vybíhá k moři.

30 Patří jim také Uma, Afek a Rechób, dvaadvacet měst i s dvorci.

31 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Ašerovců pro jejich čeledi.

32 Šestý los vyšel Neftalíovcům, totiž Neftalíovcům pro jejich čeledi.

33 Připadalo jim pomezí od Chelefu, od božiště v Saananímu, přes Adamí-nekeb a Jabneel k Lakúmu; vybíhá k Jordánu.

34 Pak se hranice vrací na západ k Aznótu pod Táborem a táhne se odtud k Chúkoku. Na jihu se dotýká území zabulónského, na západě ašerského a na východě u Jordánu judského.

35 Patří jim i opevněná města: Sidím, Ser a Chamát, Rakat, Kineret,

36 Adama, Ráma a Chasór,

37 Kedeš, Edreí a Én-chasór,

38 Jirón, Migdal-el, Chorem, Bét-anat a Bét-šemeš, devatenáct měst i s dvorci.

39 Ta města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Neftalíovců pro jejich čeledi.

40 Sedmý los vyšel pokolení Danovců pro jejich čeledi.

41 Pomezí jejich dědičného podílu tvořily: Sorea, Eštaól a Ír-šemeš,

42 Šaalabín, Ajalón a Jitla,

43 Elón, Timnata a Ekrón,

44 Elteke, Gibetón a Baalat,

45 Jehúd, Bené-berak a Gat-rimón,

46 vody Jarkónu a Rakónu s pomezím naproti Jafě.

47 Avšak Danovci o své území přišli. Vytáhli proto do boje s Lešemem a dobyli jej. Vybili jej ostřím meče, obsadili jej a usídlili se v něm. Přejmenovali Lešem na Dan podle svého praotce Dana.

48 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Danovců pro jejich čeledi.

49 Tak ukončili přidělování země do dědictví podle jednotlivých území. Jozuovi, synu Núnovu, dali Izraelci dědičný podíl mezi sebou.

50 Podle Hospodinova rozkazu dali mu město, které si vyžádal, totiž Timnat-serach v Efrajimském pohoří. Vybudoval město a usadil se v něm.

51 Toto jsou dědičné podíly, které kněz Eleazar, Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů přidělili losem izraelským pokolením v Šílu před Hospodinem u vchodu do stanu setkávání. A skončilo přidělování země.

© 2001 Česká biblická společnost