1Kdo se dotýká smůly, umaže se, a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu. 2Břemeno, které je nad tvé síly, nezvedej, a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám. Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle? Sotva na něj narazí, rozbije se. 3Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky, chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval. 4Dokud jsi boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem, ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě. 5Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní. 6Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou. Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě, bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“ 7Bude tě zahanbovat svou pohostinností, dokud tě jaksepatří neožebračí, aby se ti nakonec vysmál. Když tě později uvidí, přejde kolem tebe a bude nad tebou jen potřásat hlavou. 8Dej pozor a nedej se svést, abys pro svou hloupost nezažil ponížení. 9Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky, a s tím větším naléháním tě bude zvát. 10Nevnucuj se a nebudeš odehnán, ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo. 11Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům; neboť svým povídáním tě bude zkoušet, a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem. 12Je nemilosrdný a nedrží slovo, nezastaví se ani před týráním a vězněním. 13Chraň se ho a dávej si dobrý pozor, neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.
Bohatý a chudý
15Každý živočich miluje sobě podobného a každý člověk svého bližního. 16Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu a člověk přilne k sobě rovnému. 17Jak může být vlk ve spolku s beránkem? Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným. 18Jak může být mír mezi hyenou a psem? A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý? 19V pustině jsou kořistí lvů divocí osli a podobně pastvou boháčů jsou chudáci. 20Pyšný si oškliví poníženost a stejně tak si boháč oškliví chudáka. 21Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel, upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou. 22Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků, a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho. Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou, a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu. 23Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou, a co řekne, vynášejí až do nebe. Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“ A když zakopne, ještě ho postrčí. 24Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích, a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků. 25Srdce mění tvář člověka buď k dobrému, nebo ke zlému. 26Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi, ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.