CEP

  • ESV
  • KJV
  • NIRV
  • NIV

Matthew 9:12-13 | Český ekumenický překlad

Matthew 9:12-13 | Český ekumenický překlad

— Uzdravení ochrnutého

1 Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. 2 A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ 3 Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“ 4 Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle? 5 Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘? 6 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ 7 On vstal a odešel domů. 8 Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

— Povolání celníka

9 Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. 10 Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. 11 Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ 12 On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13 Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

— Spor o půst

14 Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: „Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“ 15 Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. 16 Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. 17 A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“

— Vzkříšení dcery Jairovy

18 Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“ 19 Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky. 20 A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. 21 Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“ 22 Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva. 23 Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup, 24 řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali. 25 A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala. 26 Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.

— Uzdravení dvou slepců

27 Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův!“ 28 A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“ 29 Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“ 30 A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: „Ne aby se to někdo dověděl!“ 31 Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.

— Uzdravení němého

32 Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem. 33 A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: „Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.“ 34 Ale farizeové říkali: „Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“

— Lítost nad zástupy

35 Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. 36 Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. 37 Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo. 38 Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“