CEP

  • ESV
  • KJV
  • NIRV
  • NIV

Matthew 13:52 | Český ekumenický překlad

Matthew 13:52 | Český ekumenický překlad

— Podobenství o rozsévači

1 Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře. 2 Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu. 3 I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Vyšel rozsévač rozsívat. 4 Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. 5 Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. 6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7 Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. 8 A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. 9 Kdo má uši, slyš!“

— Důvod řeči v podobenstvích

10 Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ 11 On jim odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. 12 Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. 14 A plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. 15 Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘ 16 Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. 17 Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.

— Výklad podobenství o rozsévači

18 Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. 19 Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. 20 U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; 21 ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. 22 U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. 23 U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou.“

— Podobenství o pleveli mezi pšenicí

24 Předložil jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. 25 Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. 26 Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel. 27 Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘ 28 On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘ 29 On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. 30 Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“

— Podobenství o hořčičném zrnu

31 Ještě jiné podobenství jim předložil: „Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; 32 je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“

— Podobenství o kvasu

33 Pověděl jim i toto podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ 34 Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, 35 aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: ‚Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.‘

— Výklad podobenství o pleveli

36 Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli!“ 37 On jim odpověděl: „Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka 38 a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; 39 nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. 40 Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. 41 Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, 42 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. 43 Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!“

— Podobenství o pokladu v poli

44 „Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.

— Podobenství o perle

45 Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.

— Podobenství o rybářské síti

47 Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; 48 když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. 49 Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých 50 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“

— O nových a starých pokladech

51 „Pochopili jste to všecko?“ Odpověděli: „Ano.“ 52 A on jim řekl: „Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré.“

— Kázání v Nazaretě

53 Když Ježíš dokončil tato podobenství, odebral se odtud. 54 Přišel do svého domova a učil je v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: „Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? 55 Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56 A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?“ 57 A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě.“ 58 A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.