2.Könige 25,27 | Český ekumenický překlad

1 V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položil se proti němu a zbudovali dokola obléhací val. 2 Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše. 3 Devátého dne čtvrtého měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst, 4 byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli v noci branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Král se dal cestou k pustině. 5 Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo ho na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo. 6 Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly, kde nad ním vynesli rozsudek. 7 Sidkijášovy syny před jeho očima popravili; Sidkijáše oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu.

— Pád Jeruzaléma - Jeruzalém je dobyt a chrám zničen. Přední z lidu putují do babylónského zajetí.

8 Sedmého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, služebník babylónského krále. 9 Vypálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil ohněm. 10 Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo hradby kolem Jeruzaléma. 11 Zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří přeběhli k babylónskému králi, ten zbývající houf, Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, přestěhoval. 12 Část chudiny země ponechal velitel tělesné stráže jako vinaře a rolníky. 13 Bronzové sloupy, které byly u Hospodinova domu, podstavce i bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Kaldejci rozbili a měď z nich odvezli do Babylónu. 14 Pobrali i hrnce, lopatky, kleště na knoty a pánvičky a všechno bronzové náčiní potřebné k bohoslužbě. 15 Také kadidelnice a kropenky, jak zlaté, tak stříbrné, velitel tělesné stráže pobral. 16 Bronzu ze všech těch předmětů, ze dvou sloupů, jednoho moře a podstavců, které dal zhotovit Šalomoun pro Hospodinův dům, bylo tolik, že se nedal ani zvážit. 17 Jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a na něm byla bronzová hlavice tři lokte vysoká a kolem hlavice mřížování a granátová jablka. To vše bylo z bronzu. Právě tak vypadal druhý sloup včetně mřížování. 18 Velitel tělesné stráže vzal Serajáše, hlavního kněze, i Sefanjáše, druhého kněze, a tři strážce prahu. 19 Z města vzal jednoho dvořana, který dohlížel na bojovníky, a pět mužů z těch, kdo směli patřit na královu tvář, kteří byli v městě, i písaře, velitele vojska, jenž povolával lid země do služby, a šedesát mužů z lidu země, kteří byli ve městě. 20 Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a dovedl k babylónskému králi do Ribly. 21 Babylónský král je dal v Rible v zemi chamátské popravit. Tak byl Juda přestěhován ze své země.

— Gedaljáš správcem země - Nebúkadnesar ustanovuje správcem země Gedaljáše, ale povstalci jej zabijí.

22 Nad lidem, který byl ponechán v judské zemi, který tam ponechal Nebúkadnesar, král babylónský, ustanovil správcem Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova. 23 Když uslyšeli všichni velitelé vojsk i jejich mužstvo, že babylónský král ustanovil správcem Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy. Byl to Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan, syn Káreachův, Serajáš, syn Tachumeta Netófského, a Jaazanjáš, syn Maakaťanův, každý se svým mužstvem. 24 Gedaljáš je i jejich mužstvo přísežně ujistil: „Nebojte se stát se kaldejskými služebníky. Zůstaňte v zemi, služte babylónskému králi a povede se vám dobře.“ 25 Avšak v sedmém měsíci přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova, z královského potomstva, s deseti muži a ubili Gedaljáše k smrti, i Judejce, kteří byli s ním v Mispě. 26 Pak se všechen lid, malí i velicí, i velitelé vojsk sebrali a přitáhli do Egypta, protože se báli Kaldejců.

— Jójakín omilostněn - Jójakín je novým babylónským králem omilostněn, ale zůstává dále v Babylónu.

27 Ve třicátém sedmém roce po přestěhování Jójakína, krále judského, dvacátého sedmého dne dvanáctého měsíce, udělil babylónský král Evíl-merodak v tom roce, kdy začal kralovat, milost Jójakínovi, králi judskému, a propustil ho z vězení. 28 Mluvil s ním vlídně a jeho křeslo dal postavit výše než křesla králů, kteří byli u něho v Babylónu. 29 Změnil také jeho vězeňský šat a on pak po všechny dny svého života jídal každodenně před ním chléb. 30 Vše, co potřeboval, mu bylo každodenně králem poskytováno, den co den, po všechny dny jeho života.