1.Korinther 11 | Český ekumenický překlad

1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.

— Ženy při modlitbě a proroctví

2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali. 3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh. 4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou, 5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou ; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná. 6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje. 7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy. 8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže. 9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže. 10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům. 11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, 12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha. 13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou? 14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou, 15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj. 16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.

— Řád při večeři Páně

17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu. 18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit. 19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí. 20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně: 21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije. 22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím! 23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, 24 vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“ 25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“ 26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. 27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. 28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. 29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení. 30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají. 31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni. 32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. 33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého. 34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.