— Hlína a hrnčíř - Jako hrnčíř zachází s hlínou podle svého uvážení, tak Hospodin svobodně jedná se svým lidem i s pronárody.
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:2 „Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.“3 Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu.4 Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné. 5 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:6 „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský. 7 Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím.8 Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. 9 Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím.10 Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci. 11 A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.“12 Oni však řekli: „Zbytečné řeči. Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.“
— Spiknutí proti proroku - Za neblahou zvěst, kterou prorok lidu přináší, jej chce lid usmrtit. Prorok hledá pomoc u Hospodina.
13 Proto praví Hospodin toto: „Jen se dotažte mezi pronárody! Kdo kdy slyšel něco takového? Hrůzostrašné věci se dopustila panna izraelská. 14 Zmizí sněhová pole ze skal Libanónu? Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré? 15 Na mne však můj lid zapomněl, pálí kadidlo falešným bohům. Přivedu je k pádu na jejich cestách, na stezkách věčnosti, půjdou po neschůdných, neupravených cestách. 16 Jejich země bude vzbuzovat úděs a věčný posměch, každý kolemjdoucí bude nad ní v úděsu potřásat hlavou. 17 Jako východním větrem, tak je rozptýlím před nepřítelem. Obrátím se k nim zády, a ne tváří, v den jejich běd.“ 18 Ale oni řekli: „Pojďme a něco si na Jeremjáše vymyslíme. Knězi přece nechybí zákon, mudrci úradek, proroku slovo. Pojďme, utlučeme ho jazykem, nedáme na žádné jeho slovo.“ 19 Pozornost mi věnuj, Hospodine, a slyš hlas těch, kdo se mnou vedou spor. 20 Což má být odměňováno dobro zlem, že mi kopou jámu? Pamatuj, jak jsem před tebou stával a mluvil v jejich prospěch a odvracel od nich tvé rozhořčení. 21 Proto vydej jejich syny hladu, vydej je napospas meči, jejich ženy ať jsou bez dětí a ovdovělé a muže ať skosí smrt, jejich jinoši ať jsou pobiti v boji mečem. 22 Z jejich domů ať se rozléhá úpění, přiveď na ně znenadání hordu, neboť vykopali jámu, aby mě polapili, nastražili osidla mým nohám. 23 Ty, Hospodine, víš o každém jejich záměru, že mi chtějí způsobit smrt. Nezprošťuj je viny, jejich hřích ať u tebe smazán není, ať jsou před tebou přivedeni k pádu, tak s nimi nalož v čas svého hněvu.
nuBibeln
Hos krukmakaren
1HERRENS ord kom till Jeremia:2”Gå ner till krukmakarens hus, så ska jag tala till dig där.”3Jag gick till krukmakarens hus och såg honom i arbete vid sin drejskiva.4Men krukan som han höll på att forma med sina händer misslyckades. Då började krukmakaren om igen och gjorde den till en ny kruka, så som han ville ha den.5HERRENS ord kom till mig:6”Skulle inte jag kunna göra med er, Israels folk, som krukmakaren gör? säger HERREN. Som leran i krukmakarens hand är ni i min hand, Israels folk.7Jag kan befalla att ett folk eller ett rike ska utrotas och förgöras.8Men om det folk som jag varnat omvänder sig från sin ondska, ångrar jag mig och låter inte den olycka komma som jag hade planerat.9En annan gång kan jag lova att bygga upp och plantera ett folk eller ett rike.10Men om de då gör det som är ont i mina ögon, ångrar jag mig och gör inte det goda som jag hade planerat för dem.11Säg nu till Judas män och Jerusalems invånare: ’Så säger HERREN: Jag bereder en olycka åt er och tänker ut en plan mot er. Vänd om, var och en från sin onda väg och ändra era levnadssätt och gärningar!’12Men de svarar: ’Det är lönlöst. Vi tänker fortsätta att följa våra egna planer, var och en i sin envishet och ondska.’ ”
Folkets avfall och dom
13Därför säger HERREN: ”Fråga bland folken: ’Vem har hört något sådant? Fruktansvärt är det som jungfrun Israel har gjort.14Ska snön från Libanons berg försvinna från dess sluttningar? Ska de friska strömmarna från avlägsna källor torka ut?*15Mitt folk har glömt mig och tänder rökelse åt värdelösa avgudar, som fått dem att snubbla och falla på sina vägar, på de urgamla stigarna, och gå in på obanade stigar.’16Så ska deras land bli ödelagt och utsatt för ständigt hån. Alla som passerar genom det ska förvåna sig och skaka på huvudet.17Som östanvinden ska jag förskingra dem framför fienden. Jag ska vända dem ryggen, inte ansiktet, i deras olyckstid.18Då sa de: ’Kom, så gör vi upp planer mot Jeremia. För prästernas undervisning av lagen går inte förlorad, inte heller de visas råd och profeternas ord.* Kom, så förtalar vi honom, vi struntar i vad han säger.’ ”
Jeremia ber om Guds ingripande
19HERRE, lyssna på mig! Hör vad mina motståndare säger!20Ska gott lönas med ont? De har grävt en grop för mig. Tänk på hur jag stått inför dig och talat väl för dem för att vända bort din vrede från dem.21Låt därför deras barn svälta ihjäl, och överlämna dem själva åt svärdet. Låt deras hustrur bli änkor och barnlösa, deras män dö i epidemier och deras unga män dödas med svärd i strid.22Låt skrik höras från deras hus, när du plötsligt låter rövare anfalla dem. De har grävt en grop som de vill fånga mig i, och de har lagt ut snaror där jag ska gå.23HERRE, du känner till hur de planerar att mörda mig. Förlåt inte deras brott och utplåna inte deras synd. Låt dem ligga slagna inför dig, och ingrip mot dem i din vrede.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.