1 Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus církvi Boží v Korintu i všem bratřím v celé Achaji:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
— Díkůvzdání
3 Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy!4 On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.5 Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha.6 Máme-li soužení, je to k vašemu povzbuzení a spáse; docházíme-li útěchy, je to zase k vašemu povzbuzení; to vám dá sílu, abyste vydrželi stejné utrpení, v jakém jsme my.7 Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jste účastni utrpení, tak budete účastni také útěchy. 8 Chtěli bychom, bratří, abyste věděli o soužení, které nás potkalo v Asii. Dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, až jsme se dokonce vzdali naděje, že to přežijeme;9 už jsme se sami smířili s rozsudkem smrti – to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé.10 On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že nás vždy znovu vysvobodí,11 když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami. A tak, když nám mnozí vyprosili milost, budou za nás mnozí také děkovat.
— Vysvětlení Pavlova vztahu ke Korintským
12 Toto je naše chlouba: Naše svědomí nám dosvědčuje, že jsme v tomto světě a zvláště vůči vám žili ve svatosti a ryzosti před Bohem a nespoléhali na světskou moudrost, nýbrž na milost Boží.13 Náš dopis nemá jiný smysl, než jak mu sami rozumíte, když ho čtete. Jednou, doufám, dokonale pochopíte,14 co jste snad aspoň zčásti již pochopili, že v den našeho Pána Ježíše budeme vaší chloubou, tak jako vy zase naší. 15 V této důvěře jsem se už k vám dříve chystal, abyste zakusili novou milost.16 Zamýšlel jsem zastavit se u vás na cestě do Makedonie a opět se k vám odtamtud vrátit, abyste vy mě potom vypravili do Judska.17 Pojal jsem snad tento úmysl lehkovážně? Nebo se snad při svých úvahách dávám vést vlastními zájmy, takže by moje ‚ano, ano‘ znamenalo také ‚ne, ne‘?18 Bůh je svědek, že mé slovo k vám není zároveň ‚ano‘ i ‚ne‘!19 Vždyť Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás zvěstovali my – já a Silvanus a Timoteus – nebyl zároveň ‚ano‘ i ‚ne‘, nýbrž v něm jest jasné ‚Ano‘!20 Ke všem zaslíbením Božím, kolik jich jen jest, bylo v něm řečeno ‚Ano‘. A proto skrze něho zní i naše ‚Amen‘ k slávě Boží.21 Ten, kdo nás spolu s vámi staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh.22 On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil. 23 Dovolávám se za svědka samého Boha, že jen z ohledu na vás jsem dosud nepřišel do Korintu.24 Ne že bychom chtěli panovat nad vaší vírou, nýbrž chceme pomáhat vaší radosti – ve víře přece stojíte!
nuBibeln
Hälsning
1Från Paulus, som genom Guds vilja är apostel* åt Kristus* Jesus, och från vår bror Timotheos. Till Guds församling i Korinth, och till alla de troende runt om i provinsen Achaia.2Nåd och frid från Gud, vår Fader, och Herren Jesus Kristus.
Gud tröstar och uppmuntrar
3Välsignad är vår Herre Jesus Kristus Gud och Fader, barmhärtighetens Fader, all trösts Gud.4Han tröstar oss i alla våra svårigheter, så att vi själva kan ge vidare av hans tröst och uppmuntran till andra som har det svårt.5Ju mer vi får lida för Kristus skull, desto mer tröst får vi genom Kristus.6När vi möter svårigheter är det alltså för er tröst och frälsning. Genom den tröst vi själva får kan ni få tröst som ger er kraft när ni får gå igenom samma lidanden som vi.7Vårt hopp är fast när det gäller er. Vi vet att ni delar lidandena med oss, och likaså delar ni också vår tröst.8Jag vill att ni ska veta, syskon, vilka enorma svårigheter vi fick gå igenom i provinsen Asien*. Vi var så illa ute att vi inte hade några krafter kvar, och vi trodde faktiskt att vår sista stund var kommen.9Ja, vi hade inom oss fått en dödsdom. Men detta var för att vi inte skulle lita på oss själva, utan på Gud, han som uppväcker de döda.10Och Gud räddade oss verkligen ur denna dödsfara, och han ska göra det igen. Till honom har vi satt vårt hopp, och han kommer att rädda oss igen.11Men ni hjälper oss genom era böner, och så ska många tacka Gud för oss och för den nåd vi fått.
Paulus ändrade resplaner
12Vår stolthet är att vårt samvete kan vittna om att vi här i världen, och särskilt i vår relation mot er, alltid har handlat i helighet och renhet från Gud. Vi har inte styrts av mänsklig vishet utan av Guds nåd.13Vi skriver ingenting annat till er än det ni kan läsa och förstå. Jag hoppas också att ni helt och fullt ska förstå14det som ni redan delvis har förstått, att ni på Herren Jesus dag kan vara lika stolta över oss som vi är över er.15Eftersom jag litade på detta, hade jag tänkt glädja er, med inte bara ett, utan två besök.16Jag hade tänkt besöka er först på min väg till Makedonien, och sedan på vägen hem igen. Då skulle ni ha fått hjälpa mig med det jag behöver för min resa till Judeen.17När jag nu tänkte så, hade jag lagt mina planer lite väl lättvindigt? Kanske säger jag, i mänsklig svaghet, en sak och menar en annan?18Nej, så sant Gud är trofast, så säger vi inte både ja och nej på samma gång.19Kristus Jesus, Guds Son, som jag och Silvanus och Timotheos har förkunnat bland er, var ju heller aldrig ja och nej, utan i honom finns bara ett ja.20För allt det som Gud har lovat har fått sitt ja genom Jesus. Därför säger också vi vårt Amen genom honom till Guds ära.21Det är ju Gud som hjälper både er och mig att hålla fast vid Kristus och har smort oss.22Han har satt sitt sigill på oss och gett oss Anden som en säkerhet i våra hjärtan.23Gud själv kan intyga att det var för att skona er som jag inte mer ville komma till Korinth.24Men vi vill inte styra över er tro. Nej, vi vill bara hjälpa er att vara glada över den tro som ni redan står fasta i.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.