1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? 2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. 3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. 4 O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. 5 On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. 6 Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. 7 Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! 8 Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám. 9 Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. 10 I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. 11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. 12 Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. 13 Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! 14 Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!
nuBibeln
Förtröstan på Herren, bön om hjälp
1Av David. HERREN är mitt ljus och min frälsning. Vem behöver jag vara rädd för? HERREN är mitt livs fästning. Vem behöver jag bäva för?2När onda människor kommer emot mig för att slita mig i stycken, mina motståndare och fiender, ska de själva snubbla och falla.3Även om en armé skulle omringa mig, behöver jag inte känna någon fruktan. Om ett krig skulle bryta ut mot mig, är jag trygg.4Det enda jag ber HERREN om, det jag längtar efter, är att få bo i hans tempel i hela mitt liv, se HERRENS ljuvlighet och söka honom i hans tempel.5Han håller mig skyddad i sin hydda på olyckans dag, han gömmer mig i sitt tält, han för mig upp på en klippa.6Jag kan lyfta mitt huvud inför mina fiender som omringar mig. Med glädjerop vill jag ge mitt offer i hans tält, och jag vill sjunga till HERRENS ära.7Hör när jag ropar, HERRE, var nådig mot mig och svara mig!8I mitt innersta manar ditt ord: ”Sök Herren!” Dig, HERRE, vill jag söka.*9Dölj inte ditt ansikte för mig, visa inte bort din tjänare i vrede! Du, som varit min hjälp, förkasta mig inte, överge mig inte, min frälsnings Gud.10Även om min far och mor skulle överge mig, tar HERREN hand om mig.11Visa mig din väg, HERRE, led mig på en rak stig för mina förtryckares skull.12Överlämna mig inte åt mina fienders illvilja, för falska vittnen reser sig mot mig, och de andas våld.13Men jag är övertygad om att jag ska få möta HERRENS godhet i de levandes land.14Vänta på HERREN, var stark och modig. Vänta på HERREN!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.