Apostelgeschichte 2 | Český ekumenický překlad Новий Переклад Українською

Apostelgeschichte 2 | Český ekumenický překlad

— Naplnění Duchem svatým

1 Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. 2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. 3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; 4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. 5 V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, 6 a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. 7 Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? 8 Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: 9 Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, 10 Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, 11 židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“ 12 Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“ 13 Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“

— Petrovo kázání

14 Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně: 15 Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devět hodin ráno. 16 Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele: 17 ‚A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny. 18 I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat. 19 A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu. 20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný; 21 a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.‘ 22 Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. 23 Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. 24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. 25 David o něm praví: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; 26 proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, 27 neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. 28 Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.‘ 29 Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes. 30 Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn; 31 viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach. 32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. 33 Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte. 34 David nevstoupil na nebe, ale sám říká: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, 35 dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.‘ 36 Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“

— Vznik církve

37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, bratří?“ 38 Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. 39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.“ 40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ 41 Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. 42 Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. 43 Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. 44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. 45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. 46 Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. 47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.
Новий Переклад Українською

Святий Дух сходить на учнів

1 Коли настав день П’ятдесятниці, усі були разом в одному місці. 2 Раптом почувся з неба шум, ніби від сильного вітру, і наповнив увесь дім, де вони сиділи. 3 І побачили щось подібне до вогняних язиків, що розділилися й зупинилися по одному на кожному з них. 4 І всі наповнилися Святим Духом та почали говорити іншими мовами, як Дух давав їм промовляти. 5 А в Єрусалимі тоді знаходилися юдеї, благочестиві люди з різних народів, що під небом. 6 Коли почувся шум, зібрався натовп і дуже збентежився, бо кожен чув, як вони говорили його рідною мовою. 7 Здивовані й вражені, вони запитували: «Хіба всі ці, що говорять, не галілеяни? 8 Як же так сталося, що кожен із нас чує їх своєю рідною мовою? 9 Парфяни, мідяни та еламіти, жителі Месопотамії, Юдеї та Каппадокії, Понту та Азії, 10 Фригії та Памфілії, Єгипту та околиць Лівії, що поблизу Киренеї, відвідувачі з Рима, 11 юдеї та прозеліти, критяни та араби – усі ми чуємо, як вони говорять про великі діла Божі нашими мовами!» 12 Здивовані та розгублені, вони запитували одне одного: «Що це може означати?» 13 Інші ж глузували кажучи: «Вони напилися солодкого вина!»

Проповідь Петра в день П’ятдесятниці

14 Тоді Петро, піднявшись разом з одинадцятьма, голосно промовив до них: ―Брати-юдеї та жителі Єрусалима! Щоб вам було зрозуміло, послухайте уважно мої слова! 15 Ці люди не п’яні, як ви думаєте: зараз лише третя година* дня. 16 Але це те, що сказав пророк Іоїл: 17 «В останні дні, – каже Бог, – Я виллю Духа Мого на всіх людей. Ваші сини та доньки будуть пророкувати, ваші юнаки бачитимуть видіння, і старцям вашим будуть снитися сни. 18 Навіть на рабів та рабинь Моїх у ті дні Я виллю Духа Мого, і вони пророкуватимуть. 19 Я покажу чудеса вгорі на небі та знамення внизу на землі: кров, вогонь та куряву диму. 20 Сонце перетвориться на темряву, а місяць – на кров, перш ніж настане великий та славний день Господній. 21 І кожний, хто прикличе ім’я Господнє, буде спасенний».* 22 Ізраїльтяни, послухайте ці слова: Ісус із Назарета був Чоловіком, засвідченим вам від Бога чудесами, великими ділами та знаменнями, які Бог робив через Нього посеред вас, як ви самі знаєте. 23 Його, призначеного згідно із задумом та передбаченням Божим, ви вбили, прибивши до хреста руками беззаконників. 24 Але Бог воскресив Його, звільнивши від муки смерті, тому що не могла вона втримати Його. 25 Бо Давид сказав про Нього: «Я завжди бачу перед собою Господа, адже Він по правиці моїй, щоб я не похитнувся. 26 Тому радіє серце моє і веселиться язик мій! Також і тіло моє буде відпочивати в надії, 27 бо не залишиш Ти душі моєї в царстві мертвих і не дозволиш вірному Твоєму побачити тління. 28 Ти стежку життя мені показуєш; наповнив мене радощами перед обличчям Твоїм».* 29 Брати, дозвольте сказати вам відверто, що патріарх Давид помер та був похований, і його гробниця збереглася серед нас донині. 30 Але будучи пророком і знаючи, що Бог клятвою обіцяв йому нащадка*, якого посадить на свій престол, 31 він, передбачивши майбутнє, говорив про воскресіння Христа, що Він не залишиться в царстві мертвих і тіло Його не побачить тління. 32 Бог воскресив Ісуса, і всі ми цьому свідки. 33 Він був піднесений праворуч від Всемогутнього Бога й, отримавши від Отця обітницю Святого Духа, надіслав те, що ви бачите та чуєте. 34 Бо Давид не піднявся до неба, але сам говорить: «Господь сказав Господеві моєму: „Сядь праворуч від Мене, 35 доки Я не покладу ворогів Твоїх, як підніжок для Твоїх ніг“».* 36 Тому нехай весь дім Ізраїля буде впевнений у тому, що Господом та Христом зробив Бог Цього Ісуса, Якого ви розіп’яли. 37 Почувши це, вони зворушилися серцем і сказали Петрові та іншим апостолам: ―Брати, що нам робити? 38 Петро відповів: ―Покайтеся, і кожен із вас нехай буде охрещений в ім’я Ісуса Христа для прощення гріхів, і отримаєте дар Святого Духа; 39 бо ця обітниця для вас, ваших дітей та всіх, хто далеко, скільки б їх не покликав Господь, Бог наш. 40 І багатьма іншими словами він свідчив та умовляв кажучи: ―Спасайтеся від цього непокірного роду! 41 Ті, що прийняли його слово, були охрещені. Того дня до учнів приєдналося близько трьох тисяч осіб.

Життя учнів

42 Вони твердо тримались навчання апостолів, завжди перебували в братерському спілкуванні, ламанні хліба та молитвах. 43 Страх охопив кожну душу: багато чудес та знаків робилося через апостолів. 44 Усі віруючі були разом і все мали спільне. 45 Вони продавали своє майно та маєтки й роздавали кожному за його потребою. 46 Щодня вони продовжували зустрічатися разом у Храмі, а вдома ламали хліб та споживали їжу з радістю й щирістю в серці, 47 прославляючи Бога й маючи прихильність усього народу. А Господь щодня додавав до них тих, кого спасав.