Apostelgeschichte 17 | Český ekumenický překlad Новий Переклад Українською

Apostelgeschichte 17 | Český ekumenický překlad

V Tesalonice a v Beroji

1 Dali se cestou, která vede přes města Amfipolis a Apollonii a přišli do Tesaloniky, kde měli Židé synagógu. 2 Pavel jako obvykle přišel do jejich shromáždění a po tři soboty k nim mluvil, 3 vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. „A ten Mesiáš,“ řekl Pavel, „je Ježíš, kterého já vám zvěstuji.“ 4 Někteří z nich se tím dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velmi mnoho Řeků, kteří už ctili jediného Boha, a nemálo žen z významných rodin. 5 To však naplnilo Židy hněvem a závistí. S pomocí několika ničemných lidí z ulice vyvolali srocení davu a tak pobouřili celé město. Pak napadli Jásonův dům a chtěli Pavla a Silase postavit před shromáždění. 6 Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý svět, přišli i k nám, a Jáson je přijal do svého domu! 7 Ti všichni porušují císařova nařízení, protože tvrdí, že pravým králem je Ježíš.“ 8 Tato slova poděsila všechen lid i představené města, 9 ale když Jáson a ostatní zaplatili záruku, byli propuštěni. 10 A hned té noci vypravili bratří Pavla a Silase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagógy. 11 Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel. 12 A tak mnozí z nich uvěřili a s nimi nemálo Řeků, vznešených žen i mužů. 13 Jakmile se však Židé v Tesalonice dověděli, že Pavel káže slovo Boží i v Beroji, vypravili se tam a začali podněcovat a pobuřovat lidi. 14 Tu bratří hned vypravili Pavla z Beroje směrem k moři, ale Silas a Timoteus ve městě zůstali. 15 Ti, kteří Pavla doprovázeli, šli s ním až do Athén a odtud se vrátili s jeho vzkazem, aby k němu Silas a Timoteus co nejdříve přišli.

— V Athénách

16 Zatím na ně Pavel v Athénách čekal; když shledal, kolik modlářství je v tom městě, velmi ho to znepokojovalo. 17 Proto mluvil v synagóze se židy a s pohany, kteří uvěřili v jediného Boha; a každý den hovořil i na náměstí s lidmi, kteří tam právě byli. 18 Rozmlouvali s ním i někteří epikurejští a stoičtí filosofové. Jedni se ptali: „Co nám to chce ten nedovzdělanec vykládat?“ Druzí říkali: „Zdá se, že nás chce získat pro cizí božstva.“ Tak soudili, protože Pavel kázal o Ježíšovi a o zmrtvýchvstání. 19 Pak ho vzali s sebou, dovedli na Areopag a tam mu položili otázku: „Rádi bychom se dověděli, jaké je to tvé nové učení, které šíříš. 20 Vždyť to, co nám vykládáš, zní velice podivně. Chceme se tedy dovědět, co to je.“ 21 Všichni Athéňané i cizinci, kteří tam pobývají, ničemu totiž nevěnují tolik času jako tomu, že vykládají a poslouchají něco nového. 22 Pavel se tedy postavil doprostřed shromáždění na Areopagu a promluvil: „Athéňané, vidím, že jste v uctívání bohů velice horliví. 23 Když jsem procházel vašimi posvátnými místy a prohlížel si je, nalezl jsem i oltář s nápisem: ‚Neznámému bohu‘. Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji: 24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, 25 ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. 26 On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel. 27 Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko. 28 ‚Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme,‘ jak to říkají i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme jeho děti.‘ 29 Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene lidskou zručností a důmyslem. 30 Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem, ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a obrátili se k němu. 31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých.“ 32 Jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí řekli: „Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy.“ 33 A tak Pavel od nich odešel. 34 Někteří se však k němu připojili a uvěřili; mezi nimi byl i Dionysios z Areopagu, žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.
Новий Переклад Українською

Павло та Сила в Солуні

1 Пройшовши через Амфіполь та Аполлонію, прийшли в Солунь, де була юдейська синагога. 2 Павло, за своїм звичаєм, пішов до них і три Суботи говорив із ними про Писання, 3 пояснюючи та доводячи, що Христос повинен був постраждати й воскреснути з мертвих. Він казав: «Ісус, Якого я вам проповідую, і є Христос». 4 Декого з них це переконало, і вони приєдналися до Павла та Сили, а також багато богобоязних греків і чимало поважних жінок. 5 Це розлютило інших юдеїв, і вони, узявши якихось негідних людей з ринку, зібрали натовп та розпочали заворушення в місті. Вони прийшли до дому Ясона й шукали Павла та Силу, щоб вивести їх до натовпу. 6 Не знайшовши їх, вони повели Ясона та деяких братів до керівників міста, викрикуючи: «Ті, що збунтували весь світ, прийшли й сюди, 7 а Ясон прийняв їх! Усі вони діють проти наказів Кесаря й говорять, що є інший цар – Ісус!» 8 Натовп та керівники міста, почувши ці слова, збентежились. 9 Але, отримавши від Ясона та інших поруку, відпустили їх.

Апостоли у Верії

10 Тієї ж ночі брати відіслали Павла та Силу до Верії. Прибувши туди, вони пішли в юдейську синагогу. 11 Верійці були більш відкриті, ніж солуняни: прийняли Слово з усім запалом. Щодня ретельно досліджували Писання, щоб перевірити, чи так воно є. 12 Багато з них, а також чимало поважних грецьких жінок та чоловіків увірували. 13 Та коли юдеї з Солуня дізналися, що Павло проповідує Слово Боже у Верії, прийшли також туди й почали підбурювати та бунтувати народ. 14 Брати відразу ж відіслали Павла до моря, а Сила та Тимофій залишилися там. 15 Ті, хто супроводжував Павла, провели його до Афін і повернулися з наказом до Сили та Тимофія, щоб вони негайно прийшли до нього.

Павло в Афінах

16 Чекаючи на них в Афінах, Павло засмутився у своєму дусі, побачивши, що місто наповнене ідолами. 17 Він розмовляв з юдеями та богобоязними в синагозі й щоденно з тими, хто був на ринку. 18 Деякі філософи з епікурейців та стоїків почали сперечатися з ним. Одні з них говорили: ―Що хоче сказати цей базіка? Інші казали: ―Здається, він звіщає чужих богів! Це тому, що він проповідував Добру Звістку про воскресіння Ісуса. 19 Вони взяли його та повели до Ареопагу, кажучи: ―Чи можемо ми знати, що це за нове навчання, про яке ти говориш? 20 Бо щось дивне ти вкладаєш нам у вуха, і хотілося б знати, що це означає. 21 Усі афіняни й чужинці, які там мешкали, нічим іншим не займались, як аби щось нове говорити чи слухати. 22 Павло став посередині Ареопагу та промовив: ―Афіняни! З усього бачу, що ви дуже релігійні! 23 Бо коли я проходив та роздивлявся ваші святині, то знайшов і жертовник, на якому було написано: невідомому богові. Отже, цього невідомого Бога, Якому ви поклоняєтесь, не знаючи, я вам проповідую. 24 Бог, Який сотворив світ і все, що в ньому, є Господом неба і землі. Він не живе в храмах, збудованих руками людей, 25 і не вимагає служіння людських рук, ніби в чомусь має потребу. Він сам дає всім життя, дихання й усе інше. 26 З одного чоловіка Він сотворив усі народи, щоб вони заселили цілу землю. Він установив часи та межі їхнього проживання, 27 щоб вони шукали Бога й, відчуваючи Його, мабуть, знайшли, хоча Він і недалеко від кожного з нас. 28 Бо в Ньому ми живемо, рухаємось та існуємо, як про це казали деякі з ваших поетів: «Ми Його нащадки». 29 Будучи нащадками Бога, ми не повинні думати, що божество – це щось майстерно виготовлене за замислом людей із золота, срібла або каміння. 30 Отже, не зважаючи на часи незнання, Бог тепер наказує всім людям усюди покаятись; 31 бо Він призначив день, коли судитиме світ по правді через Чоловіка, Якого обрав для цього, і дав усім незаперечні докази цього, воскресивши Його з мертвих. 32 Почувши про воскресіння з мертвих, одні почали насміхатися, а інші сказали: ―Про це ми послухаємо тебе іншим разом! 33 Так Павло вийшов з-поміж них. 34 Однак деякі люди приєдналися до нього й увірували. Серед них Діонісій Ареопагіт, одна жінка, на ім’я Дамаріс, та інші разом із ними.