2.Korinther 2 | Český ekumenický překlad Новий Переклад Українською

2.Korinther 2 | Český ekumenický překlad
1 Rozhodl jsem se však, že vám nesmím znovu přinést zármutek. 2 Kdybych já vás zarmoutil, kdo mě potěší, ne-li vy, které jsem zarmoutil? 3 To vám píšu, abych, až přijdu, nebyl zarmoucen těmi, kteří by mě měli potěšit; spoléhám totiž na vás všecky, že moje radost bude radostí vás všech. 4 Psal jsem ve veliké stísněnosti a se sevřeným srdcem, s mnohými slzami – ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali, jak veliká je má láska k vám. 5 Jestliže někdo způsobil zármutek, nezpůsobil ho jen mně, nýbrž aspoň zčásti – nechci přehánět – vám všem. 6 Stačí už to pokárání, kterého se mu dostalo od většiny z vás. 7 Proto je nyní spíše třeba, abyste mu odpustili a potěšili ho, aby se takový člověk pod přívalem zármutku nezhroutil. 8 Naléhavě vás prosím, abyste mu dokázali svou lásku. 9 Proto jsem vám také psal, abych poznal, jak se osvědčíte, zda jste ve všem poslušní. 10 Komukoli něco odpustíte, odpustím i já. A když já něco odpouštím – mám-li co odpouštět – činím to před tváří Kristovou kvůli vám, 11 aby nás satan neobelstil; jeho úskočnost přece známe.

— Apoštol, svědek Kristův

12 Když jsem přišel do Troady zvěstovat evangelium Kristovo, našel jsem tam dveře otevřené pro dílo Páně, 13 a přece jsem neměl stání, neboť jsem tam nezastihl bratra Tita; rozloučil jsem se s nimi a vydal se do Makedonie. 14 Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání. 15 Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. 16 Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu. Ale kdo je k takovému poslání způsobilý? 17 My nejsme jako mnozí, kteří kramaří s Božím slovem, nýbrž mluvíme upřímně, z Božího pověření a před tváří Boží v Kristu.
Новий Переклад Українською
1 Я вирішив собі не приходити до вас знову зі скорботою. 2 Адже якщо я вас засмучую, то хто тоді мене звеселить, як не той, кого я засмутив? 3 Я написав вам так, щоб, прийшовши, не засмутитися через тих, за кого мав би радіти, адже я впевнений щодо всіх вас, що моя радість – це й ваша радість також. 4 Бо я написав вам із великою скорботою, болем у серці та слізьми на очах не для того, щоб ви засмучувались, але щоб пізнали мою надмірну любов до вас.

Прощення тих, хто засмучує

5 Якщо ж хтось і засмутив, то засмутив не мене, а певною мірою, щоб не перебільшити, усіх вас. 6 Йому достатньо того покарання, яке він отримав від більшості. 7 Тож краще вам його пробачити та підбадьорити, щоб його не охопив смуток. 8 Тому я закликаю вас виявити до нього любов. 9 Бо я написав вам ще й для того, щоб пізнати вашу стійкість, чи ви слухняні в усьому. 10 Кого пробачаєте ви, того пробачаю і я. Бо те, що я простив, якщо й простив щось, то заради вас перед Христом, 11 щоб не дозволити сатані нас перехитрити, адже ми розуміємо його задуми.

Служителі Нового Завіту

12 Коли я прибув до Троади заради Доброї Звістки Христа і мені були відкриті двері Господом, 13 то я не мав спокою в дусі, бо не знайшов там Тита, свого брата. Тож, попрощавшись із ними, я пішов до Македонії. 14 Але подяка Богові, Який завжди робить нас переможцями в Христі й повсюди розповсюджує через нас пахощі Свого пізнання. 15 Адже ми для Бога – Христові пахощі між спасенними та тими, що гинуть. 16 Для одних ми запах смерті, а для інших – запах життя. І хто на це здатний? 17 Бо ми, на відміну від багатьох, не наживаємося на Слові Божому, але говоримо щиро – як від Бога, перед Богом, у Христі.