1.Korinther 2 | Český ekumenický překlad Новий Переклад Українською

1.Korinther 2 | Český ekumenický překlad
1 Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí. 2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. 3 Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním; 4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, 5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.

— Pravá moudrost Ducha

6 Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře – ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě, 7 nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení. 8 Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. 9 Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘ 10 Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží. 11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží. 12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, 13 abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha. 14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. 15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 16 Vždyť ‚kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat‘? My však mysl Kristovu máme.
Новий Переклад Українською

Звіщання розіп’ятого Христа

1 Так і я, брати, прибувши до вас, не прийшов звіщати Божу таємницю майстерністю слова або мудрістю, 2 адже я вирішив не знати серед вас нічого, окрім Ісуса Христа, і то Його розіп’ятого. 3 Я перебував серед вас у слабкості, у страху та у великому тремтінні. 4 Моє слово та моя проповідь не полягали в переконливих словах мудрості, а в прояві Духа та сили, 5 щоб ваша віра ґрунтувалася не на мудрості людей, а на силі Бога.

Мудрість через Божого Духа

6 Усе ж таки ми говоримо про мудрість між довершеними, а не про мудрість цього віку й не про керівників цього віку, які проходять. 7 Ми говоримо про Божу мудрість, заховану в таємниці, яку Бог заздалегідь призначив для нашої слави перед віками. 8 І цієї мудрості не пізнав жоден із правителів цього віку, бо якби пізнали, то не розіп’яли б Господа слави. 9 Але як написано: «Око не бачило, та вухо не чуло, і до серця людського не підіймалося те,* що Бог приготував тим, хто любить Його». 10 А нам Бог відкрив це через Духа. Адже Дух усе досліджує*, навіть Божі глибини. 11 І дійсно, хто знає те, що є в людині, як не людський дух, який є в ній? Так само ніхто не знає те, що є в Бозі, окрім Божого Духа. 12 Ми ж не маємо духа світу, але Духа від Бога, щоб знати те, що дароване нам Богом. 13 І говоримо про це не словами, яких навчає людська мудрість, а словами, вивченими в Дусі, пояснюючи духовне духовним. 14 А плотська людина не приймає того, що від Божого Духа, бо для неї це безумство; і вона не може цього пізнати, адже про це можна судити лише духовно. 15 Духовний судить усе, а його ніхто не судить. 16 Адже«Хто пізнав задум Господа, щоб порадити Йому?»* Ми ж маємо розум Христа.