Psalm 89 | Český ekumenický překlad

O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ

1 Poučující, pro Étana Ezrachejského.

2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.

3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,

4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:

5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela-

6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.

7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?

8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.

9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.

10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.

11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.

12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm.

13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu.

14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.

15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.

16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine.

17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost,

18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá.

19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele.

20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.

21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým.

22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.

23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří.

24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.

25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu.

26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.

27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘

28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země.

29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu.

30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.

31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů,

32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání,

33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti,

34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost,

35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.

36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?

37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,

38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela-

39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil.

40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.

41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.

42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.

43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.

44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.

45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.

46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela-

47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?

48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?

49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela-

50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?

51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.

52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!

53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.

© 2001 Česká biblická společnost

Hoffnung für alle

Hat Gott sein Wort gebrochen?

1 Von Etan, dem Esrachiter. Zum Nachdenken.

2 HERR, von deiner Gnade will ich für immer singen; allen kommenden Generationen will ich erzählen, wie treu du bist.

3 Ich weiß: Deine Gnade gilt für alle Zeiten und deine Treue, solange der Himmel besteht.

4 Du hast gesagt: »Ich habe David auserwählt und einen Bund mit ihm geschlossen. Er ist mein Diener, dem ich versprach:

5 Für alle Zeiten sollen deine Nachkommen herrschen, für immer wird dein Königshaus bestehen!«

6 HERR, der Himmel lobt dich, denn du tust Wunder; die Schar deiner heiligen Engel* preist deine Treue.

7 Denn wer im Himmel ist dir gleich? Kein himmlisches Wesen* ist so mächtig wie du!

8 In der himmlischen Ratsversammlung fürchten sie Gott mit heiliger Scheu; ja, Ehrfurcht ergreift alle, die um ihn sind.

9 HERR, du allmächtiger Gott, niemand ist so stark wie du! Was du auch tust: Auf dich ist Verlass!

10 Du hast Gewalt über die tosenden Meere, und wenn sich die Wellen auftürmen, bändigst du sie!

11 Du hast das Meerungeheuer* besiegt und zermalmt; machtvoll hast du deine Feinde in alle Winde zerstreut.

12 Dir gehört der Himmel, und dir gehört die Erde, das weite Land mit all seiner Fülle: Es ist dein Werk.

13 Norden und Süden hast du geschaffen; der Berg Tabor und der Hermon jubeln dir zu.

14 Wie stark ist dein Arm, wie gewaltig deine Hand! Du erhebst sie zum Zeichen deines Sieges!

15 Gerechtigkeit und Recht sind die Säulen deiner Herrschaft; alles, was du tust, zeigt deine Liebe und Treue.

16 HERR, glücklich ist das Volk, das dich mit Jubelrufen feiert! Deine Nähe macht ihr Leben hell.

17 Jeden Tag bist du ihr Grund zur Freude, deine Gerechtigkeit erfüllt sie mit Glück.

18 Du selbst bist die Quelle ihrer Kraft, durch deine Liebe gelangen sie zu Ansehen und Macht.

19 HERR, du heiliger Gott Israels, dir gehört unser König, der uns beschützt.*

20 Vor langer Zeit sprachst du zu denen, die dir die Treue hielten, in einer Vision hast du ihnen offenbart: »Ich habe einen jungen Mann aus dem Volk ausgewählt, den ich zu einem starken Helden machen will.

21 David ist sein Name, ihn habe ich gefunden und mit heiligem Öl zum König gesalbt.

22 Ich werde ihn mit meiner Kraft begleiten, stark soll er werden, weil ich ihn stütze.

23 Kein Feind wird ihn jemals überwältigen, und kein Aufstand kann ihn stürzen.

24 Vor seinen Augen werde ich seine Feinde niedermachen; alle, die ihn hassen, will ich vernichtend schlagen.

25 Immer will ich treu zu ihm stehen; und durch mich wird er mächtig werden*.

26 Ich werde seine Herrschaft bis zum Meer ausdehnen – ja, über die großen Ströme wird er gebieten.

27 Im Gebet wird er zu mir sagen: ›Du bist mein Vater, mein Gott und mein Fels, bei dem ich Rettung finde!‹

28 Und ich statte ihn mit allen Rechten eines erstgeborenen Sohnes aus, ich mache ihn zum größten König der Welt!

29 Für alle Zeiten darf er wissen: Ich bin ihm gnädig, mein Bund mit ihm wird für immer gelten.

30 Nie wird sein Königsgeschlecht aussterben, sein Thron wird bleiben, solange der Himmel besteht.

31 Wenn aber seine Nachkommen mein Gesetz übertreten und meine Weisungen in den Wind schlagen,

32 wenn sie meine Ordnungen missachten und meine Gebote nicht halten,

33 dann werde ich sie für ihre Treulosigkeit bestrafen und ihnen ihre Schuld mit Schlägen vergelten.

34 Aber meine Gnade will ich David nie entziehen, meine Zusagen werde ich halten.

35 Meinen Bund mit ihm werde ich niemals brechen, was ich versprochen habe, nehme ich nicht zurück!

36 Ein für alle Mal habe ich einen Eid geschworen und bürge dafür mit meinem heiligen Namen: Nie werde ich David täuschen!

37 Seine Nachkommen werden für alle Zeiten den Thron besitzen. Ihre Herrschaft soll so beständig sein wie Sonne und Mond – diese treuen Zeugen hoch oben am Himmel!«

39 Nun aber hast du deinen König doch aufgegeben und verstoßen, dein Auserwählter bekommt deinen großen Zorn zu spüren.

40 Du hast deinem Diener den Bund aufgekündigt, seine Krone in den Schmutz getreten und entweiht.

41 Die schützenden Mauern seiner Stadt hast du niedergerissen und alle seine Festungen in Trümmer gelegt.

42 Jeder, der vorüberzog, hat ihn ausgeplündert, und bei den Nachbarvölkern erntet er nur Hohn und Spott.

43 Seinen Feinden hast du den Sieg ermöglicht, jetzt ist ihre Schadenfreude groß.

44 Die Streitkräfte des Königs hast du zerschlagen, im Kampf hast du ihn im Stich gelassen.

45 Seinen Glanz und sein Ansehen hast du zerstört und seinen Thron zu Boden gestoßen.

46 Du hast ihn vorzeitig alt werden lassen; ja, mit Schimpf und Schande hast du ihn bedeckt.

47 HERR, willst du dich für immer verbergen? Wie lange soll dein Zorn noch brennen?

48 Bedenke doch, wie kurz mein Leben ist! Nur für einen flüchtigen Augenblick hast du uns Menschen geschaffen.

49 Welcher Mensch ist unsterblich? Wer kann dem Tod entrinnen?

50 HERR, wo sind die Beweise deiner Liebe geblieben? Du hast doch David deine Treue zugesichert und einen Eid darauf geschworen!

51 Höre doch, wie deine Diener beschimpft werden! Ich leide darunter, dass die Völker uns verachten!

52 Deine Feinde verspotten den König, den du erwählt hast; sie verhöhnen ihn auf Schritt und Tritt.

53 Gelobt sei der HERR für alle Zeit! Amen, so soll es sein!

Hoffnung für alle TM Copyright © 1983, 1996, 2002, 2015 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Hoffnung für alle” is a trademark registered in European Union Intellectual Property Office (EUIPO) by Biblica, Inc. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.