Psalm 56 | Český ekumenický překlad Hoffnung für alle

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Psalm 56 | Český ekumenický překlad

SMILUJ SE NADE MNOU, BOŽE, NEBOŤ PO MNĚ ŠLAPE ČLOVĚK

1 Pro předního zpěváka, podle „Němé holubice dálek“. Pamětní zápis, Davidův, když se ho v Gatu zmocnili Pelištejci. 2 Smiluj se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape člověk, válečník mě denně utiskuje. 3 Denně po mně šlapou ti, kteří proti mně sočí, těch, kdo zpupně válčí proti mně, je mnoho. 4 Přichází den strachu, já však doufám v tebe. 5 V Boha, jehož slovo chválím, v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat tělo? 6 Denně překrucují moje slova, vymýšlejí na mě kdeco zlého. 7 Srocují se, číhají a stopují mě, o mé bezživotí usilují. 8 Vyváznout je necháš za ty ničemnosti? Takové lidi sraz, Bože, svým hněvem! 9 O mém vyhnanství si vedeš záznam; ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš? 10 Jednou se mí nepřátelé obrátí zpět, v den, kdy provolám: „Teď vím, že Bůh je při mně!“ 11 V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím, 12 v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat člověk? 13 Bože, sliby tobě dané splním, přinesu ti oběť chvály, 14 neboť jsi mě vysvobodil z jisté smrti. Což jsi neušetřil moje nohy podvrtnutí, abych před Bohem směl chodit dál ve světle živých?
Hoffnung für alle

Besiegte Angst

1 Ein Lied von David, nach der Melodie: »Die Taube verstummt in der Fremde«. Es stammt aus der Zeit, als die Philister ihn in Gat festgenommen hatten.* 2 Gott, hab Erbarmen mit mir, denn man will mich zur Strecke bringen! Die Feinde bedrängen mich den ganzen Tag. 3 Unaufhörlich greifen sie mich an, viele bekämpfen mich in ihrem Hochmut. 4 Doch gerade dann, wenn ich Angst habe, will ich mich dir anvertrauen. 5 Ich lobe Gott für das, was er versprochen hat; ihm vertraue ich und fürchte mich nicht. Was kann ein Mensch mir schon antun? 6 Unablässig verdrehen sie, was ich sage, und überlegen, wie sie mir schaden können. 7 Überall muss ich mit einem Hinterhalt rechnen. Sie beschatten mich und warten nur darauf, mich umzubringen. 8 Gott, wirf diese Leute* in deinem Zorn zu Boden! Sollten sie bei so viel Bosheit ungeschoren davonkommen? 9 Du siehst doch, wie lange ich schon umherirre! Jede Träne hast du gezählt,* ja, alle sind in deinem Buch festgehalten. 10 Sobald ich dich um Hilfe bitte, werden meine Feinde kleinlaut den Rückzug antreten. Denn das weiß ich: Du, Gott, bist auf meiner Seite! 11 Ich lobe Gott für das, was er versprochen hat, ja, ich lobe die Zusage des HERRN. 12 Ihm vertraue ich und fürchte mich nicht. Was kann ein Mensch mir schon antun? 13 Gott, was ich dir versprochen habe, will ich jetzt einlösen und dir aus Dank Opfer bringen. 14 Denn du hast mich vor dem Tod gerettet, vor dem Sturz in die Tiefe hast du mich bewahrt. Ich darf weiterleben – in deiner Nähe. Du hast mir das Leben neu geschenkt.