Jeremia 32 | Český ekumenický překlad

— Příkaz ke koupi pole - Jeremjáš kupuje pole a ukazuje tak - na naději do budoucna pro všechen - lid.

1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi v desátém roce vlády Sidkijáše, krále judského; ten rok byl rok osmnáctý vlády Nebúkadnesarovy.

2 Tehdy vojsko babylónského krále obléhalo Jeruzalém a prorok Jeremjáš byl uvězněn na nádvoří stráží při domě judského krále.

3 Uvěznil ho Sidkijáš, judský král. Řekl: „Proč prorokuješ: ,Toto praví Hospodin: Hle, vydám toto město do rukou babylónského krále a ten je dobude.

4 Ani Sidkijáš, král judský, nevyvázne z rukou Kaldejců. Určitě bude vydán do rukou babylónského krále, bude s ním mluvit ústy k ústům a pohlédne mu do očí.

5 Ten zavede Sidkijáše do Babylónu a bude tam, dokud jej nenavštívím, je výrok Hospodinův. I když budete proti Kaldejcům bojovat, nic se vám nezdaří.‘“

6 Jeremjáš řekl: „Stalo se ke mně slovo Hospodinovo.

7 Hle, přijde k tobě Chanameel, syn tvého strýce Šalúma, s nabídkou: ‚Kup si mé pole v Anatótu, protože máš výkupní právo.‘

8 Když ke mně podle Hospodinova slova přišel Chanameel, syn mého strýce, na nádvoří stráží, řekl mi: ‚Kup, prosím, mé pole, které je v Anatótu v zemi Benjamínově, neboť máš právo získat je do vlastnictví; máš totiž výkupní právo, kup si je.‘ I poznal jsem, že to je slovo Hospodinovo.

9 Koupil jsem tedy od Chanameela, syna svého strýce, pole, které je v Anatótu, a odvážil jsem mu stříbro, sedmnáct šekelů stříbra.

10 Napsal jsem listinu, zapečetil, povolal jsem svědky a odvážil na vahách stříbro.

11 Pak jsem vzal kupní listinu, jak zapečetěnou podle nařízených směrnic, tak otevřenou,

12 a dal jsem tu kupní listinu Bárukovi, synu Nerijáše, syna Machsejášova, v přítomnosti Chanameela, syna svého strýce, a v přítomnosti svědků, kteří podepsali kupní listinu, v přítomnosti všech Judejců, kteří se usadili na nádvoří stráží.

13 Bárukovi jsem v jejich přítomnosti přikázal:

14 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vezmi tyto listiny, tu kupní listinu zapečetěnou i listinu otevřenou, a vlož je do hliněné nádoby, aby se uchovaly po mnoho dní.

15 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Opět se v této zemi budou kupovat domy, pole i vinice!“

— Jeremjášova modlitba - Prorok připomíná dřívější spásné činy Hospodinovy a lká, že město padne do rukou Babylóňanů.

16 Potom, když jsem dal kupní listinu Bárukovi, synu Nerijášovu, modlil jsem se k Hospodinu:

17 „Ach, Panovníku Hospodine, hle, ty jsi učinil nebesa i zemi svou velikou mocí a svou vztaženou paží. Tobě není nic nemožného.

18 Prokazuješ milosrdenství tisícům a splácíš nepravost otců do klína jejich synů, kteří přijdou po nich. Ty jsi Bůh veliký, bohatýr, jehož jméno je Hospodin zástupů,

19 veliký v úradku a mocný v skutcích, tvé oči jsou otevřené na všechny cesty synů lidských, abys každému odplatil podle jeho cest a podle ovoce jeho skutků.

20 Ty jsi činil znamení a zázraky v zemi egyptské a až do tohoto dne, jak v Izraeli, tak mezi všemi lidmi. Tak sis učinil jméno, jak je tomu v tento den.

21 Vyvedl jsi Izraele, svůj lid, ze země egyptské se znameními a zázraky, pevnou rukou a vztaženou paží a za velké bázně.

22 Dal jsi jim tuto zemi, o níž ses zapřisáhl jejich otcům, že jim ji dáš, zemi, oplývající mlékem a medem.

23 Když však vešli a dostali ji, neposlouchali tě a tvým zákonem se neřídili. Nic z toho, co jsi jim přikázal konat, nečinili. Proto jsi na ně přivolal všechno toto zlo.

24 Hle, náspy! Přitáhli k tomuto městu, aby je dobyli. Město bude vydáno do rukou Kaldejců, kteří proti němu bojují; padne mečem, hladem a morem. Co jsi mluvil, to se stane, ty sám na to budeš patřit.

25 A ty, Panovníku Hospodine, mi teď říkáš: ‚Kup si za stříbro pole a povolej svědky!‘ Vždyť město bude vydáno do rukou Kaldejců.“

— Hospodinova odpověď - Hospodin prorokovy obavy potvrzuje. Jeruzalém padne pro hřích lidu, ale lid se vrátí ze zajetí, až si odpyká trest.

26 I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremjášovi:

27 „Hle, já jsem Hospodin, Bůh veškerého tvorstva. Je pro mne něco nemožného?

28 Proto praví Hospodin toto: Hle, vydám toto město do rukou Kaldejců a do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a ten je dobude.

29 Přitáhnou Kaldejci a budou proti tomuto městu bojovat, založí v tomto městě oheň a spálí je i všechny domy, na jejichž střechách pálili kadidlo Baalovi a přinášeli úlitby jiným bohům, aby mě uráželi.

30 Vždyť Izraelci i Judejci se už od svého mládí dopouštěli toho, co je zlé v mých očích, Izraelci mě uráželi tím, co si vlastníma rukama udělali, je výrok Hospodinův.

31 Toto město mi bylo jen pro hněv a rozhořčení ode dne, kdy je vystavěli, až do toho dne, kdy je vymýtím od své tváře,

32 pro všechno zlo, které Izraelci i Judejci páchali, aby mě uráželi, oni, jejich králové, velmožové, kněží i proroci, judští mužové i obyvatelé Jeruzaléma.

33 Obrátili se ke mně zády a ne tváří; ačkoli jsem je poučoval nepřetržitě a horlivě, neposlouchali a nepřijímali napomenutí.

34 Ohyzdné modly umístili v domě, který se nazývá mým jménem, a tak jej potřísnili.

35 Baalovi vybudovali posvátná návrší, která jsou v Údolí syna Hinómova, a prováděli své syny a dcery ohněm Molekovi. To jsem jim nepřikázal, ba ani mi na mysl nepřišlo, že se budou dopouštět takových ohavností, a tím svedou Judu k hříchu.“

36 Proto nyní toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tomto městě, o němž říkáte, že bude vydáno do rukou krále babylónského mečem, hladem a morem:

37 „Hle, já je shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je ve svém hněvu, rozhořčení a velikém rozlícení rozehnal. Přivedu je zpět na toto místo a usadím je v bezpečí.

38 Budou mým lidem a já jim budu Bohem.

39 Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.

40 Uzavřu s nimi smlouvu věčnou, že už jim nepřestanu prokazovat dobro. Do jejich srdcí dám bázeň přede mnou, aby ode mne neodstupovali.

41 Budu se z nich veselit, z celého srdce a z celé duše prokazovat dobro; v té zemi je opravdu zasadím.“

42 Toto praví Hospodin: „Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil.

43 A budou kupovat pole v této zemi, o níž říkáte: ‚Je zpustošená, není v ní člověka ani dobytka, je vydána do rukou Kaldejců.‘

44 Budou kupovat pole za stříbro, sepisovat listiny, zapečeťovat je, přivádět svědky v zemi Benjamínově, v okolí Jeruzaléma, v městech judských, v městech vrchoviny, v městech Přímořské nížiny i v městech Negebu, protože jejich úděl změním, je výrok Hospodinův.“

© 2001 Česká biblická společnost

Gute Nachricht Bibel 2018

Jeremias Ackerkauf als ermutigendes Zeichen

1 Im zehnten Regierungsjahr von Zidkija, dem König von Juda – es war das achtzehnte Regierungsjahr Nebukadnezzars –, erging das Wort des HERRN an Jeremia.

2 Das Heer Nebukadnezzars belagerte damals Jerusalem, der Prophet aber befand sich als Gefangener im Wachthof am Königspalast.

3 Der König hielt ihn dort gefangen, weil Jeremia verkündet hatte: »So spricht der HERR: ›Ich gebe diese Stadt in die Gewalt des Königs von Babylonien; er wird sie erobern.

4 König Zidkija wird nicht entkommen, sondern unweigerlich in die Hände des Babylonierkönigs fallen. Er wird ihm Auge in Auge gegenübertreten und ihm Rede und Antwort stehen müssen.

5 Nebukadnezzar wird ihn nach Babylon mitnehmen und dort wird er bleiben bis zu seinem Tod.* Das sage ich, der HERR. Euer Kampf gegen die Babylonier ist sinnlos!‹«

6 Dort im Wachthof also erging das Wort des HERRN an Jeremia. Er selbst berichtet darüber:

7 Der HERR sagte zu mir: »Hanamel, der Sohn deines Onkels Schallum, wird zu dir kommen und dich bitten: ›Kauf mir doch meinen Acker in Anatot ab! Ich bin in Schwierigkeiten und nach der gesetzlichen Vorschrift zur Erhaltung des Sippenbesitzes* hast du die Pflicht, ihn zu erwerben.‹«

8 Und wirklich, mein Vetter Hanamel kam zu mir in den Wachthof, wie der HERR es angekündigt hatte, und sagte: »Kauf mir doch meinen Acker in Anatot im Gebiet von Benjamin ab! Dir als meinem nächsten Verwandten steht das Besitzrecht zu und nach dem Gesetz musst du dafür sorgen, dass er im Besitz der Sippe bleibt.* Bitte, kauf ihn!« Ich begriff, dass dies ein Befehl des HERRN war.

9 Ich kaufte den Acker und gab meinem Vetter das Geld: siebzehn Silberstücke.

10 Der Kaufvertrag wurde ausgefertigt. Vor Zeugen wurde das Original versiegelt und das Silber abgewogen.

11 Den Kaufvertrag – und zwar das vorschriftsmäßig versiegelte Original zusammen mit der Abschrift –

12 gab ich Baruch, dem Sohn von Nerija und Enkel von Machseja. Ich tat das in Gegenwart meines Vetters und der Zeugen, die den Vertrag unterschrieben hatten, und vor den Augen aller Männer aus Juda, die sich im Wachthof aufhielten.

13 Dann sagte ich zu Baruch vor ihnen allen:

14 »So spricht der HERR, der Herrscher der Welt,* der Gott Israels: ›Nimm diesen Kaufvertrag, das versiegelte Original zusammen mit der Abschrift, und leg ihn in ein Tongefäß, damit er lange unversehrt erhalten bleibt.

15 Denn – so sagt der HERR, der Herrscher der Welt, der Gott Israels: Eines Tages wird man wieder Häuser und Äcker und Weinberge kaufen in diesem Land.‹«

16 Nachdem ich Baruch den Kaufvertrag übergeben hatte, betete ich zum HERRN:

17 »Ach, HERR, du mächtiger Gott, durch deine gewaltige Kraft und Macht hast du Himmel und Erde geschaffen. Nichts ist dir unmöglich.

18 Du erweist den Menschen Liebe und Treue über tausend Generationen hin, doch wenn sie Schuld auf sich geladen haben, bestrafst du auch ihre Kinder dafür. Du großer, starker Gott – ›der HERR, der Herrscher der Welt‹ ist dein Name:

19 Groß sind deine Pläne und machtvoll deine Taten. Du achtest genau auf das, was die Menschen treiben, und gibst jedem, was er aufgrund seiner Taten verdient hat.

20 Damals in Ägypten und noch bis heute hast du staunenerregende Wunder getan, an uns wie an anderen Völkern, sodass dein großer Name in aller Welt bekannt geworden ist.

21 Unter staunenerregenden Wundern hast du mit starker Hand und ausgestrecktem Arm dein Volk Israel aus Ägypten herausgeführt; deine Feinde vergingen vor Angst und Schrecken.

22 Du hast den Leuten von Israel dieses Land gegeben, das du ihren Vorfahren mit einem Eid zugesagt hattest, dieses Land, das von Milch und Honig überfließt.

23 Als sie aber das Land in Besitz genommen hatten, da hörten sie nicht mehr auf dich und kümmerten sich nicht um deine Weisungen. Alles, was du ihnen zu tun befohlen hattest – sie taten es nicht. Da hast du schließlich all dieses Unheil über sie hereinbrechen lassen.

24 Die Angriffsrampen, über die die Babylonier die Stadt erstürmen wollen, sind schon bis an die Stadtmauern vorgetrieben. Bald wird Jerusalem fallen; die Waffen der Feinde zusammen mit Hunger und Pest sorgen dafür. Es ist eingetroffen, was du angedroht hast; du siehst es selbst.

25 Und doch, HERR, mächtiger Gott, hast du mir befohlen: ›Kauf dir den Acker! Tu es im Beisein von Zeugen!‹ Dabei ist Jerusalem schon so gut wie in der Hand der Babylonier!«

26 Da erging an mich das Wort des HERRN, er sagte:

27 »Ich bin der HERR, der Gott aller Menschen. Sollte mir etwas unmöglich sein?

28 Ich gebe jetzt diese Stadt in die Hand der Babylonier und ihres Königs Nebukadnezzar.

29 Seine Truppen werden in die Stadt eindringen und sie in Brand stecken. Jerusalem wird in Schutt und Asche sinken mit all den Häusern, auf deren Dächern man zu Ehren Baals Weihrauch verbrannt und für fremde Götter Trankopfer ausgegossen hat, um mich zu beleidigen.

30 Die Leute von Israel und von Juda haben von jeher nur getan, was mir missfällt, durch ihr ganzes Tun und Treiben haben sie meinen Zorn erregt.

31 Diese Stadt Jerusalem hat vom Tag ihrer Gründung an bis heute meinen Zorn derart herausgefordert, dass ich sie aus meinen Augen wegschaffen muss.

32 Ich muss es tun wegen all des Bösen, das die Leute von Israel und von Juda, besonders aber ihre Könige und hohen Beamten, ihre Priester und Propheten und die Bewohner Jerusalems verübt haben.

33 Sie wandten sich völlig von mir ab. Wieder und wieder sagte ich ihnen, was sie tun sollten; sie hörten nicht darauf, sie nahmen keine Belehrung an.

34 Sie haben sogar im Tempel ihre abscheulichen Götzenbilder aufgestellt und dadurch das Haus geschändet, das mein Eigentum ist.

35 Im Hinnom-Tal bauten sie die Opferstätte für Baal, um dort ihre Söhne und Töchter als Opfer zu verbrennen.* Das habe ich nicht befohlen; es ist mir nie in den Sinn gekommen, so etwas von ihnen zu verlangen. Mit diesem abscheulichen Treiben haben sie ganz Juda zum Götzendienst verführt.

36 Deshalb ist es nun so weit, dass ihr sagt: Diese Stadt fällt in die Hand Nebukadnezzars, dafür wird seine Heeresmacht sorgen zusammen mit Hunger und Pest. Und trotzdem – von eben dieser Stadt sage ich, der Herr, der Gott Israels:

37 Ich werde ihre Bewohner wieder sammeln aus all den Ländern, wohin ich sie in meinem glühenden Zorn versprenge. Ich führe sie zurück und lasse sie in Frieden und Sicherheit hier leben.

38 Sie sollen wieder mein Volk sein und ich will ihr Gott sein.

39 Ich werde ihr Denken und Tun auf ein einziges Ziel ausrichten: mich jederzeit ernst zu nehmen, damit es ihnen und ihren Nachkommen gut geht.

40 Mehr noch, für alle kommenden Zeiten schließe ich einen Bund mit ihnen und verpflichte mich: Ich werde nicht mehr aufhören, ihnen Gutes zu tun, und ich werde die Ehrfurcht vor mir in ihr Herz legen, sodass sie sich nicht mehr von mir abwenden.

41 Dann wird es mir eine Freude sein, ihnen Gutes zu tun; ich werde sie endgültig in dieses Land einpflanzen, mit ganzem Herzen und mit aller Kraft werde ich das tun.

42 Denn wie ich all dieses Unglück über das Volk von Juda gebracht habe, so will ich ihm auch das Gute bringen, das ich ihm versprochen habe. Das sage ich, der HERR.

43 In diesem Land, von dem du und die anderen sagen: ›Es ist den Babyloniern ausgeliefert und wird zu einer Wüste werden, in der kein Mensch und kein Stück Vieh mehr lebt‹, in diesem Land werden wieder Äcker gekauft werden.

44 Man wird Kaufverträge ausstellen und versiegeln und Zeugen hinzurufen. Überall hier im Land! Im Gebiet von Benjamin, in Jerusalem und Umgebung und in allen Städten von Juda, ob sie oben im Gebirge liegen oder im Hügelland oder in der Steppe im Süden! Denn ich werde für mein Volk alles wieder zum Guten wenden. Das sage ich, der HERR!«

Gute Nachricht Bibel, durchgesehene Neuausgabe, © 2018 Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart