1 Toto praví Hospodin: „Kde je rozlukový lístek vaší matky, jímž jsem ji vyhostil? Anebo je tu někdo z mých věřitelů, jemuž jsem vás prodal? Hle, byli jste prodáni svou vlastní vinou, vaše matka byla vyhoštěna jen pro vaše nevěrnosti. 2 Když jsem přicházel, proč tu nikdo nebyl? Volal jsem, a nikdo se neozýval. Což je má ruka tak krátká k vykoupení? Nemá k vysvobození dost síly? Hle, svou pohrůžkou vysušuji moře a řeky obracím v poušť; ryby v nich páchnou, protože není vody, a lekají žízní. 3 Nebesa odívám v pochmurnou temnotu a přikrývám je žíněným rouchem.“
— Služebníkova poslušnost - Služebník Hospodinův snáší i tupení a rány, ale zůstává věrný, protože ví, že při něm je Hospodin.
4 Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. 5 Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. 6 Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. 7 Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. 8 Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! 9 Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc. Kdo mě chce obvinit ze svévole? Hle, ti všichni zvetší jako šat, sežerou je moli. 10 Kdo z vás se bojí Hospodina a poslouchá jeho služebníka? Kdo chodí v temnotách, kde není žádná záře, ten ať doufá v Hospodinovo jméno a opře se o svého Boha. 11 Hle, vy všichni, kdo rozděláváte oheň, jiskrami se opásáte k boji. Jen choďte ve svitu svého ohně, v jiskrách, které jste zanítili! Má ruka vám způsobí, že ulehnete v trápení.
Einheitsübersetzung 2016
1So spricht der HERR: Wo ist denn die Scheidungsurkunde, / mit der ich eure Mutter fortgeschickt hätte?
Wo ist mein Gläubiger, / dem ich euch verkauft hätte?
Siehe, wegen eurer Verschuldungen wurdet ihr verkauft, / wegen eurer Verfehlungen wurde eure Mutter fortgeschickt.2Warum war niemand da, als ich kam, / warum gab niemand Antwort, als ich rief?
Ist meine Hand denn zu schwach, um zu befreien, / fehlt mir die Kraft, um zu retten?
Seht, durch meine Drohung trockne ich das Meer aus. / Ich mache Flüsse zur Wüste,
sodass ihre Fische verfaulen aus Mangel an Wasser / und sterben vor Durst.3Ich kleide den Himmel in Schwarz / und bedecke ihn mit einem Trauergewand.
Der Jünger Gottes und sein Leiden
4GOTT, der Herr, gab mir die Zunge von Schülern, / damit ich verstehe, die Müden zu stärken durch ein aufmunterndes Wort.
Jeden Morgen weckt er mein Ohr, / damit ich höre, wie Schüler hören.5GOTT, der Herr, hat mir das Ohr geöffnet. / Ich aber wehrte mich nicht / und wich nicht zurück.6Ich hielt meinen Rücken denen hin, / die mich schlugen,
und meine Wange denen, / die mir den Bart ausrissen.
Mein Gesicht verbarg ich nicht / vor Schmähungen und Speichel.7Und GOTT, der Herr, wird mir helfen; / darum werde ich nicht in Schande enden.
Deshalb mache ich mein Gesicht hart wie einen Kiesel; / ich weiß, dass ich nicht in Schande gerate.8Er, der mich freispricht, ist nahe. / Wer will mit mir streiten?
Lasst uns zusammen vortreten! / Wer ist mein Gegner im Rechtsstreit? / Er trete zu mir heran.9Siehe, GOTT, der Herr, wird mir helfen. / Wer kann mich für schuldig erklären?
Siehe, sie alle zerfallen / wie ein Gewand, das die Motten zerfressen.10Wer von euch den HERRN fürchtet, / der höre auf die Stimme seines Knechtes.
Wer im Dunkel lebt und wem kein Licht leuchtet, / der vertraue auf den Namen des HERRN / und verlasse sich auf seinen Gott.11Ihr alle aber, die ihr Feuer legt / und Brandpfeile entzündet,
lauft in die Glut eures eigenen Feuers / und in die Brandpfeile, die ihr entflammt habt.
Durch meine Hand kommt das über euch; / am Ort der Qualen werdet ihr liegen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.