1 Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.2 Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli.3 Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.4 Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“5 Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.6 Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,8 vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.9 A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.10 Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo.11 Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo. 12 Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?13 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.14 Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima. 17 Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.19 Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy20 a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.21 On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků. 22 Mojžíš řekl: ‚Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.‘ 23 A ‚každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.‘ 24 Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuela bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.25 Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.‘26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů.“
English Standard Version
The Lame Beggar Healed
1Now Peter and John were going up to the temple at the hour of prayer, the ninth hour.*2And a man lame from birth was being carried, whom they laid daily at the gate of the temple that is called the Beautiful Gate to ask alms of those entering the temple.3Seeing Peter and John about to go into the temple, he asked to receive alms.4And Peter directed his gaze at him, as did John, and said, “Look at us.”5And he fixed his attention on them, expecting to receive something from them.6But Peter said, “I have no silver and gold, but what I do have I give to you. In the name of Jesus Christ of Nazareth, rise up and walk!”7And he took him by the right hand and raised him up, and immediately his feet and ankles were made strong.8And leaping up, he stood and began to walk, and entered the temple with them, walking and leaping and praising God.9And all the people saw him walking and praising God,10and recognized him as the one who sat at the Beautiful Gate of the temple, asking for alms. And they were filled with wonder and amazement at what had happened to him.
Peter Speaks in Solomon’s Portico
11While he clung to Peter and John, all the people, utterly astounded, ran together to them in the portico called Solomon’s.12And when Peter saw it he addressed the people: “Men of Israel, why do you wonder at this, or why do you stare at us, as though by our own power or piety we have made him walk?13The God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, the God of our fathers, glorified his servant* Jesus, whom you delivered over and denied in the presence of Pilate, when he had decided to release him.14But you denied the Holy and Righteous One, and asked for a murderer to be granted to you,15and you killed the Author of life, whom God raised from the dead. To this we are witnesses.16And his name—by faith in his name—has made this man strong whom you see and know, and the faith that is through Jesus* has given the man this perfect health in the presence of you all.17“And now, brothers, I know that you acted in ignorance, as did also your rulers.18But what God foretold by the mouth of all the prophets, that his Christ would suffer, he thus fulfilled.19Repent therefore, and turn back, that your sins may be blotted out,20that times of refreshing may come from the presence of the Lord, and that he may send the Christ appointed for you, Jesus,21whom heaven must receive until the time for restoring all the things about which God spoke by the mouth of his holy prophets long ago.22Moses said, ‘The Lord God will raise up for you a prophet like me from your brothers. You shall listen to him in whatever he tells you.23And it shall be that every soul who does not listen to that prophet shall be destroyed from the people.’24And all the prophets who have spoken, from Samuel and those who came after him, also proclaimed these days.25You are the sons of the prophets and of the covenant that God made with your fathers, saying to Abraham, ‘And in your offspring shall all the families of the earth be blessed.’26God, having raised up his servant, sent him to you first, to bless you by turning every one of you from your wickedness.”
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.