1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. (3 Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“6 Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘ 8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“9 A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!10 Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“
— Co člověka znesvěcuje
14 Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.16 Kdo má uši k slyšení, slyš!“ 17 Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.18 Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.20 A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.21 Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,22 cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.23 Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“
— Víra syrofenické ženy
24 Vstal a odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;25 hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;26 a ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.27 On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“28 Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“29 Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“30 Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.
— Uzdravení hluchoněmého
31 Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.32 Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.33 Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,34 vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘35 I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.36 Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.37 Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“
English Standard Version
Traditions and Commandments
1Now when the Pharisees gathered to him, with some of the scribes who had come from Jerusalem,2they saw that some of his disciples ate with hands that were defiled, that is, unwashed.3(For the Pharisees and all the Jews do not eat unless they wash their hands properly,* holding to the tradition of the elders,4and when they come from the marketplace, they do not eat unless they wash.* And there are many other traditions that they observe, such as the washing of cups and pots and copper vessels and dining couches.*)5And the Pharisees and the scribes asked him, “Why do your disciples not walk according to the tradition of the elders, but eat with defiled hands?”6And he said to them, “Well did Isaiah prophesy of you hypocrites, as it is written, “‘This people honors me with their lips, but their heart is far from me;7in vain do they worship me, teaching as doctrines the commandments of men.’8You leave the commandment of God and hold to the tradition of men.”9And he said to them, “You have a fine way of rejecting the commandment of God in order to establish your tradition!10For Moses said, ‘Honor your father and your mother’; and, ‘Whoever reviles father or mother must surely die.’11But you say, ‘If a man tells his father or his mother, “Whatever you would have gained from me is Corban”’ (that is, given to God)*—12then you no longer permit him to do anything for his father or mother,13thus making void the word of God by your tradition that you have handed down. And many such things you do.”
What Defiles a Person
14And he called the people to him again and said to them, “Hear me, all of you, and understand:15There is nothing outside a person that by going into him can defile him, but the things that come out of a person are what defile him.”*17And when he had entered the house and left the people, his disciples asked him about the parable.18And he said to them, “Then are you also without understanding? Do you not see that whatever goes into a person from outside cannot defile him,19since it enters not his heart but his stomach, and is expelled?”* (Thus he declared all foods clean.)20And he said, “What comes out of a person is what defiles him.21For from within, out of the heart of man, come evil thoughts, sexual immorality, theft, murder, adultery,22coveting, wickedness, deceit, sensuality, envy, slander, pride, foolishness.23All these evil things come from within, and they defile a person.”
The Syrophoenician Woman’s Faith
24And from there he arose and went away to the region of Tyre and Sidon.* And he entered a house and did not want anyone to know, yet he could not be hidden.25But immediately a woman whose little daughter had an unclean spirit heard of him and came and fell down at his feet.26Now the woman was a Gentile, a Syrophoenician by birth. And she begged him to cast the demon out of her daughter.27And he said to her, “Let the children be fed first, for it is not right to take the children’s bread and throw it to the dogs.”28But she answered him, “Yes, Lord; yet even the dogs under the table eat the children’s crumbs.”29And he said to her, “For this statement you may go your way; the demon has left your daughter.”30And she went home and found the child lying in bed and the demon gone.
Jesus Heals a Deaf Man
31Then he returned from the region of Tyre and went through Sidon to the Sea of Galilee, in the region of the Decapolis.32And they brought to him a man who was deaf and had a speech impediment, and they begged him to lay his hand on him.33And taking him aside from the crowd privately, he put his fingers into his ears, and after spitting touched his tongue.34And looking up to heaven, he sighed and said to him, “Ephphatha,” that is, “Be opened.”35And his ears were opened, his tongue was released, and he spoke plainly.36And Jesus* charged them to tell no one. But the more he charged them, the more zealously they proclaimed it.37And they were astonished beyond measure, saying, “He has done all things well. He even makes the deaf hear and the mute speak.”
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.