1 I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily, 2 jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,3 rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile,4 abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.
— Předpověď narození Jana Křtitele
5 Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.6 Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.7 Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku. 8 Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,9 připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.10 Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.11 Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.12 Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.13 Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14 Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. 15 Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. 16 A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; 17 sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“ 18 Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“19 Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.20 Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“ 21 Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.23 Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů. 24 Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:25 “Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“
— Předpověď narození Ježíšova
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.28 Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“29 Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.30 Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.33 Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“34 Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“35 Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.37 Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“38 Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.
— Setkání Marie a Alžběty
39 V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.40 Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým42 a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.43 Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?44 Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.45 A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“
— Mariin chvalozpěv
46 Maria řekla: „Duše má velebí Pána 47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, 48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, 49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno 50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. 51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; 52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, 53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, 55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“ 56 Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
— Narození Jana Křtitele
57 Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.58 A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.59 Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.60 Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“61 Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“62 Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.63 On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili.64 Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.65 Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.66 Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
— Chvalozpěv Zachariášův
67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil: 68 „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid 69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka, 70 jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna; 71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, 72 slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, 73 na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,74 abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu 75 jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života. 76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu 77 a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, 78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, 79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“ 80 Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
English Standard Version
Dedication to Theophilus
1Inasmuch as many have undertaken to compile a narrative of the things that have been accomplished among us,2just as those who from the beginning were eyewitnesses and ministers of the word have delivered them to us,3it seemed good to me also, having followed all things closely for some time past, to write an orderly account for you, most excellent Theophilus,4that you may have certainty concerning the things you have been taught.
Birth of John the Baptist Foretold
5In the days of Herod, king of Judea, there was a priest named Zechariah,* of the division of Abijah. And he had a wife from the daughters of Aaron, and her name was Elizabeth.6And they were both righteous before God, walking blamelessly in all the commandments and statutes of the Lord.7But they had no child, because Elizabeth was barren, and both were advanced in years.8Now while he was serving as priest before God when his division was on duty,9according to the custom of the priesthood, he was chosen by lot to enter the temple of the Lord and burn incense.10And the whole multitude of the people were praying outside at the hour of incense.11And there appeared to him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.12And Zechariah was troubled when he saw him, and fear fell upon him.13But the angel said to him, “Do not be afraid, Zechariah, for your prayer has been heard, and your wife Elizabeth will bear you a son, and you shall call his name John.14And you will have joy and gladness, and many will rejoice at his birth,15for he will be great before the Lord. And he must not drink wine or strong drink, and he will be filled with the Holy Spirit, even from his mother’s womb.16And he will turn many of the children of Israel to the Lord their God,17and he will go before him in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just, to make ready for the Lord a people prepared.”18And Zechariah said to the angel, “How shall I know this? For I am an old man, and my wife is advanced in years.”19And the angel answered him, “I am Gabriel. I stand in the presence of God, and I was sent to speak to you and to bring you this good news.20And behold, you will be silent and unable to speak until the day that these things take place, because you did not believe my words, which will be fulfilled in their time.”21And the people were waiting for Zechariah, and they were wondering at his delay in the temple.22And when he came out, he was unable to speak to them, and they realized that he had seen a vision in the temple. And he kept making signs to them and remained mute.23And when his time of service was ended, he went to his home.24After these days his wife Elizabeth conceived, and for five months she kept herself hidden, saying,25“Thus the Lord has done for me in the days when he looked on me, to take away my reproach among people.”
Birth of Jesus Foretold
26In the sixth month the angel Gabriel was sent from God to a city of Galilee named Nazareth,27to a virgin betrothed* to a man whose name was Joseph, of the house of David. And the virgin’s name was Mary.28And he came to her and said, “Greetings, O favored one, the Lord is with you!”*29But she was greatly troubled at the saying, and tried to discern what sort of greeting this might be.30And the angel said to her, “Do not be afraid, Mary, for you have found favor with God.31And behold, you will conceive in your womb and bear a son, and you shall call his name Jesus.32He will be great and will be called the Son of the Most High. And the Lord God will give to him the throne of his father David,33and he will reign over the house of Jacob forever, and of his kingdom there will be no end.”34And Mary said to the angel, “How will this be, since I am a virgin?”*35And the angel answered her, “The Holy Spirit will come upon you, and the power of the Most High will overshadow you; therefore the child to be born* will be called holy—the Son of God.36And behold, your relative Elizabeth in her old age has also conceived a son, and this is the sixth month with her who was called barren.37For nothing will be impossible with God.”38And Mary said, “Behold, I am the servant* of the Lord; let it be to me according to your word.” And the angel departed from her.
Mary Visits Elizabeth
39In those days Mary arose and went with haste into the hill country, to a town in Judah,40and she entered the house of Zechariah and greeted Elizabeth.41And when Elizabeth heard the greeting of Mary, the baby leaped in her womb. And Elizabeth was filled with the Holy Spirit,42and she exclaimed with a loud cry, “Blessed are you among women, and blessed is the fruit of your womb!43And why is this granted to me that the mother of my Lord should come to me?44For behold, when the sound of your greeting came to my ears, the baby in my womb leaped for joy.45And blessed is she who believed that there would be* a fulfillment of what was spoken to her from the Lord.”
Mary’s Song of Praise: The Magnificat
46And Mary said, “My soul magnifies the Lord,47and my spirit rejoices in God my Savior,48for he has looked on the humble estate of his servant. For behold, from now on all generations will call me blessed;49for he who is mighty has done great things for me, and holy is his name.50And his mercy is for those who fear him from generation to generation.51He has shown strength with his arm; he has scattered the proud in the thoughts of their hearts;52he has brought down the mighty from their thrones and exalted those of humble estate;53he has filled the hungry with good things, and the rich he has sent away empty.54He has helped his servant Israel, in remembrance of his mercy,55as he spoke to our fathers, to Abraham and to his offspring forever.”56And Mary remained with her about three months and returned to her home.
The Birth of John the Baptist
57Now the time came for Elizabeth to give birth, and she bore a son.58And her neighbors and relatives heard that the Lord had shown great mercy to her, and they rejoiced with her.59And on the eighth day they came to circumcise the child. And they would have called him Zechariah after his father,60but his mother answered, “No; he shall be called John.”61And they said to her, “None of your relatives is called by this name.”62And they made signs to his father, inquiring what he wanted him to be called.63And he asked for a writing tablet and wrote, “His name is John.” And they all wondered.64And immediately his mouth was opened and his tongue loosed, and he spoke, blessing God.65And fear came on all their neighbors. And all these things were talked about through all the hill country of Judea,66and all who heard them laid them up in their hearts, saying, “What then will this child be?” For the hand of the Lord was with him.
Zechariah’s Prophecy
67And his father Zechariah was filled with the Holy Spirit and prophesied, saying,68“Blessed be the Lord God of Israel, for he has visited and redeemed his people69and has raised up a horn of salvation for us in the house of his servant David,70as he spoke by the mouth of his holy prophets from of old,71that we should be saved from our enemies and from the hand of all who hate us;72to show the mercy promised to our fathers and to remember his holy covenant,73the oath that he swore to our father Abraham, to grant us74that we, being delivered from the hand of our enemies, might serve him without fear,75in holiness and righteousness before him all our days.76And you, child, will be called the prophet of the Most High; for you will go before the Lord to prepare his ways,77to give knowledge of salvation to his people in the forgiveness of their sins,78because of the tender mercy of our God, whereby the sunrise shall visit us* from on high79to give light to those who sit in darkness and in the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.”80And the child grew and became strong in spirit, and he was in the wilderness until the day of his public appearance to Israel.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.