1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností. 2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. 3 Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru. 4 Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy. 5 Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy. 6 Propastnou tůň jsi přikryl jako šatem. Nad horami stály vody; 7 pohrozils a na útěk se daly, rozutekly se před tvým hromovým hlasem. 8 Když vystoupila horstva, klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil. 9 Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi. 10 Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou. 11 Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň. 12 Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech. 13 Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. 14 Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. 15 Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly. 16 Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil. 17 A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp. 18 Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany. 19 Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit. 20 Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří; 21 lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy. 22 Slunce vychází a stahují se, v doupatech se ukládají k odpočinku. 23 Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera. 24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů. 25 Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých, 26 plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl. 27 A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm; 28 rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým. 29 Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí. 30 Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země. 31 Hospodinova sláva potrvá věčně! Hospodin se bude radovat ze svého díla. 32 Shlédne na zemi a ta se třese, dotkne se hor a kouří se z nich. 33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu. 34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost. 35 Kéž hříšníci vymizí ze země, kéž svévolníci nejsou! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Haleluja.
English Standard Version
O Lord My God, You Are Very Great
1Bless the Lord, O my soul! O Lord my God, you are very great! You are clothed with splendor and majesty,2covering yourself with light as with a garment, stretching out the heavens like a tent.3He lays the beams of his chambers on the waters; he makes the clouds his chariot; he rides on the wings of the wind;4he makes his messengers winds, his ministers a flaming fire.5He set the earth on its foundations, so that it should never be moved.6You covered it with the deep as with a garment; the waters stood above the mountains.7At your rebuke they fled; at the sound of your thunder they took to flight.8The mountains rose, the valleys sank down to the place that you appointed for them.9You set a boundary that they may not pass, so that they might not again cover the earth.10You make springs gush forth in the valleys; they flow between the hills;11they give drink to every beast of the field; the wild donkeys quench their thirst.12Beside them the birds of the heavens dwell; they sing among the branches.13From your lofty abode you water the mountains; the earth is satisfied with the fruit of your work.14You cause the grass to grow for the livestock and plants for man to cultivate, that he may bring forth food from the earth15and wine to gladden the heart of man, oil to make his face shine and bread to strengthen man’s heart.16The trees of the Lord are watered abundantly, the cedars of Lebanon that he planted.17In them the birds build their nests; the stork has her home in the fir trees.18The high mountains are for the wild goats; the rocks are a refuge for the rock badgers.19He made the moon to mark the seasons;* the sun knows its time for setting.20You make darkness, and it is night, when all the beasts of the forest creep about.21The young lions roar for their prey, seeking their food from God.22When the sun rises, they steal away and lie down in their dens.23Man goes out to his work and to his labor until the evening.24O Lord, how manifold are your works! In wisdom have you made them all; the earth is full of your creatures.25Here is the sea, great and wide, which teems with creatures innumerable, living things both small and great.26There go the ships, and Leviathan, which you formed to play in it.*27These all look to you, to give them their food in due season.28When you give it to them, they gather it up; when you open your hand, they are filled with good things.29When you hide your face, they are dismayed; when you take away their breath, they die and return to their dust.30When you send forth your Spirit,* they are created, and you renew the face of the ground.31May the glory of the Lord endure forever; may the Lord rejoice in his works,32who looks on the earth and it trembles, who touches the mountains and they smoke!33I will sing to the Lord as long as I live; I will sing praise to my God while I have being.34May my meditation be pleasing to him, for I rejoice in the Lord.35Let sinners be consumed from the earth, and let the wicked be no more! Bless the Lord, O my soul! Praise the Lord!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.