1 Chci tím říci, že Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjamínova.2 Bůh nezavrhl svůj lid, který si předem vyhlédl. Nevíte z Písma, jak si Eliáš Bohu naříká na Izrael?3 ‚Hospodine, proroky tvé pobili a oltáře tvé pobořili, já jediný jsem zůstal, a také mně ukládají o život!‘4 Jakou však dostal odpověď? ‚Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.‘5 A tak i nyní je tu zbytek lidu vyvolený z milosti.6 Když z milosti, tedy ne na základě skutků – jinak by milost nebyla milostí. 7 Co z toho plyne? Izrael nedosáhl, oč usiluje. Dosáhli toho jen vyvolení z Izraele, ale ostatní zůstali zatvrzelí,8 jak je psáno: ‚Bůh otupil jejich mysl, dal jim oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.‘ 9 A David praví: ‚Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou, 10 ať se jim oči zatmějí, aby neviděli, a jejich šíje ať je navždy sehnutá.‘ 11 Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů.12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí? 13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom,14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení.15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!16 Je-li první chléb zasvěcen, je svatý všechen chléb; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve. 17 Jestliže však některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a bereš sílu z kořene ušlechtilé olivy,18 nevynášej se nad ty větve! Začneš-li se vynášet, vzpomeň si, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen nese tebe!19 Řekneš snad: Ty větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.20 Dobře. Byly vylomeny pro svou nevěru, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, tím spíše neušetří tebe!22 Považ dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří odpadli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat,23 oni však, nesetrvají-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc naroubovat je znovu.24 Jestliže tys byl vyťat ze své plané olivy a proti přírodě naroubován na ušlechtilou olivu, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří! 25 Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Přijde ze Siónu vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost; 27 to bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy.‘ 28 Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce.29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.30 Jako vy jste kdysi Boha neposlouchali, nyní však jste došli slitování pro jejich neposlušnost,31 tak i oni nyní upadli v neposlušnost, aby také došli slitování, jakého se dostalo vám.32 Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval. 33 Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!34 ‚Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?‘35 ‚Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?‘36 Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.
English Standard Version
The Remnant of Israel
1I ask, then, has God rejected his people? By no means! For I myself am an Israelite, a descendant of Abraham,* a member of the tribe of Benjamin.2God has not rejected his people whom he foreknew. Do you not know what the Scripture says of Elijah, how he appeals to God against Israel?3“Lord, they have killed your prophets, they have demolished your altars, and I alone am left, and they seek my life.”4But what is God’s reply to him? “I have kept for myself seven thousand men who have not bowed the knee to Baal.”5So too at the present time there is a remnant, chosen by grace.6But if it is by grace, it is no longer on the basis of works; otherwise grace would no longer be grace.7What then? Israel failed to obtain what it was seeking. The elect obtained it, but the rest were hardened,8as it is written, “God gave them a spirit of stupor, eyes that would not see and ears that would not hear, down to this very day.”9And David says, “Let their table become a snare and a trap, a stumbling block and a retribution for them;10let their eyes be darkened so that they cannot see, and bend their backs forever.”
Gentiles Grafted In
11So I ask, did they stumble in order that they might fall? By no means! Rather, through their trespass salvation has come to the Gentiles, so as to make Israel jealous.12Now if their trespass means riches for the world, and if their failure means riches for the Gentiles, how much more will their full inclusion* mean!13Now I am speaking to you Gentiles. Inasmuch then as I am an apostle to the Gentiles, I magnify my ministry14in order somehow to make my fellow Jews jealous, and thus save some of them.15For if their rejection means the reconciliation of the world, what will their acceptance mean but life from the dead?16If the dough offered as firstfruits is holy, so is the whole lump, and if the root is holy, so are the branches.17But if some of the branches were broken off, and you, although a wild olive shoot, were grafted in among the others and now share in the nourishing root* of the olive tree,18do not be arrogant toward the branches. If you are, remember it is not you who support the root, but the root that supports you.19Then you will say, “Branches were broken off so that I might be grafted in.”20That is true. They were broken off because of their unbelief, but you stand fast through faith. So do not become proud, but fear.21For if God did not spare the natural branches, neither will he spare you.22Note then the kindness and the severity of God: severity toward those who have fallen, but God’s kindness to you, provided you continue in his kindness. Otherwise you too will be cut off.23And even they, if they do not continue in their unbelief, will be grafted in, for God has the power to graft them in again.24For if you were cut from what is by nature a wild olive tree, and grafted, contrary to nature, into a cultivated olive tree, how much more will these, the natural branches, be grafted back into their own olive tree.
The Mystery of Israel’s Salvation
25Lest you be wise in your own sight, I do not want you to be unaware of this mystery, brothers:* a partial hardening has come upon Israel, until the fullness of the Gentiles has come in.26And in this way all Israel will be saved, as it is written, “The Deliverer will come from Zion, he will banish ungodliness from Jacob”;27“and this will be my covenant with them when I take away their sins.”28As regards the gospel, they are enemies for your sake. But as regards election, they are beloved for the sake of their forefathers.29For the gifts and the calling of God are irrevocable.30For just as you were at one time disobedient to God but now have received mercy because of their disobedience,31so they too have now been disobedient in order that by the mercy shown to you they also may now* receive mercy.32For God has consigned all to disobedience, that he may have mercy on all.33Oh, the depth of the riches and wisdom and knowledge of God! How unsearchable are his judgments and how inscrutable his ways!34“For who has known the mind of the Lord, or who has been his counselor?”35“Or who has given a gift to him that he might be repaid?”36For from him and through him and to him are all things. To him be glory forever. Amen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.