— Slovo králi Sidkijášovi - Pro Jeruzalém už není naděje. Bude dobyt Babylóňany, ale králi Sidkijášovi je dána vyhlídka, že si zachrání aspoň holý život.
1 Slovo, které se stalo od Hospodina, k Jeremjášovi, když Nebúkadnesar, král babylónský, a všechno jeho vojsko a všechna království země ovládaná jeho rukou i všechny národy bojovali proti Jeruzalému a proti všem jeho městům:2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jdi a řekni Sidkijášovi, králi judskému: Toto praví Hospodin: Hle, vydám toto město do rukou babylónského krále a ten je vypálí.3 Ani ty mu z rukou neunikneš. Určitě budeš chycen, budeš mu vydán do rukou. Pohlédneš babylónskému králi do očí a on s tebou bude mluvit ústy k ústům. Přijdeš do Babylónu.4 Ale slyš slovo Hospodinovo, Sidkijáši, králi judský, toto o tobě praví Hospodin: Nezemřeš mečem,5 zemřeš pokojně. Jako spalovali vonné látky k poctě tvých otců, králů dřívějších, kteří byli před tebou, tak je budou spalovat i tobě. Budou nad tebou naříkat: ‚Běda, pane!‘ Já jsem promluvil to slovo, je výrok Hospodinův.“ 6 Prorok Jeremjáš mluvil v Jeruzalémě k Sidkijášovi, králi judskému, všechna tato slova.7 Vojsko babylónského krále bojovalo proti Jeruzalému a proti všem zbylým judským městům, proti Lakíši a Azece; z opevněných judských měst zůstala jen tato města.
— Zákon o otrocích porušen - Hospodina nelze oklamat. Chvilková poslušnost neodvrátí soud.
8 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když král Sidkijáš uzavřel s veškerým lidem v Jeruzalémě smlouvu o vyhlášení svobody:9 „Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru.“10 Všichni velmožové i všechen lid, kteří přistoupili k smlouvě, uposlechli a každý propustil svého otroka i svou otrokyni na svobodu, takže jim už nesloužili. Uposlechli a propustili je.11 Ale potom zas obrátili a donutili k návratu otroky a otrokyně, které propustili na svobodu. Podmanili si je opět za otroky a otrokyně. 12 I stalo se od Hospodina k Jeremjášovi slovo Hospodinovo.13 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví:14 ‚Koncem sedmého roku propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodal. Bude ti sloužit šest let a pak ho propustíš od sebe na svobodu.‘ Ale vaši otcové mě neposlechli a nenaklonili ucho.15 Vy jste dnes obrátili a učinili jste, co je správné v mých očích, když jste každý vyhlásil svému bližnímu volnost. Smlouvu jste uzavřeli přede mnou v domě, který se nazývá mým jménem.16 Ale pak jste opět obrátili a mé jméno jste znesvětili. Donutili jste k návratu každý svého otroka a otrokyni, které jste propustili na svobodu. Podmanili jste si je opět, aby byli vašimi otroky a otrokyněmi. 17 Proto Hospodin praví toto: Protože jste mě neuposlechli a nevyhlásili každý svobodu svému bratru a bližnímu, hle, vyhlašuji proti vám, je výrok Hospodinův, volnost meči, moru a hladu. Učiním vás obrazem hrůzy pro všechna království země.18 Vydám muže, kteří přestupují mou smlouvu, kteří neplní slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli. Rozťali býčka na dvě poloviny a prošli mezi jeho díly.19Velmožové judští i velmožové jeruzalémští, dvořané i kněží a všechen lid země prošli mezi díly býčka.20 Vydám je do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu.21 I Sidkijáše, krále judského, a jeho velmože vydám do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život, do rukou vojska babylónského krále, které od vás odtáhlo.22 Hle, dám příkaz, je výrok Hospodinův, a přivedu je zpět na toto město. Budou proti němu bojovat, dobudou je a vypálí je. Z judských měst učiním zpustošený kraj, budou bez obyvatele.“
Nya Levande Bibeln
Sidkia ska landsförvisas
1Detta budskap kom till Jeremia från Herren, när Nebukadnessar, kungen i Babylon, och alla hans arméer från de olika rikena i hans imperium låg i strid med Jerusalem och Juda städer:2Gå och säg till Sidkia, kungen i Juda, att Herren säger: Jag ska ge den här staden till kungen i Babylon, och han ska bränna den.3Du ska inte kunna fly. Du kommer att bli tillfångatagen och förd inför kungen i Babylon, och han ska döma dig och låta föra bort dig till fångenskap i Babylon.4Men hör här, Sidkia, kung över Juda! Herren säger att du inte kommer att bli dödad av svärd.5Du ska få dö lugnt och stilla bland ditt folk. De ska tända rökelse till ditt minne, precis som de gjorde för dina förfäder. De ska sörja dig och säga: "Ve oss, vår kung är död!" Detta har jag bestämt, säger Herren.6Jeremia meddelade alltså kung Sidkia detta.7Just då belägrade de babyloniska trupperna Jerusalem, Lakis och Aseka, som var de enda befästa städer som ännu inte fallit.
Påbudet att frige slavar
8Detta budskap kom till Jeremia från Herren, sedan Sidkia, kungen i Juda, hade befriat alla slavar i Jerusalem.9Kungen hade nämligen gett befallning om att alla skulle frige sina judiska slavar, både kvinnor och män. Han hade sagt att ingen skulle vara herre över en annan, utan att alla bland Guds folk var bröder.10Furstarna och allt folket hade lytt kungens befallning och frigett sina slavar, men bara tillfälligt,11för de ändrade sig och gjorde dem till slavar igen efter en tid.12Detta är anledningen till att Herren gav följande budskap till Jerusalem.13Herren, Israels Gud, säger: Jag ingick ett förbund med era förfäder för länge sedan, när jag ledde dem ut ur deras slaveri i Egypten.14Jag bestämde att judiska slavar skulle friges efter sex års tjänst. Men det blev inte så.15Nu har ni nyligen kommit på bättre tankar och börjat handla efter min vilja. I mitt tempel lovade ni högtidligt att frige era judiska bröder.16Men nu vägrar ni och vanärar mitt namn genom att bryta ert löfte och förslava dem igen.17Därför att ni inte vill lyssna till mig och frige dem, ska jag "släppa er fria" att dö genom krig, hungersnöd och epidemier, säger Herren. Jag ska sprida er som flyktingar över hela världen.18När ni nu har brutit mot dessa befallningar i mitt förbund, ska jag hugga itu er, precis som ni hugger itu en kalv och går mellan dess båda halvor för att bekräfta ett löfte. Ja, jag ska slakta er, vare sig ni är furstar, hovmän, präster eller vanligt folk, för ni har brutit ert löfte.20Jag ska utlämna er åt era fiender, och de ska döda er. Jag ska mata gamar och vilda djur med era döda kroppar.21Och jag ska överlämna Sidkia, kungen i Juda, och hans ämbetsmän till den babyloniske kungens armé, även om den tillfälligt har lämnat staden.22Jag ska kalla tillbaka de babyloniska trupperna, och de ska belägra staden, inta och bränna den. Jag ska se till att Juda städer blir fullständigt fördärvade och lämnade öde, utan en enda levande varelse.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.