2.Samuel 2 | Český ekumenický překlad Nya Levande Bibeln

2.Samuel 2 | Český ekumenický překlad

DAVID V CHEBRÓNU - — David a Íš-bóšet - David se stane králem v Judsku, Íš-bóšet v Izraeli. Boj mezi domem Saulovým a Davidovým pokračuje.

1 Potom se David doptával Hospodina: „Mám vystoupit do některého judského města?“ Hospodin mu řekl: „Vystup.“ David se tázal: „Kam mám vystoupit?“ On řekl: „Do Chebrónu.“ 2 David tam tedy vystoupil i se svými dvěma ženami, s Achínoamou Jizreelskou a s Abígajilou, ženou po Nábalovi Karmelském. 3 Také své muže, kteří byli s ním, přivedl David i s jejich rodinami. Usadili se v městech chebrónských. 4 I přišli judští muži a pomazali tam Davida za krále nad domem judským. Potom bylo Davidovi oznámeno: „Muži z Jábeše v Gileádu, ti pochovali Saula.“ 5 David poslal k mužům v Jábeši v Gileádu posly se vzkazem: „Jste Hospodinovi požehnaní. Prokázali jste milosrdenství svému pánu Saulovi tím, že jste ho pochovali. 6 Nechť nyní Hospodin prokáže milosrdenství a věrnost vám. I já vám budu prokazovat dobro za to, co jste učinili. 7 Teď jednejte rozhodně a buďte stateční. Váš pán Saul zemřel; avšak rovněž mne pomazal dům judský za krále nad sebou.“ 8 Ale Abnér, syn Nérův, velitel Saulova vojska, vzal Íš-bóšeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu. 9 Ustanovil ho králem Gileádu, Ašúrců a Jizreelu i nad Efrajimem, Benjamínem a celým Izraelem. 10 Íš-bóšetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když začal nad Izraelem kralovat. Kraloval dva roky. Za Davidem stál pouze dům judský. 11 David byl v Chebrónu králem nad domem judským celkem sedm let a šest měsíců. 12 Když Abnér, syn Nérův, vytáhl se služebníky Íš-bóšeta, syna Saulova, z Machanajimu do Gibeónu, 13 vytáhl také Jóab, syn Serújin, a Davidovi služebníci. Narazili na sebe u Gibeónského rybníka. Usadili se u rybníka, jedni z jedné, druzí z druhé strany rybníka. 14 Abnér navrhl Jóabovi: „Ať nastoupí družiny a uspořádají před námi bojové hry.“ Jóab souhlasil: „Ať nastoupí.“ 15 Nastoupili tedy proti sobě ve stejném počtu, dvanáct za Benjamína, za Íš-bóšeta, syna Saulova, a dvanáct ze služebníků Davidových. 16 Jeden druhého uchopil za hlavu a vrazil mu do boku dýku. Tak padli zároveň. Ono místo bylo nazváno Chelkat-súrím a leží v Gibeónu. 17 Onoho dne se strhl velmi tuhý boj. Abnér s izraelskými muži byl Davidovými služebníky poražen. 18 Byli tam i tři Serújini synové Jóab, Abíšaj a Asáel. Asáel byl hbitých nohou jako gazela na poli. 19 Pronásledoval Abnéra a neodbočoval od něho vpravo ani vlevo. 20 Abnér se k němu obrátil a tázal se: „Ty jsi Asáel?“ On odvětil: „Jsem.“ 21 Abnér mu řekl: „Odboč vpravo nebo vlevo, zmocni se někoho z družiny a vezmi si jeho výzbroj.“ Ale Asáel od něho nechtěl uhnout. 22 Abnér domlouval Asáelovi ještě jednou: „Uhni ode mne; proč tě mám srazit k zemi? Jak bych se mohl podívat na tvého bratra Jóaba?“ 23 Protože odmítal uhnout, vrazil mu Abnér pod žebra kopí a kopí jím projelo. I padl tam a na místě zemřel. Každý, kdo přijde k místu, kde Asáel padl a zemřel, zůstane stát. 24 Jóab s Abíšajem pronásledovali Abnéra. Když slunce zapadlo, přišli k pahorku Amě naproti Gíachu, směrem ke Gibeónské poušti. 25 Benjamínovci se shromáždili k Abnérovi a v jednom šiku zaujali postavení na vrcholu jednoho pahorku. 26 Abnér zavolal na Jóaba: „Což musí meč požírat nepřetržitě? Nevíš, že nakonec zůstává jen hořkost? Kdy konečně poručíš lidu, aby se vrátil a nehonil své bratry?“ 27 Jóab odpověděl: „Jakože živ je Bůh, kdybys byl nepromluvil, byl by se lid stáhl a přestal honit jeden druhého teprve ráno.“ 28 Jóab dal zatroubit na polnici, všechen lid se zastavil a Izraele už nepronásledoval. Dál již nebojovali. 29 Abnér a jeho muži šli po celou tu noc pustinou, přešli Jordán, prošli celý Bitrón, až přišli do Machanajimu. 30 Když se Jóab vrátil a přestal Abnéra honit, shromáždil všechen lid. Z Davidových služebníků pohřešili devatenáct mužů a Asáela. 31 Z Benjamínců a z mužů Abnérových zemřelo tři sta šedesát mužů, které pobili Davidovi služebníci. 32 Asáela přenesli a pochovali v hrobě jeho otce v Betlémě. Jóab šel se svými muži po celou noc; svítání je zastihlo v Chebrónu.
Nya Levande Bibeln

Juda kröner David till kung

1 Efter en tid frågade David Herren: "Ska jag flytta tillbaka till Juda?"Och Herren svarade: "Ja!""Till vilken stad ska jag flytta?" Herren svarade: "Till Hebron." 2 David flyttade då dit med sina båda hustrur, Ahinoam från Jisreel och Abigail, Nabals änka från Karmel. 3 Han tog också med sig sina män och deras familjer dit. 4 Styresmännen i Juda kom till Hebron. De smorde David med olja och krönte honom till kung över hela Juda. När David hörde att männen i Jabes i Gilead hade begravt Saul, 5 skickade han dem detta budskap: "Herren ska välsigna er för den heder ni visat mot er kung. 6 Herren ska vara trofast mot er och belöna er, och det ska jag också göra därför att ni handlat som ni gjort. 7 Fortsätt att vara starka och modiga. Saul är död, men Juda har smort mig till er kung."

Abner kröner Is-Boset till kung

8 Men Abner, Ners son och Sauls befälhavare, hade gått till Mahanaim för att kröna Sauls son Is-Boset till kung. 9 Is-Boset blev kung över Gilead, Asur, Jisreel, Efraim, Benjamins stam och resten av Israel. 10 Han var fyrtio år gammal när han blev kung, och han regerade i Mahanaim i två år.

Inbördeskrig

12 En dag ledde Abner några av Is-Bosets trupper från Mahanaim till Gibeon. 13 Joab, Serujas son, ledde Davids trupper, och de möttes vid Gibeons damm. Där slog de sig ner mitt emot varandra på var sin sida om dammen. 14 Sedan föreslog Abner Joab: "Vi låter några av våra män mötas man mot man!"Joab gick med på det, 15 och tolv män utvaldes från var sida till en strid på liv och död. 16 Var och en grep sin motståndare i håret och stack sitt svärd i hans sida. Alla dog. Platsen har sedan dess kallats Svärdsåkern. 17 De två arméerna började sedan att bekämpa varandra. Striden blev hård, men Abner och Israels män besegrades av Joab och Davids trupper. 18 Joabs bröder Abisai och Asael var också med i striden. Asael kunde springa snabbt som en hjort, 19 och han började förfölja Abner. Han stannade inte för något utan fortsatte med blicken hela tiden fäst vid Abner. 20 Abner vände sig om och ropade: "Är det du, Asael?""Ja, det är det", ropade Asael tillbaka. 21 "Jaga någon annan, ta någon av de yngre! " skrek Abner. Men Asael fortsatte att förfölja honom. 22 Då ropade Abner: "Ge dig iväg härifrån! Jag skulle aldrig kunna se din bror Joab i ögonen om jag var tvungen att döda dig!" 23 Men Asael vägrade vända om, så Abner genomborrade honom med bakänden av sitt spjut. Det gick rakt igenom hans kropp och kom ut i ryggen. Asael föll till marken och dog omedelbart. Alla stannade upp när de passerade platsen där han låg. 24 Nu började Joab och Abisai jaga Abner. Solen höll just på att gå ner när de kom till Ammakullen nära Gia, längs vägen till Gibeonöknen. 25 Abners trupper från Benjamins stam grupperade sig på kullens topp, 26 och Abner ropade ner till Joab: "Måste vi fortsätta att döda varandra i evighet? Hur länge ska du vänta innan du befaller dina män att sluta döda sina bröder?" 27 Joab ropade tillbaka: "Jag svär vid Gud att om du inte hade sagt något skulle vi ha fortsatt ända till morgonen." 28 Han blåste i sin trumpet, och hans män slutade jaga Israels trupper och striden upphörde. 29 Den natten återvände Abner och hans män genom Hedmarken och över Jordanfloden, och de marscherade utan uppehåll ända till Mahanaim. 30 Joab och hans män återvände också hem, och när de räknade styrkorna saknades bara nitton man, förutom Asael. 31 Men själva hade de dödat trehundrasextio män från Benjamins stam som hade varit med Abner. 32 Joab och hans män tog med sig Asaels kropp till Betlehem och begravde honom bredvid hans far. Sedan gick de hela natten och nådde fram till Hebron i gryningen.