— Elijášův zápas na Karmelu - Elijáš vítězí nad kněžími Baalovými a dokazuje, že jen Hospodin je Bohem.
1 Po mnoha dnech, třetího roku, se stalo slovo Hospodinovo k Elijášovi: „Jdi a ukaž se Achabovi, chci dát zemi déšť.“2 Elijáš tedy šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří se rozmohl hlad.3 Achab si zavolal Obadjáše, správce domu. Obadjáš se velice bál Hospodina.4 Když dala Jezábel vyhladit Hospodinovy proroky, ujal se Obadjáš sta proroků, schoval je po padesáti mužích v jeskyni a opatřoval je chlebem a vodou.5 Achab Obadjášovi řekl: „Jdi ke všem vodním pramenům a ke všem potokům v zemi; snad se najde tráva, abychom uživili koně a mezky a nemuseli porážet dobytek.“6 Rozdělili si zemi, aby ji prošli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám jinou cestou. 7 Když byl Obadjáš na cestě, hle, Elijáš mu jde vstříc. Obadjáš ho zpozoroval, padl na tvář a zvolal: „Jsi to ty, Elijáši, můj pane?“8Odvětil mu: „Jsem. Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.“9 Obadjáš řekl: „Čím jsem zhřešil, že vydáváš svého služebníka do rukou Achabovi, aby mě usmrtil?10 Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není pronároda ani království, kam by můj pán nebyl poslal, aby tě vyhledal. Když řekli: ‚Není tady,‘ museli v tom království nebo pronárodu odpřisáhnout, že tě nenašli.11 A ty nyní říkáš: ‚Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.‘12 Stane se, že já od tebe odejdu a Hospodinův duch tě odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj služebník se přece od mládí bojí Hospodina!13 Což mému pánu nebylo oznámeno, co jsem udělal, když Jezábel vraždila Hospodinovy proroky? Sto mužů z Hospodinových proroků jsem schoval po padesáti mužích v jeskyni a opatřoval je chlebem a vodou.14 A ty nyní říkáš: ‚Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.‘ Vždyť mě zabije!“ 15 Elijáš mu řekl: „Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož jsem službách, že se dnes před ním ukážu.“16 Obadjáš šel tedy naproti Achabovi a oznámil mu to. Achab šel Elijášovi naproti. 17 Když Achab uviděl Elijáše, řekl mu: „Jsi to ty, jenž uvádíš do zkázy Izraele?“18 Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce tím, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za baaly.19 Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.“ 20 Achab tedy obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel.21 Tu přistoupil Elijáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo.22Elijáš dále řekl lidu: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám, ale Baalových proroků je čtyři sta padesát.23 Ať nám dají dva býky. Oni ať si vyberou jednoho býka, ať ho rozsekají na kusy a položí na dříví, ale oheň ať nezakládají. Já udělám totéž s druhým býkem: dám ho na dříví, ale oheň nezaložím.24 Vzývejte pak jména svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč.“25 Elijáš vyzval Baalovy proroky: „Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!“26 Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: „Baale, odpověz nám!“ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.27 V poledne se jim Elijáš začal posmívat: „Volejte co nejhlasitěji, vždyť je to bůh! Třeba je zamyšlen nebo má nucení anebo odcestoval. Snad spí, ať se probudí!“28 Oni volali co nejhlasitěji a zasazovali si podle svého obyčeje rány meči a oštěpy, až je polévala krev.29Minulo poledne a oni ještě pokřikovali až do chvíle, kdy se přináší obětní dar. Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl, nikdo tomu nevěnoval pozornost. 30 Tu řekl Elijáš všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ Všechen lid k němu přistoupil a on opravil pobořený Hospodinův oltář.31 Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael.32 Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní.33 Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.34 Nato řekl: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte ji na zápalnou oběť a na dříví!“ Potom řekl: „Udělejte to ještě jednou.“ Oni to udělali. Znovu řekl: „Udělejte to potřetí!“ Udělali to tedy potřetí.35 Voda tekla okolo oltáře a naplnila i příkop.36 Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Elijáš přistoupil a řekl: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova.37 Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“38 I spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil.39 Když to všechen lid spatřil, padli na tvář a volali: „Jen Hospodin je Bůh! Jen Hospodin je Bůh!“40 Elijáš jim poručil: „Pochytejte Baalovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je Elijáš dolů k potoku Kíšonu a tam je pobil. 41 Poté řekl Elijáš Achabovi: „Vystup vzhůru, jez a pij. Je slyšet hukot deště!“42 Achab tedy vystoupil vzhůru, aby jedl a pil. Elijáš mezitím vystoupil na vrchol Karmelu, sehnul se k zemi a vtiskl si tvář mezi kolena.43 Pak řekl svému mládenci: „Vystup a pohleď směrem k moři.“ On vystoupil, pohleděl a řekl: „Nic tam není.“ Elijáš pravil: „Opakuj to sedmkrát.“44 Když to bylo posedmé, řekl: „Hle, z moře vystupuje mráček malý jako lidská dlaň.“ Elijáš mu řekl: „Vystup vzhůru a vyřiď Achabovi: ‚Zapřáhni a jeď dolů, ať tě nestihne déšť!‘“45A vtom už k tomu došlo. Nebe se zachmuřilo, vítr přihnal mraky a spustil se silný déšť. Achab dal zapřáhnout a jel do Jizreelu.46 Hospodinova ruka byla s Elijášem. Podkasal si bedra a běžel před Achabem, až doběhl do Jizreelu.
Nya Levande Bibeln
Elia tillrättavisar kung Ahab
1Tre år senare sa Herren till Elia: "Gå och tala om för kung Ahab att Herren snart ska låta det regna igen!"2Elia gav sig iväg för att tala med kungen. Under tiden hade hungersnöden blivit mycket svår i Samaria.3Den man som hade hand om alla affärer i Ahabs hushåll hette Obadja, en man som mycket hängivet följde Herren. En gång, när drottning Isebel hade försökt döda alla Herrens profeter, hade Obadja gömt hundra av dem i två grottor, femtio i varje, och försett dem med mat och vatten.5För att försöka rädda sina djur hade kungen sagt till Obadja: "Vi måste söka vid varje bäck och vattendrag för att hitta gräs, så att vi åtminstone kan rädda några av mina hästar och mulåsnor. Vi går åt var sitt håll och söker igenom hela landet."6De gjorde så och gav sig av.7Plötsligt fick Obadja se Elia komma gående, och så snart han kände igen honom föll han ner för honom."Är det verkligen du, min herre Elia?" frågade han.8"Ja, det är det", svarade Elia. "Nu ska du gå och tala om för kungen att jag är här."9Men Obadja protesterade. "Vad har jag gjort för ont, eftersom du sänder mig i döden?10Ja, jag svär inför Gud att kungen har sökt hos varje folk och i varje kungarike för att få tag på dig. Och varje gång han fick beskedet att man inte visste var du fanns, tvingade han deras kungar att svära på att det var sant.11Och nu säger du att jag ska gå och tala om för honom att du är här!12Men så snart jag har gått härifrån, så kanske Herrens Ande för bort dig, ingen vet vart, och när sedan Ahab kommer och du inte är här dödar han mig. Varför ska detta hända mig, som har tjänat Herren i hela mitt liv?13Förresten, har ingen talat om för dig hur drottning Isebel försökte döda Herrens profeter, och hur jag då gömde hundra av dem i två grottor och gav dem mat och vatten?14Och nu vill du att jag ska gå och tala om för kungen att du är här! Om jag gör det är jag dödens!"15"Jag svär inför Herren, härskarornas Gud, i vars närhet jag nu står, att jag i dag personligen ska infinna mig hos Ahab", försäkrade Elia.
Elia utmanar baalsprofeterna
16Obadja gick då och berättade för Ahab att Elia hade kommit, och Ahab gick ut för att träffa honom.17"Jaså, där är du, du som dragit denna fruktansvärda olycka över Israel?" utbrast Ahab när han fick se profeten.18"Du talar om dig själv", svarade Elia. "Du och din familj har ju vägrat att lyda Herren och i stället tillbett Baal.19Samla nu allt folk i Israel på berget Karmel, tillsammans med Baals 45 profeter och Aserans 400 profeter, som Isebel försörjer."20Ahab sammankallade hela folket med alla profeterna på berget Karmel.21Där höll Elia ett tal till dem. "Hur länge ska ni fortsätta att vingla mellan olika åsikter?" frågade han folket. "Om Herren är Gud, följ då honom! Men om Baal är det, ska ni naturligtvis följa honom!22Jag är den ende av Herrens profeter som finns kvar, men Baal har 450 profeter", fortsatte Elia.23"Nu ska ni skaffa fram två tjurar. Baals profeter kan få välja vilken de vill ha, och sedan ska de stycka den och lägga den på veden på sitt altare, men utan att tända eld på veden. Jag ska göra i ordning den andra tjuren och lägga den på veden på Herrens altare, utan att tända eld på veden.24Om ni ber till er gud, så ska jag be till Herren, min Gud, och den som svarar med eld och tänder veden, är den sanne Guden!"Man gick med på Elias förslag.25Då vände sig Elia till Baals profeter. "Ni kan få pröva först, för ni är så många", sa han. "Välj en av tjurarna och gör den i ordning. Sedan kan ni börja anropa er gud, men ni får inte tända eld på veden."26De gjorde i ordning en av tjurarna, lade den på altaret och ropade sedan hela förmiddagen på Baal: "Baal, hör oss, hör oss!" Men de fick inget svar, och då började de att dansa runt altaret.27Vid middagstid började Elia driva med dem."Ni måste nog ropa ännu högre, för att väcka er guds uppmärksamet", retades han. "Han kanske är upptagen med annat eller är ute och reser! Han kanske rentav ligger och sover, så att ni måste väcka honom!"28Då ropade de ännu högre, och som deras sed var skar de sig med knivar och svärd så att de blödde.29De höll på hela eftermiddagen tills det var hög tid att bära fram kvällsoffret, men ingen svarade dem och ingen röst hördes.30"Kom nu hit till mig", ropade plötsligt Elia till folket. Alla trängdes omkring honom medan han byggde upp altaret som hade varit nerrivet.31Han tog tolv stenar, en för var och en av Israels stammar,32och av dem byggde han altaret. Han grävde därefter ett dike runt om det, en och en halv meter brett.33Sedan lade han ved på altaret, styckade tjuren och placerade den på veden."Fyll fyra hinkar med vatten och häll det över köttstyckena och veden", befallde Elia.34När de hade gjort det, bad han dem att upprepa proceduren."Ni ska göra det ännu en gång", sa han. När de för tredje gången gjorde som han sa35rann vattnet ner över altaret och fyllde diket.36När det var dags för kvällsoffret gick Elia fram till altaret och bad. "Herre, Abrahams, Isaks och Israels Gud, bevisa i dag att du är Gud i Israel och att jag är din tjänare, som har gjort allt detta på din befallning!37Herre, svara mig, svara mig, så att alla förstår att du är Gud och att du vill föra dem tillbaka till dig!"38Då kom plötsligt en flammande eld ner från himlen som brände upp tjuren, veden, stenarna och jorden och till och med torkade upp allt vattnet i diket.39När folket såg vad som hände, föll de ner med sina ansikten mot marken och ropade: "Herren är Gud! Herren är Gud!"40Då sa Elia åt dem att ta Baals profeter till fånga. "Låt inte en enda av dem komma undan", befallde han. De grep dem allesammans, och Elia såg till att de fördes ner till bäcken Kison och dödades där.
Elia ber om regn
41Sedan sa Elia till Ahab: "Gå nu och ät och drick! Jag hör nämligen en väldig regnstorm komma!"42Ahab började förbereda en fest. Men Elia gick upp på toppen av berget Karmel och böjde sig ner mot marken med huvudet mellan sina knän43och sa till sin tjänare: "Gå och se ut över havet!"Han gjorde så och kom tillbaka till Elia och sa: "Jag såg ingenting." Sju gånger fick han samma order av Elia: "Gå tillbaka!"44När han återvände för sjunde gången, berättade han att han hade sett ett litet moln komma upp över havet, men det var inte större än en manshand."Skynda dig och säg till Ahab att han tar sin vagn och ger sig iväg nerför berget genast, annars kommer regnet att hindra honom", ropade Elia.45Och mycket riktigt! Snart förmörkades himlen av moln och det blev ett häftigt skyfall. Ahab gav sig hastigt av till Jisreel,46och Herren gav Elia sådan kraft att han med manteln uppfäst runt midjan kunde springa framför Ahabs vagn ända fram till stadsporten.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.