Psalm 9 | Český ekumenický překlad Nya Levande Bibeln

Psalm 9 | Český ekumenický překlad

HOSPODINE, CELÝM SVÝM SRDCEM TI VZDÁVÁM CHVÁLU

1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. (Álef) 2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. (Bét) 4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. (Gimel) 6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. (Hé) 8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Vav) 10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 11 V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. (Zajin) 12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. (Chet) 14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. (Tet) 16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. -Sela- (Jod) 18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. (Kaf) 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem! 21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. - Sela- (Lámed)
Nya Levande Bibeln

Herren både dömer och räddar

1 Herre, jag vill prisa dig av allt mitt hjärta och berätta om alla dina under. 3 Jag är glad, och jag jublar inför dig. Jag vill sjunga en lovsång till dig, du den Högste, som är Gud över alla gudar. 4 Mina fiender drar sig tillbaka och faller ner döda när du visar dig. 5 Du har försvarat mig och min sak som en rättvis domare. 6 Du har varnat folken och gjort slut på de ogudaktiga och utplånat deras namn för all framtid. 7 Mina fiender är dömda för evigt. Herren kommer att utplåna deras städer, ja, man ska inte ens komma ihåg dem. 8 Men Herren kommer att leva för all framtid. Han sitter på sin tron för att med rättvisa döma folken i världen. 10 Alla som är förtryckta får komma till honom. Han räddar dem i deras svårigheter. 11 Alla som känner ditt namn, Herre, räknar med din hjälp, för du har ännu aldrig övergett dem som litar på dig. 12 Sjung din lovsång till Gud, han som bor i Jerusalem! Berätta för världen vad han har gjort! 13 Han lyssnar noga till dem som ropar till honom om rättvisa, och han hämnas mord. Han bryr sig om människor i svårigheter, när de ropar till honom om hjälp. 14 Herre, förbarma dig över mig! Se hur jag får lida, därför att mina fiender hatar mig! Herre, rädda mig från döden 15 så att jag kan prisa dig öppet inför allt folk i Jerusalem och vara glad över att du har räddat mig! 16 Folken faller i de gravar de grävt åt andra, och den fälla de har gillrat slår igen över dem själva. 17 Herren är känd för att han fångar de ogudaktiga i deras egna snaror! 18 De ogudaktiga ska skickas bort till dödsriket. Detta öde väntar alla som har glömt Herren. 19 De fattiga ska inte glömmas bort, och de förtrycktas hopp ska inte grusas. 20 Grip in, Herre! Döm och straffa folken! Låt dem inte triumfera! 21 Sätt folken på plats, och låt dem darra av fruktan tills de förstår att de inte är något annat än maktlösa människor!