1Til korlederen: En sang af David i anledning af, at han havde besejret de aramæiske hære fra Naharajim og Zoba, og af, at Joab havde slået 12.000 edomitter i Saltdalen. Sangen er gavnlig til belæring og synges til melodien „Pagtens lilje.”3Hvorfor har du forkastet os, Gud? Du har straffet os, fordi du var vred på os. Men se i nåde til os og hjælp os.4Det var, som blev vi ramt af et jordskælv, det føltes, som vores verden brød sammen.5Du har været hård mod dit folk, vi ravede omkring, som var vi fulde.6Men du kalder på de gudfrygtige, så de kan komme til dig og blive reddet.7Hør min bøn og gør brug af din magt, så dit elskede folk kan blive reddet.8Gud talte jo fra sin helligdom: „Med glæde vil jeg udstykke Sikem, jeg vil udmåle Sukkots dal.9Gilead tilhører mig, Manasse er min ejendom. Kongerne kommer fra Juda, og dygtige krigere fra Efraim.10Moabitterne skal tjene mig, og edomitterne være mine slaver. Jeg vinder sejr over filistrene.”11Hvem tager med os til den befæstede by? Hvem vil gå med os mod Edom?12Herre, har du forkastet os? Hvorfor drager du ikke med os i krig?13Hjælp os dog mod vore fjender, for menneskers hjælp er intet værd.14Med Guds hjælp vinder vi sejr, for du kan trampe vore fjender ned.
Český ekumenický překlad
ZANEVŘELS NA NÁS, BOŽE, PROLOMILS NAŠE ŘADY
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilie svědectví“. Pamětní zápis, Davidův, k vyučování,2když válčil s Aramejci z Dvojříčí a s Aramejci ze Sóby; po návratu pobil Jóab Edómce v Solném údolí, dvanáct tisíc mužů. 3 Zanevřels na nás, Bože, prolomils naše řady, stíhal nás hněv tvůj. Navrať se k nám! 4 Zemí jsi otřásl, rozštěpil jsi ji; scel její trhliny, neboť se hroutí! 5 Vlastnímu lidu dals okusit tvrdost, dals nám pít víno, až závrať nás jímá. 6 Dopustils, aby ti, kdo se tě bojí, korouhev k ústupu před lukem zvedli. -Sela- 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz nám! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc. Spusť, Pelišteo, proti mně válečný ryk!“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.