1.Samuel 12 | Bibelen på hverdagsdansk

Samuels afskedstale til folket

1 Samuel sagde derefter til folket: „Se, jeg har nu opfyldt jeres ønske og givet jer en konge. 2 Det er denne konge, der nu skal være jeres leder. Her står jeg med mine sønner som en gammel, gråhåret mand. Jeg har tjent jer, lige siden jeg var dreng. 3 Sig mig nu, mens jeg står her for Guds ansigt og foran jeres nye konge: Har jeg nogen sinde taget så meget som en okse eller et æsel fra nogen af jer? Har jeg udnyttet nogen? Har jeg undertrykt jer? Har jeg afsagt uretfærdige domme? Har jeg taget imod bestikkelse fra nogen? I så fald vil jeg betale erstatning.” 4 „Nej,” svarede de, „du har hverken udnyttet eller undertrykt os på nogen måde, og du har aldrig på uretfærdig vis taget noget fra os.” 5 „Så Herren og hans salvede konge er i dag vidner på, at ingen har noget at anklage mig for?” spurgte Samuel. „Ja, det er sandt,” svarede folket. 6 „Godt! Det var Herren, som udvalgte Moses og Aron,” fortsatte Samuel. „Ved deres hjælp førte han jeres forfædre ud af Egyptens land. 7 Jeg vil nu minde jer om, hvor mange gange Herren i sin nåde har reddet jer. 8 Da Jakobs efterkommere var slaver i Egypten, råbte de til Herren om hjælp, og han sendte Moses og Aron til dem for at føre dem ind i dette land. 9 Men det varede ikke længe, før folket havde glemt Herren, deres Gud, og derfor lod han kong Hatzors hærfører, Sisera, og filistrene og Moabs konge besejre dem. 10 Da råbte de igen til Herren og indrømmede, at de havde syndet ved at vende sig fra ham og i stedet dyrke afguderne Ba’al og Astarte. De bønfaldt Herren om hjælp. ‚Vi vil tilbede dig alene, hvis du bare vil frelse os fra vores fjender,’ lovede de. 11 Da sendte Herren Gideon, Barak, Jefta og Samson* for at frelse jer, og under deres ledelse havde I trygge kår. 12 Men så blev I bange for ammonitterkongen Nahash, og I kom til mig med jeres krav om at få en konge, der kunne regere over jer. Men Gud Herren var allerede jeres Konge—og det har han altid været. 13 Men her er den konge, I har bedt om at få. Herren har opfyldt jeres ønske og givet jer en konge. 14 Hvis I nu vil have ærefrygt for Herren og tjene ham, hvis I vil adlyde hans befalinger og ikke sætte jer op imod hans vilje, hvis både I og jeres konge vil følge Herren, jeres Gud, så vil det gå jer godt. 15 Men hvis I gør oprør imod ham og nægter at lytte til ham, vil han straffe jer, sådan som han straffede jeres forfædre. 16 Men se nu det under, som Herren vil gøre for øjnene af jer. 17 I ved, at det ikke regner her i hvedehøstens tid. Men i dag vil jeg bede Herren om at sende torden og regn for at I kan forstå, hvor stor en synd det var i Herrens øjne, at I krævede at få en konge.” 18 Så råbte Samuel til Herren, og Herren sendte torden og regn. Da blev folket grebet af frygt for Herren og for Samuel. 19 „Gå i forbøn for os, at vi ikke skal dø,” råbte de til Samuel. „Vi har syndet mange gange, og nu har vi også forlangt en konge.” 20 „Vær ikke bange, selvom I har begået denne synd,” beroligede Samuel dem. „Men følg nu Herren af hele jeres hjerte, så I ikke igen vender ham ryggen. 21 Gå ikke tilbage til de nytteløse afguder, som ikke kan hjælpe jer. 22 Fordi Herren er stor, står han fast på sit ord. Han vil ikke forkaste det folk, han har udvalgt som sit eget folk. 23 Hvad mig angår, så vil jeg ikke synde imod Herren ved at undlade at gå i forbøn for jer. Jeg vil også fortsat undervise jer om, hvad der er godt og ret. 24 I skal vise ærefrygt for Herren og tjene ham af hele jeres hjerte. Tænk på alle de store ting, han har gjort for jer. 25 Men hvis I fortsætter med at synde, vil både I og jeres konge blive udryddet.”

Český ekumenický překlad

— Samuelova výzva k pokání - Samuel připomíná Izraeli jeho hříchy i Boží milost a varuje krále i lid před odpadnutím od Hospodina.

1 Samuel pak řekl celému Izraeli: „Hle, uposlechl jsem vás ve všem, oč jste mě žádali, a ustanovil jsem nad vámi krále. 2 Nyní tedy hle, svůj úřad koná před vámi král. Já jsem zestárl a zešedivěl, i moji synové jsou tu s vámi. Svůj úřad jsem před vámi konal od svého mládí až dodnes. 3 Tu jsem. Vypovídejte proti mně před Hospodinem i před jeho pomazaným, zdali jsem vzal někomu býka či osla, zdali jsem někoho vydíral a někomu křivdil, zdali jsem od někoho vzal úplatek a nad něčím přivřel oči, a já vám to nahradím.“ 4 Odvětili: „Nevydíral jsi nás a nekřivdil jsi nám a nic jsi od nikoho nevzal.“ 5 Řekl jim: „Hospodin je svědkem proti vám, i jeho pomazaný je dnešního dne svědkem, že jste na mně nic neshledali.“ Lid odvětil: „Je svědkem.“ 6 Samuel pak řekl lidu: „Ano, Hospodin, který učinil Mojžíše a Árona a který přivedl vaše otce z egyptské země. 7 Nyní předstupte! Povedu s vámi před Hospodinem soud o všech Hospodinových spravedlivých činech, které konal pro vás a pro vaše otce. 8 Když Jákob přišel do Egypta a vaši otcové úpěli k Hospodinu, Hospodin poslal Mojžíše a Árona a ti vyvedli vaše otce z Egypta a usadili je na tomto místě. 9 Oni však na Hospodina, svého Boha, zapomněli. Proto je vydal napospas Síserovi, veliteli chasórského vojska, i Pelištejcům a moábskému králi; ti bojovali proti nim. 10 Tu úpěli k Hospodinu a říkali: ‚Zhřešili jsme, neboť jsme opustili Hospodina a sloužili jsme baalům a aštartám, ale nyní nás vysvoboď z rukou našich nepřátel a budeme sloužit tobě.‘ 11 Hospodin tedy poslal Jerubaala, Bedána, Jiftácha a Samuela a vysvobodil vás z rukou vašich okolních nepřátel, takže jste sídlili v bezpečí. 12 Když jste viděli, že na vás táhne Náchaš, král Amónovců, řekli jste mi: ‚Nikoli, ať nad námi kraluje král,‘ ačkoli vaším králem je Hospodin, váš Bůh. 13 Nuže tady je král, kterého jste si zvolili a vyžádali. Ano, Hospodin vám dal krále. 14 Jestliže se budete Hospodina bát, jemu sloužit a poslouchat ho, nebudete-li se vzpírat Hospodinovým rozkazům, obstojíte vy i král, který nad vámi kraluje; půjdete-li ovšem za Hospodinem, svým Bohem. 15 Jestliže však nebudete Hospodina poslouchat a budete se Hospodinovým rozkazům vzpírat, dolehne Hospodinova ruka na vás i na vaše otce. 16 Nyní předstupte! Hleďte na tuto velikou věc, kterou Hospodin učiní před vašima očima. 17 Není právě pšeničná žatva? Budu volat k Hospodinu a on způsobí hromobití a déšť. Tak očividně poznáte, jak velmi zlé je v Hospodinových očích to, čeho jste se dopustili tím, že jste si vyžádali krále.“ 18 A tak Samuel volal k Hospodinu a Hospodin onoho dne způsobil hromobití a déšť. A všechen lid se velice bál Hospodina i Samuela. 19 I řekl všechen lid Samuelovi: „Modli se k Hospodinu, svému Bohu, za své služebníky, abychom nezemřeli za to, že jsme ke všem svým hříchům přidali ještě to zlé, že jsme si vyžádali krále.“ 20 Nato řekl Samuel lidu: „Nebojte se. Ano, dopustili jste se všeho toho zla, avšak neodchylujte se od Hospodina a služte Hospodinu celým srdcem. 21 Neuchylujte se k nicotám, které neprospějí a nevysvobodí; vždyť jsou jen nicotou. 22 Hospodin pro své veliké jméno svůj lid nezavrhne, vždyť z vás hodlá učinit svůj lid. 23 Jsem dalek toho, abych proti Hospodinu hřešil a přestal se za vás modlit. I nadále vás budu vyučovat dobré a přímé cestě. 24 Jen se bojte Hospodina a věrně mu služte celým srdcem. Hleďte, co velikého s vámi učinil. 25 Jestliže však budete kupit zlo na zlo, budete smeteni jak vy, tak váš král.“

1.Samuel 12 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad

Samuels afskedstale til folket

— Samuelova výzva k pokání - Samuel připomíná Izraeli jeho hříchy i Boží milost a varuje krále i lid před odpadnutím od Hospodina.