Lukas 21 | Bible Kralická La Parola è Vita

Lukas 21 | Bible Kralická
1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. 2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. 3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. 4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. 5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: 6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. 12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. 13 A toť se vám díti bude na svědectví. 14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. 18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. 20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. 24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. 25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. 29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. 32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. 33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. 35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. 36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. 37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. 38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

Public Domain

La Parola è Vita

Gesù predice il futuro

1 Mentre stava nel tempio, Gesù si mise ad osservare alcuni ricchi che gettavano il loro denaro nella cassetta delle offerte. 2 Passò anche una povera donna vedova, che vi lasciò cadere due monete di rame. 3 «Per la verità», osservò Gesù, «questa povera vedova ha dato più di tutti gli altri messi insieme. 4 Quelli hanno dato un poʼ del loro superfluo, mentre lei, povera comʼè, ha dato tutto ciò che le serviva per vivere». 5 Alcuni dei discepoli cominciarono a fare considerazioni sulla bellezza dei bassorilievi e delle offerte votive sulle pareti del tempio. 6 Ma Gesù disse: «Verrà il tempo in cui tutte queste cose che voi ammirate saranno distrutte. Non sarà lasciata una pietra sullʼaltra: tutto diventerà un grande ammasso di rovine!» Allora gli altri gli domandarono: 7 «Maestro, quando accadranno queste cose? Ci saranno degli avvertimenti prima di quel periodo?» 8 Gesù rispose: «Fate attenzione: non lasciatevi ingannare. Perché molti verranno e si presenteranno come il Messia, dicendo: “Il tempo è giunto!” Però voi non ascoltateli, non seguiteli! 9 Quando sentirete parlare di guerre e rivoluzioni, non spaventatevi! È vero, le guerre devono scoppiare, ma la fine non verrà subito dopo. 10 Una nazione entrerà in guerra contro unʼaltra nazione, e un regno contro un altro regno. 11 Ci saranno grandi terremoti e carestie in molti paesi; ed anche epidemie, e nel cielo accadranno cose terrificanti. 12 Ma prima che tutto questo avvenga, ci sarà un periodo di grande persecuzione: sarete trascinati nelle sinagoghe e nelle prigioni, davanti a re e a governatori per amore del mio nome. 13 Ma ciò vi darà lʼoccasione di parlare a tutti di me. 14 Perciò, non preoccupatevi di come dovrete rispondere alle accuse che vi muovono, 15 perché sarò io a darvi le parole giuste, e una tale logica che nessuno dei vostri avversari sarà in grado di replicare! 16 In quel periodo, perfino quelli più vicini a voi: i vostri genitori, i fratelli, i parenti e gli amici vi tradiranno e vi faranno arrestare; ed alcuni di voi saranno uccisi. 17 E tutti vi odieranno, perché siete miei e chiamati col mio nome. 18 Eppure non andrà perduto neppure un capello della vostra testa! 19 Se starete saldi nella fede, salverete le vostre anime. 20 Quando vedrete Gerusalemme circondata da eserciti nemici, allora saprete che è arrivato il tempo della sua rovina. 21 In quel periodo, quelli che saranno in Giudea scappino sulle colline. Quelli che si troveranno a Gerusalemme fuggano lontano, e quelli fuori città non cerchino di ritornare. 22 Perché quello sarà il tempo del giudizio di Dio e si avvereranno pienamente le parole scritte dagli antichi profeti. 23 Poverette le donne incinte in quei giorni e quelle che avranno i figli piccoli! Perché ci sarà un grande dolore in tutto il paese e lʼira di Dio colpirà questo popolo. 24 Alcuni saranno uccisi brutalmente dalle armi nemiche, altri saranno esiliati o deportati in tutte le nazioni del mondo. Gerusalemme sarà conquistata e calpestata dagli stranieri finché non finirà il periodo del loro trionfo. 25 Accadranno allora strane cose nel cielo: fenomeni nel sole, nella luna e nelle stelle e qui sulla terra; i popoli saranno sconvolti, terrorizzati dal rimbombo del mare in tempesta. 26 A molti mancherà il coraggio di fronte al destino spaventoso che vedranno avvicinarsi, perché perfino la stabilità dei cieli sarà sconvolta. 27 Allora gli abitanti della terra vedranno me, il Messia, arrivare sopra le nuvole con grande potenza e gloria. 28 Così, quando cominceranno ad accadere tutte queste cose, state allʼerta e alzate la testa, perché il tempo della vostra liberazione è vicino!» 29 Poi Gesù raccontò questa parabola: «Osservate il fico o qualsiasi altro albero. 30 Quando spuntano le prime foglie, voi sapete, senza che nessuno ve lo dica, che lʼestate è vicina. 31 Allo stesso modo, quando vedete accadere tutte queste cose che vi ho descritto, potete essere sicuri che il Regno di Dio è vicino. 32 In tutta sincerità vi dico che, quando accadranno queste cose, sarà giunta la fine di questʼera. 33 I cieli e la terra passeranno, ma le mie parole rimarranno vere per sempre! 34 Fate attenzione che il mio arrivo improvviso non vi trovi impreparati. Non fate che vi trovi immersi in una vita di agi e leggerezze, a mangiare e a bere, preoccupati soltanto dei problemi di questa vita, come avverrà per il resto del mondo. 36 State sempre pronti e pregate, se è possibile, di poter arrivare alla mia presenza, senza avere sperimentato questi orrori». 37 Di giorno Gesù andava al tempio ad insegnare, e la folla cominciava a radunarsi la mattina presto per ascoltarlo. Di sera invece egli ritornava sul Monte degli Ulivi per passarvi la notte.