Apostelgeschichte 1 | Bible Kralická nuBibeln

Apostelgeschichte 1 | Bible Kralická
1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti, 2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest. 3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím. 4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne. 5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. 6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské? 7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. 8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. 9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. 10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, 11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. 12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního. 13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův. 14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho. 15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti): 16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. 17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto. 18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. 19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve. 20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný. 21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš, 22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho. 23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. 24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, 25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své. 26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.

Public Domain

nuBibeln

Löftet om den heliga Anden – Jesus återvänder till himlen

1 I min första bok* berättade jag, ärade Theofilos, om allt som Jesus började göra och undervisa om 2 ända fram till den dag då han togs upp till himlen, efter att han genom den heliga Anden gett sina befallningar till apostlarna* som han hade utvalt. 3 Han visade sig för dem efter sitt lidande och bevisade på många sätt för dem att han levde. Under fyrtio dagar visade han sig för dem och talade om Guds rike. 4 Vid ett av dessa tillfällen då han åt med dem, sa han till dem: ”Lämna inte Jerusalem, utan vänta på vad Fadern har utlovat och som ni har hört mig tala om! 5 Johannes döpte er i vatten men om några få dagar ska ni bli döpta i den heliga Anden.” 6 När de var samlade frågade de Jesus: ”Herre, är det nu du ska återupprätta Israel som kungarike?” 7 Han svarade då: ”Det är inte er sak att veta tider och stunder som Fadern i sin makt har bestämt. 8 Men när den heliga Anden kommer över er ska ni få kraft och ni ska vittna om mig, både i Jerusalem, i Judeen, i Samarien och över hela jorden.” 9 Strax efter att han sagt detta, såg de honom lyftas upp och ett moln tog honom ur deras åsyn. 10 De försökte titta upp mot himlen när han uppsteg, då plötsligt två vitklädda män stod bland dem 11 och sa: ”Ni män från Galileen, varför står ni här och tittar upp mot himlen? Denne Jesus som har tagits upp från er till himlen ska komma tillbaka på samma sätt som ni såg honom fara upp på.”

Mattias blir vald att ersätta Judas

12 De återvände då till Jerusalem från det berg som kallas Olivberget och som ligger en sabbatsväg* från staden. 13 När de kom fram, gick de upp till det rum på andra våningen där de brukade hålla till. Det var Petrus, Johannes, Jakob, Andreas, Filippos, Tomas, Bartolomaios, Matteus, Jakob, son till Alfaios, Simon seloten*, och Judas, son till Jakob. 14 Alla dessa höll ihop och bad ständigt tillsammans, så också flera kvinnor, Maria, Jesus mor och Jesus bröder. 15 En gång under dessa dagar när omkring 120 troende var samlade, reste sig Petrus upp bland dem och sa: 16 ”Mina syskon, det som var förutsagt i Skriften skulle gå i uppfyllelse,* som den heliga Anden meddelade genom David om Judas, han som vägledde dem som grep Jesus. 17 Han var en av oss med samma uppdrag som vi. 18 (Men för de pengar han fick för sitt brott köpte han en åker och där föll han framstupa så att hans kropp sprack och inälvorna rann ut. 19 Hela Jerusalems invånare fick kännedom om det, och platsen kallades på deras eget språk Akeldamak som betyder ’Blodsåkern’.) 20 Det står nämligen i Psaltaren: ’Låt hans hem stå öde låt ingen mer bo där’, och: ’Låt en annan ta hans tjänst.’* 21 Därför måste nu någon annan som har varit med oss under hela den tid då Herren Jesus kom och gick mitt ibland oss, 22 från det att han döptes av Johannes till den dag då han togs upp till himlen, någon av dem måste tillsammans med oss vittna om hans uppståndelse.” 23 Man föreslog då två män: Josef Barsabbas som också kallades Justus och Mattias. 24 Sedan bad de: ”Herre, du känner allas hjärtan. Visa oss vilken av de här två som du har utvalt 25 till denna tjänst som apostel istället för Judas som svek sitt uppdrag och har gått till den plats där han hör hemma.” 26 Sedan kastade de lott som föll på Mattias och han blev vald till apostel tillsammans med de elva.