Sprüche 5 | Bible Kralická nuBibeln

Sprüche 5 | Bible Kralická
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého, 2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění. 3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její. 4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý. 5 Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. 6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš. 7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých. 8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího, 9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému, 10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím. 11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou, 12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé, 13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého! 14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu. 15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého. 16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice. 17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou. 18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své. 19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně. 20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní, 21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží? 22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne. 23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

Public Domain

nuBibeln
1 Var uppmärksam på min vishet, min son, och lyssna till min insikt, 2 så att du bevarar din klokhet och låter kunskapen styra dina ord. 3 En främmande kvinnas läppar dryper av honung, och halare än olja är hennes tal. 4 Till sist är hon bitter som malört, skarp som ett tveeggat svärd. 5 Hennes vandring går mot döden, hennes steg leder ner till dödsriket. 6 Hon tänker inte på livets väg, hon går på villovägar utan att ens märka det. 7 Lyssna nu på mig, barn, och vik inte bort från vad jag säger. 8 Håll dig långt borta från henne! Gå inte ens i närheten av dörren till hennes hus. 9 Annars ger du bort din styrka åt andra och dina år åt en som är grym, 10 främlingar utnyttjar din styrka, och allt vad du tjänat ihop kommer någon annan att lägga beslag på. 11 Till slut kommer du att stöna när din kropp tynar bort. 12 Då ska du säga: ”Hur kunde jag hata förmaning och så innerligt avsky tillrättavisning? 13 Varför lyssnade jag inte till mina lärare och vägrade att höra på deras vägledning? 14 Mitt i den samlade menigheten har jag kommit till ruinens brant.” 15 Drick vatten ur din egen brunn, vatten som rinner ur din egen källa. 16 Skulle dina källor rinna ut på gatan, dina strömmar på torgen? 17 Nej, behåll dem för dig själv, dela dem inte med någon annan. 18 Må din källa vara välsignad, och gläd dig över din ungdoms hustru, 19 den älskliga hinden, den vackra gasellen. Låt hennes bröst alltid vara din njutning och hennes kärlek alltid berusa dig. 20 Varför skulle du, min son, berusas av en främmande kvinna och slå armarna om den som inte är din? 21 HERREN ser alla människans förehavanden, han vakar noga över alla hennes vägar. 22 Den onde blir en fånge i sina egna missgärningar, han fastnar i sin egen synds snaror. 23 Han dör i brist på vägledning, hans dårskap leder honom vilse.