Josua 14 | Bible Kralická

1 Toto pak jest, což dědičně obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dědičným k vládařství Eleazar kněz, a Jozue, syn Nun, a přední z otců, v pokolení synů Izraelských,

2 Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.

3 Nebo byl dal Mojžíš dědictví půltřetímu pokolení před Jordánem, Levítům pak nedal dědictví u prostřed nich.

4 Nebo synů Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítům v zemi, kromě měst k bydlení, a podměstí jejich pro dobytek a stáda jejich.

5 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští, a rozdělili zemi.

6 Přistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k němu Kálef, syn Jefonův, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z příčiny mé a tvé v Kádesbarne.

7 Ve čtyřidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kádesbarne k spatření země, a oznámil jsem jemu tu věc, jakž bylo v srdci mém.

8 Ale bratří moji, kteříž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráčel jsem za Hospodinem Bohem svým.

9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.

10 A nyní, aj, propůjčil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již čtyřidceti a pět let jest od toho času, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pěti letech,

11 A ještě nyní jsem při síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.

12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká a pevně hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.

13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví.

14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dědictví až do tohoto dne, proto že cele kráčel za Hospodinem Bohem Izraelským.

15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.

Public Domain

nuBibeln

Landet väster om Jordan delas upp

1 Detta är de områden som israeliterna fick som egendom i Kanaans land och som prästen Elasar, Josua och ledarna för de olika stammarna tilldelade dem

2 genom lottning som arvedel åt de nio och en halv stammarna, så som HERREN hade befallt genom Mose.

3 Mose hade redan gett landområden åt de 2,5 stammarna på östra sidan Jordan. Åt leviterna gav han inget landområde bland dem.

4 Josefs stam hade blivit två separata stammar, nämligen Manasses och Efraims, och leviterna fick inte något land alls, förutom städerna som de skulle bo i och de kringliggande betesmarkerna för deras boskap.

5 Israeliterna delade landet, så som HERREN hade befallt Mose.

6 Under ledning av kenisséen Kalev, Jefunnes son, kom en delegation från Judas stam till Josua i Gilgal. ”Du vet ju vad HERREN sa till gudsmannen Mose om dig och mig när vi var vid Kadesh Barnea”, sa Kalev till Josua.

7 ”Då var jag fyrtio år och Mose HERRENS tjänare hade sänt mig från Kadesh Barnea för att spionera på Kanaans land. Jag rapporterade vad jag ansåg vara sanning,

8 men våra bröder som var med oss skrämde folket så att de inte vågade gå in i landet. Eftersom jag hade följt HERREN, min Gud, troget,

9 svor Mose då denna ed: ’Den del av landet som du just har besökt ska tillhöra dig och dina efterkommande för all framtid eftersom du varit HERREN, min Gud, trogen.’

10 Som du ser har HERREN låtit mig leva, som han lovade för de fyrtiofem år som gått sedan HERREN gav Mose det löftet och medan Israel vandrade omkring i öknen, och idag är jag åttiofem år.

11 Jag är lika stark nu som jag var då Mose skickade oss ut på detta uppdrag och jag kan fortfarande strida lika bra.

12 Ge mig nu bergsbygden som HERREN lovade mig! Du hörde själv talas om anakiterna som bor där i befästa städer, men om HERREN är med mig, ska jag driva ut dem ur landet som han lovade.”

13 Josua välsignade då kenisséen Kalev, Jefunnes son, och gav honom Hebron som egendom,

14 därför att han hade troget följt HERREN, Israels Gud, och därför är Hebron fortfarande hans egendom.

15 Tidigare hade Hebron kallats Kirjat-Arba efter en stor hjälte bland anakiterna. I landet rådde sedan fred.

Swedish Contemporary Bible TM (nuBibeln TM) Copyright © 2015 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.