1.Könige 1 | Bible Kralická
1Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.2I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.3A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.4Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.5Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.6A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.7I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.8Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.9Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.10Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.11I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?12Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.13Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?14A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.15A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.16Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?17I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.18A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.19Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.20Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.21Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.22A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.23I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.24Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?25Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.26Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.27Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?28A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.29I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,30Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.31A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.32Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.33I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.34I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.35Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.36A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.37A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.38A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.39Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.40I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.41Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?42A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.43Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.44Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.45I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.46Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.47Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.48Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.49I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.50Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.51I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.52I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.53Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
nuBibeln
Salomo blir kung
Adonia försöker ta makten
1När kung David blev mycket gammal, var han frusen av sig och kunde inte bli varm hur många filtar man än bredde på honom.2Hans tjänare sade då till honom: ”Herre, låt oss leta reda på en ung jungfru åt kungen, en som ska ta hand om dig, kung, och sköta om dig! Hon kan ligga i din famn så att du, min herre och kung, blir varm!”3Man sökte över hela landet för att få tag på en ung, vacker flicka och slutligen fann man Avishag från Shunem som fördes till kungen.4Hon var mycket vacker och hon tog hand om kungen och passade upp honom, men kungen hade inget intimt umgänge med henne.5Adonia, vars mor var Haggit, upphöjde sig själv och talade om att han skulle bli kung. Han skaffade sig vagnar och ryttare och femtio män att springa före vagnen.6Hans far hade aldrig velat gå till rätta med honom och fråga varför han uppförde sig så. Adonia såg mycket bra ut och han var född efter Absalom.7Han förhandlade med Joav, Serujas son, och prästen Evjatar och de gav honom sitt stöd.8Men prästen Sadok och Benaja, Jojadas son, profeten Natan, Shimi, Rei och Davids livgarde höll inte med Adonia.9Adonia offrade får, tjurar och gödkalvar vid Ormstenen nära Rogelkällan. Han bjöd alla sina bröder, kungens söner och alla de män i Juda som var i kungens tjänst.10Men han bjöd inte in profeten Natan, Benaja, livgardet och sin bror Salomo.11Då frågade profeten Natan Salomos mor Batseba: ”Känner du till att Haggits son Adonia nu är kung och att vår herre David inte ens vet om det?12Om du vill rädda ditt eget och din son Salomos liv, så ska du göra som jag råder dig.13Du ska genast gå till kung David och fråga honom: ’Min herre och kung, har du inte med en ed lovat mig, din tjänarinna, att min son Salomo ska bli kung efter dig och sitta på din tron? Hur kan det då komma sig att Adonia nu blivit kung?’14Medan du talar med honom ska jag komma in och bekräfta allt du säger.”15Batseba gick till den gamle kungen i hans rum där Avishag skötte om honom.16Batseba bugade sig djupt för honom och böjde knä. David frågade henne: ”Vad önskar du?”17”Min herre och kung”, svarade hon. ”Du svor inför HERREN, din Gud, och lovade mig, din tjänarinna, att min son Salomo skulle efterträda dig på tronen,18men nu har Adonia blivit kung i stället utan att du ens vet om det!19Han har offrat oxar, gödkalvar och en mängd får och han har bjudit alla dina söner och prästen Evjatar och Joav, överbefälhavaren för hären, men inte din tjänare Salomo.20Nu är hela Israels ögon riktade mot dig, min herre och kung, för att du ska kungöra vem som ska efterträda dig på tronen.21Annars kommer min son Salomo och jag att betraktas som brottslingar så snart du, min herre och kung, är borta och vilar hos dina fäder.”22Medan hon fortfarande talade med kungen, kom profeten Natan.23Man meddelade kungen att profeten Natan var där och Natan kom in till kungen. Han bugade sig djupt för kungen med ansiktet mot marken24och frågade: ”Min herre och kung, har du utsett Adonia att bli kung efter dig?25I dag har han gått ner och offrat mängder av tjurar, gödkalvar och får och han har inbjudit kungasönerna, befälhavarna för hären och prästen Evjatar. De äter och dricker tillsammans med honom och ropar: ’Länge leve kung Adonia!’26Men mig, din tjänare, prästen Sadok och Benaja, Jojadas son, och din tjänare Salomo har han inte bjudit.27Har detta skett med din vetskap, kung, utan att du sagt ett ord till dina tjänare om vem som ska efterträda dig på tronen?”
David gör Salomo till tronföljare
28”Kalla tillbaka Batseba!” sa David. Batseba kom omedelbart och gick fram till kungen igen.29Kung David gav då ett löfte under ed: ”Så sant HERREN lever, han som har räddat mig från alla faror,30idag ska jag fullfölja vad jag med ed lovat inför HERREN, Israels Gud: din son Salomo ska bli kung efter mig och sitta på min tron.”31Då bugade sig Batseba djupt inför honom med ansiktet mot marken och sa: ”Må min herre och kung David leva i evighet!”32”Kalla hit prästen Sadok, profeten Natan och Benaja, Jojadas son”, befallde kungen. När de kom inför kungen,33sa han till dem: ”Ta med er mina män och för Salomo till Gichon! Han ska rida på min egen mulåsna.34Där ska prästen Sadok och profeten Natan smörja honom till kung över Israel. Sedan ska ni blåsa i horn och ropa: ’Länge leve kung Salomo!’35För honom sedan tillbaka hit och han ska sätta sig på min tron som den nye kungen i mitt ställe, för jag har utsett honom till furste över Israel och Juda.”36”Amen! Må HERREN min herre kungens Gud bekräfta detta”, svarade Benaja, Jojadas son.37”Må HERREN vara med Salomo på samma sätt som han har varit med dig, min herre och kung David, och må hans rike bli ännu mäktigare än ditt!”38Prästen Sadok, profeten Natan och Benaja, Jojadas son, gick därifrån med keretéerna och peletéerna och tog med sig Salomo till Gichon och han red på kung Davids egen mulåsna.39Sadok tog hornet med olja från tältet och smorde Salomo. Man blåste i horn och allt folket ropade: ”Länge leve kung Salomo!”40Sedan återvände de alla efter honom under flöjtspel och jubelrop så att marken skakade.41Adonia och hans gäster hörde också all uppståndelsen just som de skulle avsluta sin fest. ”Vad är det för larm som hörs från staden?” frågade Joav när han hörde hornsignalerna.42Innan han hunnit säga mer, kom prästen Evjatars son Jonatan. ”Kom hit”, sa Adonia. ”En man som du kommer säkert med goda nyheter!”43”Nej”, ropade Jonatan. ”Vår herre kung David har gjort Salomo till kung!44Han har skickat med honom prästen Sadok och profeten Natan och Benaja, Jojadas son, keretéerna och peletéerna och de har satt Salomo på kungens mulåsna.45Sadok och Natan har smort honom till kung i Gichon. Nu har de just kommit tillbaka jublande och hela staden firar det. Det är därför det är ett sådant oväsen.46Salomo sitter redan på tronen47och de styrande har kommit för att gratulera vår kung David och säger: ’Må din Gud göra Salomos namn ännu större än ditt och hans välde ännu större än ditt!’ Kung David tillbad Herren på sin bädd48och sa: ’Välsignad vare HERREN, Israels Gud, som har utsett en efterträdare på min tron och låtit mig få se det med egna ögon!’ ”49Då flydde Adonia och hans gäster i panik åt olika håll.50I sin fruktan för Salomo rusade Adonia fram till altaret och grep tag i dess horn.51Man berättade för Salomo: ”Adonia är rädd för kung Salomo och har gripit tag i altarets horn. Han säger: ’Kung Salomo måste svära att han inte dödar mig, sin tjänare, med svärd!’ ”52Salomo svarade: ”Om han är en uppriktig man kommer inte ett hår på hans huvud att falla till marken, men om han gör något ont måste han dö.”53Kung Salomo lät hämta Adonia från altaret. När han kom, bugade han sig djupt för kungen, men Salomo sa till honom: ”Ge dig iväg hem!”
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.