Römer 2 | Bible Kralická nuBibeln

Römer 2 | Bible Kralická
1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš. 2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí. 3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího? 4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? 5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího, 6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho, 7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, 8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, 9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka. 10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku. 11 Neboť není přijímání osob u Boha. 12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou, 13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou. 14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, 15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.) 16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista. 17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem, 18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona, 19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě, 20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně. 21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš? 22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? 23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš? 24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. 25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním. 26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku? 27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona? 28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle; 29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.

Public Domain

nuBibeln

Guds dom över synden

1 Därför har du ingen ursäkt för att döma andra, vem du än är. Om du dömer en annan för det han gör, dömer du ju samtidigt dig själv, eftersom du handlar på samma sätt som han. 2 Vi vet att Gud är rättvis när han dömer de människor som lever på det här viset. 3 Men du som dömer dina medmänniskor, du tror väl inte att Gud bara ska ha överseende med dig, trots att du handlar precis likadant? 4 Föraktar du Guds stora godhet, tolerans och tålamod? Inser du inte att han genom sin godhet vill få dig att vända om? 5 Med din envishet och ditt obotfärdiga hjärta drar du över dig vrede till vredens dag, då det ska visa sig att Gud dömer rättvist. 6 Då ska var och en få lön efter sina gärningar. 7 Gud ska ge evigt liv åt dem som utan att tröttna fortsätter att göra det goda och söker härlighet, ära och odödlighet. 8 Men han ska i sin vrede straffa dem som bara tänker på sig själva, vänder sig bort från sanningen och gör det som är orätt. 9 Nöd och ångest ska drabba varje människa som gör det onda, först juden, sedan greken. 10 Men härlighet, ära och frid ges till var och en som gör det goda, först juden, sedan greken. 11 Gud behandlar alla lika. 12 Alla som syndar utan lag ska också förgås utan lag, och alla som syndar under lagen ska dömas genom lagen. 13 Det är nämligen inte de som hör lagen som blir rättfärdiga inför Gud, utan de som följer den. 14 När andra folk, som inte har lagen, ändå av naturen lyder det som står i den, är de en lag för sig själva, trots att de inte har lagen. 15 De visar genom sina handlingar att lagen är skriven i deras hjärtan. Deras samveten talar ju genast om för dem om de handlar rätt eller fel. 16 Att det är så kommer att visa sig den dag då Gud ska döma det dolda hos människorna, enligt det evangelium jag har fått från Jesus Kristus.

Judarna och Moses lag

17 Du som kallar dig jude litar på lagen och är stolt över din Gud, 18 känner hans vilja och kan bedöma det väsentliga, eftersom lagen ger dig vägledning. 19 Du anser dig kunna leda de blinda och vara ett ljus för dem som lever i mörker, 20 vägleda de oförståndiga och undervisa de omogna, för du har både kunskap och sanning i lagens gestalt. 21 Du undervisar andra men inte dig själv. Du säger till andra att de inte ska stjäla, men är själv en tjuv. 22 Du säger att det är fel att vara otrogen i äktenskapet, men är själv otrogen. Du avskyr avgudar, men plundrar avgudatempel. 23 Du är stolt över lagen men drar skam över Gud genom att bryta den. 24 Det står ju skrivet: ”Andra folk hånar Guds namn på grund av er.” 25 Omskärelsen* gör bara nytta om du lyder lagen. Men om du inte gör det, då är du som en oomskuren. 26 Om någon oomskuren lyder lagens bud, ska han inte betraktas som omskuren? 27 Han som fysiskt inte är omskuren men ändå följer lagen kommer att döma dig, som har både skriften och omskärelsen men bryter mot lagen. 28 Jude är man nämligen inte bara till det yttre, och inte heller är omskärelsen bara det yttre och fysiska. 29 Nej, jude är man i sitt inre, och den verkliga omskärelsen är det som sker i det inre, i hjärtat, genom Anden, inte bokstavligt. Den människan blir ärad av Gud, inte av människor.