Sprüche 24 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

Sprüche 24 | Bible Kralická
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi. 2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví. 3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn. 4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným. 5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly. 6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců. 7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých. 8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou. 9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač. 10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá. 11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel? 12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho? 13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým. 14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata. 15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho. 16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém. 17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé, 18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj. 19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných. 20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne. 21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj. 22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná? 23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré. 24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové. 25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého. 26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá. 27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj. 28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými. 29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho. 30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého, 31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená. 32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze. 33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, 34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

Public Domain

Einheitsübersetzung 2016
1 Sei nicht neidisch auf böse Menschen, / such keinen Umgang mit ihnen! 2 Denn ihr Herz sinnt auf Gewalttat, / Unheil reden ihre Lippen. 3 Durch Weisheit wird ein Haus gebaut, / durch Umsicht gewinnt es Bestand. 4 Durch Klugheit werden die Kammern gefüllt / mit allerlei wertvollen, köstlichen Gütern. 5 Ein weiser Mann wirkt mit Macht, / ein verständiger Mensch entfaltet Kraft. 6 Denn durch Überlegung gewinnst du den Kampf, / viele Ratgeber verhelfen zum Sieg. 7 Zu hoch hängt dem Toren die Weisheit, / am Tor tut er den Mund nicht auf. 8 Wer stets darauf aus ist, Böses zu tun, / den nennt man einen Ränkeschmied. 9 Das Trachten des Toren ist Sünde, / der Zuchtlose ist den Menschen ein Gräuel. 10 Zeigst du dich lässig am Tag der Bedrängnis, / so wird auch deine Kraft bedrängt. 11 Befrei jene, die man zum Tod schleppt; / die zur Hinrichtung wanken, rette sie doch! 12 Wenn du sagst: Wir haben davon nichts gewusst! - / hat er, der die Herzen prüft, keine Kenntnis? / Hat er, der über dich wacht, kein Wissen? / Er vergilt jedem Menschen wie sein Tun es verdient. 13 Iss Honig, mein Sohn, denn er ist gut, / Wabenhonig ist süß für den Gaumen. 14 Wisse: Genauso ist die Weisheit für dich. / Findest du sie, dann gibt es eine Zukunft, / deine Hoffnung wird nicht zerschlagen. 15 Belaure nicht frevlerisch die Wohnung des Gerechten, / zerstöre sein Ruhelager nicht! 16 Denn siebenmal fällt der Gerechte und steht wieder auf, / doch die Frevler stürzen ins Unglück. 17 Freu dich nicht über den Sturz deines Feindes, / dein Herz juble nicht, wenn er strauchelt, 18 damit nicht der HERR es sieht und missbilligt / und seinen Zorn von ihm abwendet! 19 Erhitz dich nicht wegen der Übeltäter, / ereifere dich nicht wegen der Frevler! 20 Denn für den Bösen gibt es keine Zukunft, / die Lampe der Frevler erlischt. 21 Fürchte den HERRN, mein Sohn, und den König; / lass dich nicht mit denen ein, die anders denken! 22 Denn plötzlich geht von ihnen Verderben aus / und unvermutet kommt Unheil von beiden.

VIERTE SAMMLUNG WEITERE WORTE VON WEISEN

23 Auch folgende Sprüche stammen von Weisen: / Im Gericht auf die Person sehen ist nicht recht.* 24 Wer zum Schuldigen sagt: Unschuldig bist du!, / den verwünschen die Völker, dem zürnen die Nationen. 25 Denen aber, die entscheiden, wie es recht ist, geht es gut; / über sie kommt Segen und Glück. 26 Einen Kuss auf die Lippen gibt, / wer richtig antwortet. 27 Nimm draußen deine Arbeit auf / und bestell dein Feld, / danach gründe deinen Hausstand! 28 Tritt gegen deinen Nächsten nicht grundlos als Zeuge auf / oder willst du irreführen mit deinen Lippen? 29 Sag nicht: Wie er mir getan hat, / so will ich auch ihm tun, / einem jedem will ich vergelten, wie es seine Taten verdienen. 30 Am Acker eines Faulen ging ich vorüber, / am Weinberg eines unverständigen Menschen: 31 Sieh da, er war ganz überwuchert von Disteln, / seine Fläche mit Unkraut bedeckt, / seine Steinmauer eingerissen. 32 Ich sah es und machte mir meine Gedanken, / ich betrachtete es und zog die Lehre daraus: 33 Noch ein wenig schlafen, noch ein wenig schlummern, / noch ein wenig die Arme verschränken, um auszuruhen. 34 Da kommt schnell die Armut über dich, / die Not wie ein bewaffneter Mann.