Psalm 80 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Psalm 80 | Bible Kralická
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. 2 Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se. 3 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu. 4 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. 5 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého? 6 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou. 7 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili. 8 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. 9 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej. 10 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil. 11 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové. 12 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své. 13 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl? 14 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji. 15 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento, 16 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě. 17 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne. 18 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě, 19 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]

Public Domain

Einheitsübersetzung 2016

Bitte für Israel, den Weinstock Gottes

1 Für den Chormeister. Nach der Weise Lilien. Ein Zeugnis. Ein Psalm Asafs. 2 Du Hirte Israels, höre, der du Josef leitest wie eine Herde! Der du auf den Kerubim thronst, erscheine 3 vor Efraim, Benjamin und Manasse! Wecke deine gewaltige Kraft und komm zu unserer Rettung! 4 Gott, stelle uns wieder her! Lass dein Angesicht leuchten und wir sind gerettet! 5 HERR, Gott der Heerscharen, wie lange noch raucht dein Zorn trotz des Bittgebets deines Volks? 6 Du hast sie gespeist mit Tränenbrot, sie überreich getränkt mit Tränen. 7 Du machst uns zum Zankapfel unserer Nachbarn und unsere Feinde verspotten uns.* 8 Gott der Heerscharen, stelle uns wieder her! Lass dein Angesicht leuchten und wir sind gerettet! 9 Einen Weinstock hobst du aus in Ägypten, du hast Völker vertrieben und ihn eingepflanzt. 10 Du schufst ihm weiten Raum, er hat Wurzeln geschlagen und das ganze Land erfüllt. 11 Sein Schatten bedeckte die Berge, seine Zweige die Zedern Gottes. 12 Seine Ranken trieb er bis zum Meer und seine Schösslinge bis zum Eufrat! 13 Warum rissest du seine Mauern ein? Alle, die des Weges kommen, plündern ihn. 14 Der Eber aus dem Wald wühlt ihn um, es fressen ihn ab die Tiere des Feldes. 15 Gott der Heerscharen, kehre doch zurück,/ blicke vom Himmel herab und sieh, sorge für diesen Weinstock! 16 Beschütze, was deine Rechte gepflanzt hat, und den Sohn, den du dir stark gemacht! 17 Die ihn im Feuer verbrannten wie Kehricht, sie sollen vergehen vor deinem drohenden Angesicht. 18 Deine Hand sei über dem Mann zu deiner Rechten, über dem Menschensohn, den du dir stark gemacht. 19 Wir werden nicht von dir weichen. Belebe uns und wir rufen deinen Namen an. 20 HERR, Gott der Heerscharen, stelle uns wieder her, lass dein Angesicht leuchten und wir sind gerettet.